Albert Viktor

Albert Viktor
Sasko-Kobursko-Gothajský
Albert Viktor kolem roku 1880 fotografie od Alexandra Bassana
Albert Viktor kolem roku 1880
fotografie od Alexandra Bassana
Narození8. ledna 1864
Frogmore Estate
Úmrtí14. ledna 1892 (ve věku 28 let)
Sandringham House
Příčina úmrtízápal plic
Alma materTrinity College
Univerzita Heidelberg
Titulvévoda Clarence a Avondale
Oceněnívelkokříž Řádu nizozemského lva (1885)
Podvazkový řád
čestný doktor Dublinské univerzity
čestný doktor Univerzity v Cambridgi
komandér Řádu věže a meče
… více na Wikidatech
RodičeEduard VII.
Alexandra Dánská
RodSasko-Kobursko-Gothajští
Funkcevévoda z Clarence a Avondale (1890–1892)
člen Sněmovny lordů
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Albert Viktor, vévoda z Clarence a Avondale (Albert Viktor Kristián Eduard; 8. ledna 1864 – 14. ledna 1892) byl nejstarší dítě prince a princezny z Walesu (později krále Eduarda VII. a královny Alexandry) a vnuk vládnoucí britské panovnice, královny Viktorie. Od svého narození byl druhým v linii následnictví britského trůnu, ale nestal se králem ani princem z Walesu, protože zemřel dříve než jeho babička a otec. Jeho otec nosil v historii Anglie nejdéle titul následníka trůnu. V roce 2017 ho překonal současný král Karel III.

Albert Viktor byl své rodině a mnoha pozdějším životopiscům znám jako „Eddy“. Jako mladý hodně cestoval po světě jako námořní kadet a jako dospělý vstoupil do britské armády, ale nevykonával žádné aktivní vojenské povinnosti. Po dvou neúspěšných námluvách se koncem roku 1891 zasnoubil s princeznou Viktorií Marií z Tecku. O několik týdnů později zemřel během velké pandemie. Marie se později provdala za jeho mladšího bratra, který se nakonec v roce 1910 stal králem Jiřím V.

Intelekt, sexualita a duševní zdraví Alberta Viktora byly předmětem spekulací. Fámy v jeho době ho spojovaly se skandálem na Cleveland Street, do kterého byl zapojen také homosexuální nevěstinec; nicméně, neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že by tam někdy šel, nebo byl opravdu homosexuál.[1] Někteří autoři tvrdili, že to on byl sériový vrah známý jako Jack Rozparovač, nebo že se jinak podílel na vraždách, ale současné dokumenty ukazují, že Albert Viktor nemohl být v době vražd v Londýně, a tvrzení je široce odmítáno.

Život

Albert Victor se narodil jako nedonošený, což bývá považováno za příčinu jeho nevalných intelektuálních schopností. Začal studovat v Cambridgi, studia však pro slabé studijní výsledky přerušil a nastoupil službu v armádě. Vedl velmi volný způsob života, byl zapleten do řady skandálů; existuje dokonce teorie spojující prince s neodhaleným sériovým vrahem Jackem Rozparovačem, která přetrvala v několika filmových adaptacích, třebaže historikové prokázali, že v době londýnských vražd princ pobýval ve Skotsku.

Zasnoubil se s princeznou Marií z Tecku; k manželství však již nedošlo, princ zemřel na zápal plic v roce 1892. Princezna Mary se pak provdala za jeho mladšího bratra, budoucího krále Jiřího V.

Ani smrt prince nezůstala bez komentářů a různých teorií. Jedna z nich hovořila o syfilidě, jiná o předávkování morfiem, objevila se i hypotéza, že princ se dožil 20. let 20. století v izolaci na ostrově Wight a že jeho smrt byla mystifikací, která jej měla eliminovat z jeho nástupnictví na trůn.

Rodokmen

 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Ernest I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
princ Albert
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
'Albert Viktor'
 
 
 
 
 
Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský-Beck
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
 
 
 
 
Frederika Schliebenská
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Karel Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Dánská a Norská
 
 
Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Frederik Dánský
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albert Wiktor, książę Clarence i Avondale na polské Wikipedii.

  1. MONTGOMERY, Hyde H. The Cleveland Street Scandal. Londýn: W. H. Allen, 1976. ISBN 0-491-01995-5. S. 56. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Britští princové
Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny.
1. generace
2. generace
3. generace
  • Jiří III.
  • Eduard, vévoda z Yorku a Albany
  • Vilém Jindřich, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu
  • Jindřich, vévoda z Cumberlandu a Strathearnu
  • Frederik
  • 4. generace
  • Jiří IV.
  • Frederik, vévoda z Yorku a Albany
  • Vilém IV.
  • Eduard, vévoda z Kentu a Strathearnu
  • Arnošt August Hannoverský
  • August Frederik, vévoda ze Sussexu
  • Adolf, vévoda z Cambridge
  • Octavius
  • Alfréd
  • Vilém Frederik, vévoda z Gloucesteru a Edinburghu
  • 5. generace
  • Albert1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • Jiří V. Hannoverský
  • Jiří, vévoda z Cambridge
  • 6. generace
    7. generace
    8. generace
  • Eduard VIII.
  • Jiří VI.
  • Jindřich, vévoda z Gloucesteru
  • Jiří, vévoda z Kentu
  • Jan
  • Alastair, 2. vévoda z Connaughtu a Strathearnu
  • Johan Leopold, dědičný princ ze Sasko-Kobursko-Gothajska
  • Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský
  • Arnošt August Hannoverský
  • Jiří Vilém Hannoverský
  • 9. generace
  • Filip, vévoda z Edinburghu2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  • William z Gloucesteru
  • Richard, vévoda z Gloucesteru
  • Edward, vévoda z Kentu
  • Michael z Kentu
  • 10. generace
    11. generace
    12. generace
    1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Nenarodil se jako britský princ, ale byl mu udělen titul prince manžela.
    2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Nenarodil se jako britský princ, ale titul britského prince mu byl udělen.
    Princové, jejichž tituly byly odebrány, a způsobilí lidé, kteří tento titul nepoužívají, jsou zobrazeni kurzívou.
    Sasko-Kobursko-Gothajští princové
    Praotec
    1. generace
    2. generace
    Vévodové
    Koháryové
    Belgie
    3. generace
    Spojené království
    Portugalsko
    Koháryové
    Belgie
    4. generace
    Spojené království
    Portugalsko
  • Král Karel I.
  • Infant Afonso
  • Koháryové
    Bulharsko
  • Car Boris III.
  • Princ Kiril
  • Belgie
    5. generace
    Spojené království
    Vévodové
  • Dědičný princ Johann Leopold
  • Princ Hubertus
  • Princ Friedrich Josias
  • Portugalsko
  • Princ Luís Filipe
  • Král Manuel II.
  • Koháryové
  • Princ Rainer
  • Princ Philipp
  • Bulharsko
    Belgie
    6. generace
    Vévodové
    • Princ Andreas
    Koháryové
    Bulharsko
    Belgie
    7. generace
    Vévodové
    nikdo
    Koháryové
    nikdo
    Bulharsko
    Belgie
    *Před 11. únorem 1826 titulován jako princ Sasko-Kobursko-Saalfeldský
    Autoritní data Editovat na Wikidatech