Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský

Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
Alfréd, vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský
Narození	6. srpna 1844 Zámek Windsor
Úmrtí	30. července 1900 (ve věku 55 let) Zámek Rosenau
Příčina úmrtí	rakovina jícnu
Místo pohřbení	Coburg
Povolání	filatelista, politik a aristokrat
Ocenění	Řád slona (1875) královský společník Královské společnosti (1882) velkokříž Řádu nizozemského lva (1882) Řád Serafínů Domácí řád vendické koruny … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	anglikánská církev
Choť	Marie Alexandrovna Romanovová (1874–1900)[1][2][3][4]
Děti	Alfréd Sasko-Koburský[3] Marie Edinburská Viktorie Melita Sasko-Koburská Alexandra Sasko-Koburská Celith Lisbeth Sasko-Kobursko-Gothajská[5] Beatrix Sasko-Koburská[5]
Rodiče	Albert Sasko-Kobursko-Gothajský[3] a Viktorie Britská[3]
Rod	britští Sasko-Kobursko-Gothajští a Sasko-Kobursko-Gothajští
Příbuzní	Viktorie Sasko-Koburská[3], Eduard VII. Britský[3], Alice Sasko-Koburská[3], Helena Britská, Luisa Sasko-Koburská[3], Artur Sasko-Koburský[3], Leopold, vévoda z Albany a Beatrix Sasko-Koburská (sourozenci)
Funkce	vévoda z Edinburghu (1866–1900) člen Sněmovny lordů člen britské Soukromé rady
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfréd (Alfred Ernest Albert; 6. srpna 1844 – 30. července 1900) byl v letech 1893 až 1900 suverénní vévoda ze Sasko-Kobursko-Gothajska. Byl druhým synem a čtvrtým dítětem královny Viktorie a prince Alberta. Od roku 1866 byl znám jako vévoda z Edinburghu, dokud nenastoupil po svém strýci z otcovy strany Arnoštovi II. na trůn jako vládnoucí vévoda ze Sasko-Kobursko-Gothajska v Německém císařství.

Biografie

Původ a mládí

Narodil se jako čtvrté dítě a druhý syn britské královny Viktorie a jejího manžela, vévody Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského. V rodině byl nazýván „Affie“. Dítě pokřtil 6. září 1844 v soukromé kapli windsorského zámku arcibiskup z Canterbury William Howley.

Námořní kariéra

V roce 1856 zahájil kariéru v Royal Navy. V srpnu roku 1858 složil poddůstojnické zkoušky a nastoupil do služby na HMS Euryalus. V roce 1862 byl jedním z kandidátů na řecký trůn po svrženém řeckém králi Otovi I. Řeckém. Dne 24. února 1863 byl povýšen do hodnosti poručíka a sloužil na HMS Racoon pod velením hraběte Gleichen. 23. února 1866 získal hodnost kapitána a následně velení na HMS Galatea.^[6]

Dne 24. dubna 1866 získal pairovský titul vévody z Edinburghu, hraběte z Kentu a hraběte z Ulsteru.^[7] Parlament mu přiznal roční důchod ve výši 15 000 liber šterlinků. Dne 8. července vévoda poprvé zasedl ve Sněmovně lordů. Dne 24. ledna 1867 vyplul z Plymouthu na palubě Galatei na cestu kolem světa, 15. srpna přistal na ostrově Tristan da Cunha^[8] a přes mys Canaveral doplul 31. října do Austrálie a stal se tak prvním členem britské královské rodiny, který navštívil Austrálii, která byla britskou kolonii. Dne 12. března 1868 ho v Sydney do ramene postřelil Henry James O'Farrell.^[6] Za tento čin byl Henry O'Farrell 21. dubna oběšen. Vévoda se po zotavení na počátku dubna vydal na další cestu. Do Anglie se vrátil 26. června 1868.

V roce 1869 se stal prvním členem britské královské rodiny, který navštívil Nový Zéland, v prosinci pak Indii a Hongkong. Posléze několik let pobýval na Maltě. Dne 30. prosince 1878 získal hodnost kontradmirála. Dne 10. listopadu 1882 se stal viceadmirálem a 18. října 1887 admirálem. Dne 3. června 1893 získal hodnost admirála floty (Admiral of the Fleet). V letech 1883-1884 velel flotě v Lamanšském průlivu, v letech 1886-1889 Středomořské flotě, v letech 1890-1893 velel základně Devonport.^[6]

Vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský

Po smrti svého strýce Arnošta II., staršího bratra svého otce, se v roce 1893 stal novým panovníkem Sasko-kobursko-gothajského vévodství, poté, co se práv k trůnu vévodství zřekl jeho starší bratr, princ waleský Eduard. Po získání tohoto trůnu se zřekl ročního důchodu od britského parlamentu a místa ve Sněmovně lordů. Třebaže byl zpočátku ve své nové zemi považován za cizince, podařilo se mu postupně získat oblibu u svých poddaných.

Smrt

Zemřel 30. července 1900^[9] na rakovinu hrtanu. Pochován byl v mauzoleu vévodské rodiny na hřbitově v Coburgu. Jeho nástupcem na trůnu se stal jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.

Manželství a potomci

Dne 23. ledna 1874 se v Zimním paláci v Petrohradě oženil s ruskou velkokněžnou Marií Alexandrovnou (17. října 1853 – 22. října 1920), dcerou ruského cara Alexandra II. a jeho manželky, carevny Marie Alexandrovny, jež byla sestřenicí Ludvíka Hesenského, manžela Alfrédovy sestry Alice; poznali se u příležitosti pobytu carevny a velkokněžny na zámku Heiligenberg u carevnina bratra Alexandra a Julie von Hauke s niž žil v morganatickém manželství. Marie Alexandrovna nebyla nakloněna tomu, aby se její dcera za něho provdala, přesto se manželství uzavřelo. Ze šťastného manželství se narodilo šest dětí, čtyři dcery a dva synové.

• Alfréd Alexandr Vilém Ernest Albert (15. října 1874 – 6. února 1899), spáchal sebevraždu
• Marie Alexandra Viktorie (29. října 1875 – 18. července 1938), ⚭ 1893 Ferdinand I. Rumunský (24. srpna 1865 – 20. července 1927), rumunský král od roku 1914 až do své smrti
• Viktorie Melita (25. listopadu 1876 – 2. března 1936)

  ⚭ 1894 Arnošt Ludvík Hesenský (25. listopadu 1868 – 9. října 1937), hesenský vekovévoda, manželé se rozvedli v roce 1901

  ⚭ 1905 Kirill Vladimirovič Ruský (12. října 1876 – 12. října 1938), ruský velkokníže

• Alexandra Luisa Olga Viktorie (1. září 1878 – 16. dubna 1942), ⚭ 1896 Arnošt II. Hohenlohe-Langenburský (13. září 1863 – 11. prosince 1950), kníže z Hohenlohe-Langenburgu a v letech 1900 až 1905 regent Sasko-kobursko-gothajského vévodství
• mrtvě narozený syn (*/† 13. října 1879)
• Beatrix Leopoldina Viktorie (20. dubna 1884 – 13. července 1966), ⚭ 1909 Alfonso z Galliery (12. listopadu 1886 – 6. srpna 1975), vévoda z Galliery

Jeden chlapec však zemřel hned po narození a nejstarší syn spáchal ve 24 letech sebevraždu (1899), proto po své smrti 30. července 1900 nezanechal následníka. Na koburský trůn tedy nastoupil jeho synovec Karel Eduard, vévoda Albany.

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Arnošt II.

Sasko-kobursko-gothajský vévoda 1893–1900

Nástupce: Karel Eduard