Caraș-Severin

Župa Karaš-Severin Județul Caraș-Severin
znak
Geografie

Hlavní město	Rešice
Souřadnice	45°9′ s. š., 22°4′12″ v. d.
Rozloha	8 514 km²
Časové pásmo	+2
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	333 219
Hustota zalidnění	39,1 obyv./km²
Jazyk	Rumunština
Národnostní složení	Rumuni, Maďaři, Romové
Náboženství	Pravoslaví
Správa regionu
Stát	Rumunsko Rumunsko
Nadřazený celek	Rumunsko
Druh celku	Župa
Podřízené celky	2 okresy, 6 měst a 69 komun
Vznik	1919
Prefekt	Ioan Anton Paulescu
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	CS
Telefonní předvolba	(+40) x55
Označení vozidel	CS
Oficiální web	www.cjcs.ro
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karaš-Severin (rumunsky Caraș-Severin, maďarsky Krassó-Szörény, slovensky Krašovsko-Severinská župa, srbsky Караш Северин, Karaš Severin, chorvatsky Karaš-Severin, bulharsky Караш-Северин) je župa (rumunsky județ) v rumunské části Banátu. Jejím hlavním městem je Rešice.

Charakter župy

Karaš-Severin hraničí na severu s župou Timiș, na východě s župami Mehedinți, Hunedoara a Gorj, na jihu a na západě pak se Srbskem. Území župy je hornaté, zasahují sem od jihu Karpaty (místními nazývané Transylvánské Alpy, rumunsky Alpi Transilvaniei), směrem k severovýchodu potom je krajina již rovinatější. Skrz župu údolími řek Cerna a Timiș, mnohými průsmyky, prochází důležitá železniční trať spojující Temešvár a město Drobeta Turnu Severin. Stejnou trasou je vedená i silnice. Dnes sem jezdí turisté, hlavně do hor a do českých vesnic. Župa je bohatá na suroviny, těží se např. dřevo, mramor,…

Demografie

Župa je součástí regionu Dunaj-Kriš-Maroš-Tisa.

V roce 2002 měla 333 219 obyvatel a hustotu obyvatel 39/km².

Majoritu obyvatelstva tvoří Rumuni (88.24%). Dále zde žijí Romové (2.37%), Chorvati (1.88%), Němci (1.84%), Srbové (1.82%), Maďaři (1.74%) a Ukrajinci (1.05%) a malá česká komunita.^[1]

Rok	Obyvatelstvo^[2]
1948	302,254
1956	327,787
1966	358,726
1977	385,577
1992	376,347
2002	333,219

Rozloha: 8,514 km² (třetí největší)

Historie

V roce 1718 patřila župa do Habsburské monarchie jako součást její provincie Banát. Župní město Rešice bylo založeno v roce 1771 a stalo se moderním průmyslovým centrem Rakouska. Župa nabyla vzhledem k jejímu těžebnímu průmyslu na důležitosti. V roce 1855 byla celá oblast Banátu s jeho nerostným bohatstvím a zásobou dřeva převedena z rakouské státní pokladny na rakouskou drážní a důlní společnost ÖStB, která poté postavila nejstarší rumunskou trať Oravice – Baziaș. Po první světové válce převzala správu společnost UDR. Příchod komunistického režimu po druhé světové válce a jeho důraz na znárodňování těžebního průmyslu vyvolali v oblasti sociální nepokoje.

Města v župě

Rešice (hlavní)
Karansebeš
Bocșa
Oravice
Stará Moldávie
Nová Moldava
Oțelu Roșu
Anina
Băile Herculane

Odkazy

Reference

↑ Národní statistický úřád Rumunska, „Populația după etnie“ Archivováno 16. 8. 2009 na Wayback Machine.
↑ Národní statistický úřád Rumunska, „Populația la recensămintele din anii 1948, 1956, 1966, 1977, 1992 și 2002“ Archivováno 22. 9. 2006 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karaš-Severin na Wikimedia Commons
(rumunsky) Oficiální stránky župy
(rumunsky) Mapa župy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Města a obce župy Caraș-Severin

města	Anina • Băile Herculane • Bocșa • Caransebeș • Nová Moldava • Oravice • Oțelu Roșu • Rešice (hlavní město)

obce	Armeniș • Bănia • Băuțar • Berliște • Berzáska • Berzovia • Bolvașnița • Božovice • Brebu • Brebu Nou • Buchin • Bucoșnița • Carașova • Cărbunari • Ciclova Română • Ciuchici • Ciudanovița • Constantin Daicoviciu • Copăcele • Cornea • Cornereva • Coronini • Dalboșeț • Doclin • Dognecea • Domașnea • Eftimie Murgu • Ezeriș • Fârliug • Forotic • Gerník • Glimboca • Goruia • Grădinari • Iablanița • Lăpușnicel • Lăpușnicu Mare • Luncavița • Lupac • Marga • Măureni • Mehadia • Mehadica • Naidăș • Obreja • Ocna de Fier • Păltiniș • Pojejena • Prigor • Răcășdia • Ramna • Rusca Montană • Sacu • Sasca Montană • Sichevița • Slatina-Timiș • Socol • Șopotu Nou • Târnova • Teregova • Ticvaniu Mare • Topleț • Turnu Ruieni • Văliug • Vărădia • Vermeș • Vrani • Zăvoi • Zorlențu Mare

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)