Moskevská oblast
| Moskevská oblast Московская область Moskovskaja oblast | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 Moskevská oblast na mapě Ruska | |
 | |
| Hlavní město | neoficiální: Moskva a Krasnogorsk |
| Souřadnice | 55°37′41″ s. š., 37°44′17″ v. d. |
| Rozloha | 45 800 km² |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 7 708 499 (2021) |
| Hustota zalidnění | 168,3 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové |
| Náboženství | Pravoslavné křesťanství |
| Správa regionu | |
| Stát | Rusko Rusko |
| Nadřazený celek | Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 38 rajónu, 80 měst |
| Vznik | 14. ledna 1929 |
| Gubernátor | Andrej Vorobjov |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | 50, 90, 150, 190 a 750 |
| Oficiální web | mosreg |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moskevská oblast (rusky Моско́вская о́бласть), nebo také Podmoskoví (rusky Подмоско́вье) je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud nepočítáme federální města). Na ploše 45 800 km² (bez plochy Moskvy) zde žije přibližně 7,71 milionu lidí. Oblast se nachází v Centrální federálním okruhu. Oblast nemá oficiální sídlo, její orgány sídlí v Krasnogorsku a Moskvě, která je v současnosti samostatným subjektem Ruské federace. Moskevská oblast téměř zcela obklopuje federální město Moskvu (před 1. červencem 2012 byla Moskva obklopena zcela). Oblast sousedí na severu s Tverskou, na severovýchodě s Jaroslavskou, na východě s Vladimirskou, na jihovýchodě s Rjazaňskou, na jihu s Tulskou, na jihozápadě s Kalužskou a na západě se Smolenskou oblastí.
Nachází se ve středu Východoevropské roviny, mezi řekami Oka a Volha.
Moskevská oblast je významným centrem průmyslu. Jde o centrum metalurgie, strojního, potravinářského, energetického a chemického průmyslu. Nacházejí se zde také ropné rafinérie.
Hlavou oblasti je gubernátor volený v přímých volbách na pětileté období. Na pětileté období je voleno také 50 zástupců zasedajících v oblastní Dumě (parlamentu). Mandáty jsou přidělovány na základě smíšeného volebního systému (paralelní hlasování), kdy 25 mandátů je přiděleno na dle poměrného výsledku pro jednotlivé strany a zbylých 25 mandátů je přiděleno v jednomandátových volebních obvodech.
Historie
Oblast byla založena 14. ledna 1929, během správní přestavby země, jako součást Ruské sovětské federativní socialistické republiky, v rámci Sovětského svazu, jako Centralnopromyšlennaja oblasť (Центральнопромышленная область).
Vznikla sloučením tehdejších Gubernií (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od 3. června 1929. V září 1937 byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast.
Část území oblasti mezi jihozápadní hranicí Moskvy a Kalužskou oblastí (části Leninského, Naro-Fominského a Podolskéhé okruhu) byla 1. července 2012 připojena přímo k Moskvě. Z těchto území byly v rámci Moskvy vytvořeny Novomoskevský a Troitský správní okruh.
-
Mapa správním obvodů oblasti -
Mapa správním obvodů oblasti do 1. července 2012
Obyvatelstvo
Národnostní složení obyvatelstva podle posledních dvou sčítání lidu.
| Národnost | Počet v r. 2002[2] | podíl | Počet v r. 2010[3] | podíl |
|---|---|---|---|---|
| Rusové | 6 022 763 | 91.00 % | 6 202 672 | 92.9 % |
| Ukrajinci | 147 808 | 2.23 % | 119 474 | 1.8 % |
| Tataři | 52 851 | 0.80 % | 56 202 | 0.8 % |
| Bělorusové | 42 212 | 0.64 % | 31 665 | 0.5 % |
| Arméni | 39 660 | 0.60 % | 63 306 | 1.0 % |
| Mordvinci | 21 856 | 0.33 % | 18 678 | 0.3 % |
| Ázerbájdžánci | 14 651 | 0.22 % | 19 061 | 0.3 % |
| Čuvaši | 12 530 | 0.19 % | 12 466 | 0.2 % |
| Moldavané | 10 418 | 0.16 % | 19 611 | 0.3 % |
| Židé | 9 899 | 0.15 % | 7 164 | 0.1 % |
| Gruzíni | 9 888 | 0.15 % | ||
| Němci | 4 607 | 0.07 % | ||
| Uzbekové | 4 183 | 0.06 % | ||
| Baškirové | 3 565 | 0.05 % | ||
| Tádžikové | 3 404 | 0.05 % | 15 549 | 0.2 % |
| Korejci | 3 232 | 0.05 % | ||
| Marijci | 2 554 | 0.04 % | ||
| Kazaši | 2 493 | 0.04 % | ||
| Osetinci | 2 389 | 0.04 % | ||
| osoby, které se nepřihlásily k žádné národnosti | 172 090 | 419 677 | ||
| ostatní národnosti výše neuvedené | 109 595 |
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Данные Всероссийской переписи населения [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2004 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24. (rusky)
- ↑ Национальный состав населения пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-30. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moskevská oblast na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Města v Moskevské oblasti | ||
|---|---|---|
| Apralevka • Balašicha • Beloozjorskij • Bronnicy • Černogolovka • Čechov • Dědovsk • Dmitrov • Dolgoprudnyj • Domodědovo • Drezna • Dubna • Dzeržinskij • Elektrogorsk • Elektrostal • Elektrougli • Frjazino • Golicyno • Chimki • Choťkovo • Istra • Ivantějevka • Jachroma • Jegorjevsk • Kašira • Klin • Kolomna • Koroljov • Kotělniki • Krasnoarmejsk • Krasnogorsk • Krasnozavodsk • Krasnoznamensk • Kubinka • Kurovskoje • Likino-Duljovo • Lobnja • Losino-Petrovskij • Luchovicy • Lytkarino • Ljubercy • Možajsk • Mytišči • Naro-Fominsk • Noginsk • Odincovo • Orechovo-Zujevo • Ožerelje • Ozjory • Pavlovskij Posad • Peresvet • Podolsk • Protvino • Puščino • Puškino • Ramenskoje • Reutov • Rošal • Ruza • Sergijev Posad • Serpuchov • Solněčnogorsk • Staraja Kupavna • Stupino • Šatura • Ščolkovo • Taldom • Vereja • Vidnoje • Volokolamsk • Voskresensk • Vysokovsk • Zarajsk • Zvenigorod • Žukovskij |  | |
| Rajóny v Moskevské oblasti | |
|---|---|
| Čechovský • Dmitrovský • Jegorjevský • Istrinský • Kaširský • Klinský • Kolomenský • Krasnogorský • Leninský • Lotošinský • Luchovický • Ljubercký • Možajský • Mytiščinský • Naro-Fominský • Noginský • Odincovský • Orechovo-Zujevský • Ozjorský • Pavlovo-Posadský • Podolský • Puškinský • Ramenský • Ruzský • Sergijevo-Posadský • Serebrjano-Prudský • Serpuchovský • Solnečnogorský • Stupinský • Šaturský • Šachovský • Ščjolkovský • Taldomský • Volokolamský • Voskresenský • Zarajský | |
Portály: Rusko
