Baia Mare

Baia Mare
historické centrum města
historické centrum města
Baia Mare – znak
znak
Baia Mare – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice47°40′ s. š., 23°35′ v. d.
Nadmořská výška228 m n. m.
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaMaramureș
Baia Mare
Baia Mare
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha233,3 km²
Počet obyvatel108 759 (2021)[1]
Hustota zalidnění466,2 obyv./km²
Správa
StarostaCristian Anghel
Vznik1329
Oficiální webwww.baiamarecity.ro
Telefonní předvolba262
PSČ430011–430435
Označení vozidelMM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baia Mare (česky přeložitelné jako Velký důl, maďarsky Nagybánya, německy Frauenbach, Neustadt, latinsky Rivulus Dominarum) je hlavní město župy Maramureș a významné centrum celé okolní oblasti. Nachází se na severu země a žije zde přibližně 109 tisíc[1] obyvatel.

Historie

Úrodné území bylo osídleno od paleolitu. V antické době je osídlily kmenů Thráků jejich protivníků – Dáků, kteří je ovládli pod vedením krále Burebisty.

Historie středověkého města začíná v 12. století: nejstarší písemnná zmínka o souvislém a dlouhodobém osídlení dnešního Baia Mare německými kolonisty pochází z roku 1142, kdy uherský král Géza II. povolil, aby se zde usídlili sedmihradští Sasové. Během středověku se zde rozvíjelo hornictví; od roku 1469 bylo již město opevněno hradbami. Hlavním důvodem nutnosti opevnění města bylo osmanské nebezpečí z jihu; Turci podnikali mnohdy úspěšné výboje na sever od svých hranic. Město patřilo k Uhersku, a to až do přelomu let 1919 a 1920, kdy bylo rozhodnutím Trianonské smlouvy připojeno k Rumunsku. Tehdy však tři čtvrtiny obyvatel Baii Mare tvořili právě Maďaři, okolí města však bylo naopak silně rumunské. Maďaři svůj vliv nad městem uplatnili ještě mezi lety 1940 až 1944[zdroj?], po této době již Baia Mare definitivně patří Rumunsku. Od roku 1968 je také centrem župy Maramureș.

Ekologická havárie v lednu 2000

Podrobnější informace naleznete v článku Únik kyanidu v Baia Mare.

V lednu 2000 došlo ke katastrofálnímu zamoření řek Tisy a Dunaje kyanidy a těžkými kovy ze zlatého dolu v Baia Mare, kde důlní společnost Aurul vlastněná částečně rumunským státem a částečně australskou společností Esmeralda Exploration užívala značně rizikový proces chemické těžby za pomoci kyanidových roztoků.[2] Roku 2009 použila německá hudební skupina Rammstein tuto tragédii jako volně zpracované téma pro skladbu Donaukinder.

Hospodářství

Věž těžařské společnosti Phoenix

Hutní průmysl v této oblasti se tradičně soustředil na těžbu a zpracováni mědi, stříbra a zlata. Na začátku 20. století založili rumunští židovští podnikatelé Oscar a Arthur Weiserovi chemickou továrnu na výrobu kyseliny sírové a dalších chemických výrobků. Kolem roku 1925 ji rozšířili v kombinát, který do dvacetipětitisícového města přivedl po 2. světové válce 150 000 obyvatel (statistika z roku 1990). Vrcholem výroby byla produkce kolem 40 000 tun mědi, 120 tun stříbra a 12 tun zlata ročně. Po revoluci v roce 1989 kombinát převzali zahraniční investoři a přejmenovali na Phoenix. V roce 2003 dva rumunští bankéři týž podnik přejmenovali na Coprom Baia Mare. V roce 2009 noví majitelé podali návrh na konkurs a propustili posledních 190 zaměstnanců. Věž měďnářské těžební společnosti Phoenix o výšce 351,5 metrů je dominantou města i kraje a údajně nejvyšším komínem v Evropě.[3]

Památky

  • Bastiony a ochoz opevnění města ze 14.–15. století
  • Ruiny hradu Chiroál – postaven v letech 1356–1359, dvakrát pobořen Turky a zbořen roku 1718
  • Hodinová věž zbořeného gotického kostela sv. Štěpána, ze 14. století
  • Kostel Nejsvětějští Trojice – dvouvěžová barokní římskokatolická bazilka; založená jezuity roku 1718
  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie muramarešské řeckokatolické epiarchie; historizující stavba z roku 1905
  • Luteránský kostel
    Márton/Martin Lendvay, kolem 1840 litografie
  • Synagoga novobarokní z roku 1885
  • Mincovna – nyní muzeum židovské historie
  • Etnografické muzeum
  • Pomník Mártona Lendvaye
Kolonie Nágybanya a její pavilon, kolem 1930

Slavné osobnosti

  • Márton Lendvay (1807–1858) - sedmihradský herec, pěvec a divadelní režisér, vystupoval v Bratislavě, Budě, Pešti, Vídni a Berlíně
  • Kolonie Nágybanya (1890-1937) - Kolonie (škola) avantgardních výtvarných umělců, především malířů impresionistů, postimpresionostů, fauvistů, kubistů a futuristů; založili ji Simon Hollósy a Károly Ferenczy, působili v ní tři desítky výtvarníků a výtvarnic, mj. Ferenczyho sestřenice Olga Fialka s dcerou Noémi, Béla Iványi-Grünwald, István Réti, Alexander Kubínyi, Jenő Maticska, János Thorma nebo Sándor Ziffer.

Partnerská města

Galerie

  • Bastion středověkého opevnění
    Bastion středověkého opevnění
  • Hodinová věž sv. Štěpána
    Hodinová věž sv. Štěpána
  • kostel Nejsv. Trojice
    kostel Nejsv. Trojice
  • Luteránský kostel
    Luteránský kostel
  • Dřevěný chrám monastýru
    Dřevěný chrám monastýru
  • Mincovna
    Mincovna
  • Moderní stavby
    Moderní stavby
  • centrum moderního města
    centrum moderního města

Reference

  1. ↑ a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
  2. ↑ Joint UNEP/OCHA Environment Unit: UN assessment mission – Cyanide Spill at Baia Mare, March 2000
  3. ↑ Digi24ru-Izabela Jurasko-reportáž o věži (rumunsky)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Baia Mare na Wikimedia Commons
  • (rumunsky) Oficiální stránky
  • Rozhovor o havárii: Stál jsem v úplně mrtvé řece, vzpomíná Přemysl Soldán na kyanidovou havárii v Baia Mare, Ekolist. cz, 30. 1. 2019
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce župy Maramureš
města
Baia Mare • Baia Sprie • Borșa • Cavnic • Dragomirești • Săliștea de Sus • Seini • Sighetu Marmației • Șomcuta Mare • Târgu Lăpuș • Tăuții-Măgherăuș • Ulmeni • Vișeu de Sus
obce
Ardusat • Ariniș • Asuaju de Sus • Băița de sub Codru • Băiuț • Bârsana • Băsești • Bicaz • Bistra • Bocicoiu Mare • Bogdan Vodă • Boiu Mare • Botiza • Budești • Călinești • Câmpulung la Tisa • Cernești • Cicârlău • Coaș • Coltău • Copalnic-Mănăștur • Coroieni • Cupșeni • Desești • Dumbrăvița • Fărcașa • Gârdani • Giulești • Groși • Groșii Țibleșului • Ieud • Lăpuș • Leordina • Mireșu Mare • Moisei • Oarța de Jos • Ocna Șugatag • Oncești • Petrova • Poienile de sub Munte • Poienile Izei • Recea • Remetea Chioarului • Remeți • Repedea • Rona de Jos • Rona de Sus • Rozavlea • Ruscova • Săcălășeni • Săcel • Sălsig • Săpânța • Sarasău • Satulung • Șieu • Șișești • Strâmtura • Suciu de Sus • Vadu Izei • Valea Chioarului • Vima Mică • Vișeu de Jos
Rumunsko – România – (RO)
Rumunské župy a jejich správní centra
Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)
Města v Rumunsku podle počtu obyvatel
1 500 000+ Rumunská vlajka
250 000+
Kluž • Temešvár • Jasy • Constanța • Craiova • Brašov
100 000+
Galați • Ploješť • Oradea • Brăila • Arad • Pitești • Sibiu • Bacău • Târgu Mureș • Baia Mare • Buzău • Botoșani • Satu Mare
75 000+
Autoritní data Editovat na Wikidatech