Filip Belgický

Filip Belgický
král Belgičanů
Král Filip v roce 2018
Doba vlády	21. července 2013 – dosud (10 let)
Úplné jméno	Philippe Léopold Louis Marie (francouzsky) Filips Leopold Lodewijk Maria (nizozemsky)
Křest	17. května 1960
Narození	15. dubna 1960 (64 let) Belvédère Castle
Předchůdce	Albert II.
Manželka	Mathilde Belgická
Potomci	Elisabeth Belgická, Gabriel Belgický, Emmanuel Belgický a Eléonore Belgická
Rod	Koburkové
Dynastie	sasko-kobursko-gothajská
Otec	Albert II. Belgický
Matka	Paola Belgická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip (nizozemsky: Filip Leopold Lodewijk Maria, francouzsky: Philippe Léopold Louis Marie, němčina: Philipp Leopold Ludwig Maria; * 15. dubna 1960 na zámku Belvedère u Lakenu) je belgický král. Je nejstarším dítětem krále Alberta II. a královny Paoly. Po svém otci nastoupil po jeho abdikaci ze zdravotních důvodů 21. července 2013. V roce 1999 se oženil s Mathilde d'Udekem d'Acoz, s níž má čtyři děti. Jejich nejstarší dítě, princezna Elisabeth, je první v řadě následnictví.

Král je spíše introvertní a hluboce věřící člověk, poznamenaný manželskou krizí, kterou prošli jeho rodiče, a proto měl problém navázat vztah s vhodnou dívkou a oženit se. Na trůně by někteří Belgičané raději viděli jeho mladší sestru, princeznu Astrid, provdanou za rakouského arcivévodu Lorenze d'Este.^[zdroj?]

Časný život

Filip se narodil 15. dubna 1960 za vlády svého strýce, belgického krále Baudouina. Jeho otec, princ Albert, princ z Lutychu (později král Albert II.) byl druhým synem belgického krále Leopolda III. a mladším bratrem Baudouina. Jeho matka, Paola, princezna z Lutychu (později královna Paola), byla dcerou italského aristokrata Fulca VIII., knížete Ruffa di Calabria, 6. vévody z Guardie Lombarda. Jeho matka pochází z francouzského rodu La Fayette a král je potomkem Gilberta du Motier, markýze de Lafayette a Marie Adrienne Françoise de Noailles.

Narodil se na zámku Belvédère v Laekenu severně od Bruselu. Byl pokřtěn o měsíc později v kostele Saint Jacques-sur-Coudenberg v Bruselu dne 17. května^[1] a byl pojmenován Filip po svém pra-pra-pradědečkovi princi Filipovi, hraběti z Flander. Jeho kmotry byli jeho dědeček z otcovy strany, král Leopold III. a jeho babička z matčiny strany, Donna Luisa.^[2]

Vzdělávání

V letech 1978 až 1981 byl Filip vzděláván na belgické královské vojenské akademii. Dne 26. září 1980 byl jmenován podporučíkem a složil důstojnickou přísahu.

Ve vzdělávání pokračoval na Trinity College v Oxfordu a navštěvoval postgraduální studium na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, kde v roce 1985 získal magisterský titul v oboru politologie. V roce 1989 se zúčastnil řady speciálních zasedání v Royal Higher Defence Institute. Ve stejném roce byl povýšen na plukovníka.

V roce 1993 král Baudouin zemřel ve Španělsku, Albert se stal novým králem a Filip se stal novým dědicem trůnu s titulem vévody brabantského.

Dne 25. března 2001 byl princ jmenován do hodnosti generálmajora v pozemské složce a letectvu a do hodnosti kontradmirála v námořnictvu.^[3]

Svatba

Filip se oženil s Mathildou d'Udekem d'Acoz, dcerou valonského hraběte z belgické šlechtické rodiny a potomka polských šlechtických rodů, jako jsou Sapiehové a Komorowští, dne 4. prosince 1999 v Bruselu, na civilním obřadu v Bruselské radnici a náboženském obřadu v katedrále svatého Michaela archanděla a svaté Guduly v Bruselu. Mají čtyři děti: princeznu Elisabeth, prince Gabriela, prince Emmanuela a princeznu Eléonore.

Oficiální povinnosti

Král Filip po ukončení svých studií převzal od svého otce mnohé oficiální povinnosti. Vedl například zahraničí misi skupiny belgických podnikatelů. Je členem Římského klubu. V roce 2012 se účastnil bilderberské konference, neformálního soukromého setkání světově nejvlivnějších osob. Mezi jeho zájmy patří literatura, hospodářské záležitosti a sport.

V roce 1995 byl Filipovi propůjčen velkokříž rytířského Řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě. V roce 1998 jej přijal rovněž Maltézský řád jako čestného a oddaného rytíře.

3. července 2013 oznámil jeho otec Albert II. svou abdikaci k 21. červenci 2013, na den belgického dne nezávislosti.^[4] Poté, co Albert II. podepsal abdikační listinu, složil Filip přísahu na belgickou ústavu.^[5]

Rodina

Výběr manželky byl choulostivý, belgický kontext si žádá, aby manželka krále nepocházela ze žádné ze soupeřících komunit (Vlámů ani Valonů), de facto tedy aby nebyla Belgičanka. V září 1999 bylo oznámeno Filipovo zasnoubení s dívkou z belgické aristokracie, Mathilde d'Udekem d'Acoz, terapeutkou řečových vad a psycholožkou, jejíž rodina, původně vlámská, žije ve Valonsku. Její otec Patrick vykonává krajské funkce jak ve Valonsku, tak Vlámsku. Matkou Mathilde je polská komtesa Anna Komorowská.

Sňatek uzavřený francouzsky, vlámsky a německy se uskutečnil 4. prosince 1999 v Katedrále sv. Michala a Guduly a uspokojil obě soupeřící komunity.

Ze svazku Philippa a Mathildy se narodily čtyři děti:

• 1. Elisabeth Marie Hélène (* 25. 10. 2001 Anderlecht), korunní princezna, následnice trůnu, vévodkyně brabantská
• 2. Gabriel Baudouin Charles Maria (* 20. 8. 2003 Anderlecht)
• 3. Emmanuel Leopold Guillaume François Maria (* 4. 10. 2005 Anderlecht)
• 4. Eléonore Fabiola Victoria Anne Marie (* 16. 4. 2008 Anderlecht)

Tituly a vyznamenání

• 15. dubna 1960 – 9. srpna 1993: Jeho královská Výsost princ Filip Belgický
• 9. srpna 1993 – 21. července 2013: Jeho královská Výsost vévoda z Brabantu
• 21. července 2013 – současnost: Jeho Veličenstvo Král Belgičanů

Vývod z předků

Filip Belgický je prapravnuk švédského krále Oskara II., dánského krále Frederika VIII. Mezi jeho předky patří také portugalský král Jan VI., francouzský král Ludvík Filip a španělský král Karel IV.

Odkazy

Reference

Související články

• Linie následnictví belgického trůnu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Filip Belgický na Wikimedia Commons
• (anglicky)Biografie na oficiálních stránkách Belgian Royal Family (nizozemsky)/(francouzsky)/(německy)

Současní panovníci suverénních států
Afrika	Letsie III. Muhammad VI. Mswati III.
Ameriky	Karel III.
Asie	Hamad bin Ísá Džigme Khesar Namgjel Wangčhug Hassanal Bolkiah Norodom Sihamoni Naruhito Abdalláh II. Mišal Abdullah Hajtham bin Tárik Tamím bin Hamad Salmán Vatčirálongkón (Ráma X.) Muhammad ibn Zájid Ál Nahján
Evropa	Vives Sicília a Macron Filip Frederik X. Hans Adam II. (regent: Alois) Jindřich Albert II. Vilém Alexandr Harald V. Filip VI. Karel XVI. Gustav Karel III. František
Oceánie	Karel III. Tupou VI.
* Viz též: Současní dědicové suverénních monarchií

Předchůdce: Albert II. Belgický

král Belgičanů od 2013