Oradea

Velký Varadín
Oradea
Velký Varadín – znak
znak
Velký Varadín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice47°4′20″ s. š., 21°55′16″ v. d.
Nadmořská výška142 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaBihor
Velký Varadín
Velký Varadín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha115,56 km²
Počet obyvatel222 736 (2016[1])
Hustota zalidnění1 927,4 obyv./km²
Správa
StarostaIlie Gavril Bolojan
Vznik1113
Oficiální webwww.oradea.ro
Telefonní předvolba0259 a 0359
PSČ410001–410609 a 410100
Označení vozidelBH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oradea [oˈrade̯a]IPA (česky Velký Varadín nebo také Velké Varadino a Velký Varaždín, maďarsky Nagyvárad, německy Großwardein) je město v Rumunsku, v župě Bihor (BH) v Transylvánii, ležící na řece Sebes-Körös. Ve městě žije 222 736 obyvatel (2016).[1]

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Radnice Velkého Varadína

Geografie

Město se nachází poblíž maďarských hranic na řece Crișul Repede.

Historie

Historie Varadina začíná založením osady Římany. Ladislav I. Uherský učinil město v roce 1080 římskokatolickým biskupským stolcem. Město je poprvé zmíněno v roce 1113 v listině benediktinského opatství Zobor, ve které je jmenován biskup Syxtus Varadiensis (Sixtus z Varadu).

Od 11. do 15. století bylo město pohřebištěm několika členů maďarské královské rodiny. Je zde pohřben i císař Zikmund Lucemburský, který byl od roku 1387 až do své smrti v roce 1437 také uherským králem. Po rozpadu Uherska v důsledku porážky v bitvě u Moháče (1526) vedl Ferdinand I. Habsburský se sedmihradským knížetem Janem Zápolským válku o ta uherská území, která nepadla do rukou Turků. Dne 24. února 1538 byl mezi oběma uzavřen mír z Velkého Varadína. Město se tím stalo součástí habsburské říše. Na podzim roku 1598 město úspěšně bránila proti 100 000 Turků malá posádka pod vedením generála Melchiora von Rederna. V roce 1660 bylo město ponechána Turkům v Eisenburgském míru. Teprve v roce 1692 Velký Varadín připadl zpět Rakousku

Po první světové válce bylo město na základě Trianonské smlouvy postoupeno Rumunsku. V důsledku druhé vídeňské arbitráže se v roce 1940 stalo součástí Maďarska. Město bylo dobyto rumunskými a sovětskými vojsky dne 12. října 1944 a od té doby je součástí rumunského území.

Přestavby města

První záznam o zdejší pevnosti, jejíž trosky přetrvaly dodnes, je z roku 1241 v souvislosti se začátkem rychlých oprav a posílení opevnění na obranu proti mongolsko-tatarskému útoku proti městu. Zastavěné území města se však nerozšiřovalo až do začátku 16. století. V prvním desetiletí 18. století naplánoval vídeňský inženýr Franz Anton Hillebrandt přestavbu města do barokního stylu a od té doby počínaje rokem 1752 bylo dle jeho projektu postaveno mnoho pamětihodností jako římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie, Biskupský palác a Muzeul Țării Crișurilor (Muzeum země Criș).

Ekonomika

Velký Varadín už dlouhou dobu patří mezi nejbohatší města Rumunska, především díky svému umístění na maďarských hranicích, které z něj dělá bránu do západní Evropy. Po roce 1989 prošel rozsáhlou ekonomickou obnovou, nikoliv v oblasti průmyslu, ale spíše v sektoru služeb, jehož zákaznická základna je nejširší.

Úroveň nezaměstnanosti ve Velkém Varadíně je 6,0 %, což je méně než je rumunský průměr, ale výrazně více než průměr v župě Bihor, který činí přibližně 2 %. Velký Varadín v současné době vytváří asi 63 % průmyslové produkce župy Bihor, i když tvoří jen 34,5 % obyvatel okresu. Mezi hlavní odvětví patří nábytkářský, textilní a oděvní, obuvní a potravinářský průmysl.

V roce 2003 bylo ve Velkém Varadíně otevřeno komerční centrum Lotus Market, první velké obchodní centrum ve městě.

V roce 2023 se začne ve Velkém Varadíně s výstavbou továrny na výrobu pneumatik Nokian, která by měla být dokončena ve druhé polovině roku 2024.[2]

Obyvatelstvo

Národnostní složení

Dříve

  • 1910: 69 000 (Rumuni: 5,6 %, Maďaři: 91,10 %)
  • 1920: 72 000 (R: 5 %, M: 92 %)
  • 1930: 90 000 (R: 25 %, M: 67 %)
  • 1966: 122 634 (R: 46 %, M: 52 %)
  • 1977: 170 531 (R: 53 %, M: 45 %)
  • 1992: 222 741 (R: 64 %, M: 34 %)

Nyní

Sčítání lidu z roku 2002 poskytuje následující přehled národnostního složení populace Velkého Varadína:

Náboženství

Čtvrti

Město je rozděleno na následující čtvrti (rumunsky cartiere):

  • Centru Oradea (městské centrum)
  • Vie
  • Nufărul
  • Rogerius
  • Velența
  • Cantemir
  • Ioșia
Česká tramvaj ve městě Velký Varadín

Doprava

Síť hromadné dopravy je provozována společností OTL. Tvoří ji 3 tramvajové linky (1R, 1N, 2, 3R, 3N) a několik autobusových linek. Město má tři vlaková nádraží: centrální (central), západní (Vest) a východní (Est). Nádraží Vest je umístěno ve čtvrti Ioșia a centrální (zvané též jednoduše Oradea) se nachází v centru města, poblíž čtvrti Vie.

Architektura

Architektura Velkého Varadína je směsí budov z období socialismu, především v okrajových čtvrtích, a krásných historických budov, převážně v novobarokním nebo eklektickém stylu, které pocházejí z období, kdy bylo město součástí Rakousko-Uherska.

V době socialismu a v prvních letech rumunské postkomunistické transformace mnoho z těchto historických budov zpustlo nebo zůstalo v zanedbaném stavu. Po roce 2002, kdy se rumunská ekonomika dostala do fáze konjunktury, byly některé z historických budov centra restaurovány do původního stavu. Město nyní působí jako dobře udržované sídlo se stopami historie.

Turistické zajímavosti

Státní divadlo
Hotel „Černý orel“ s pasáží
Synagoga

Centrum města je navštěvováno mimo jiné proto, že z Velkého Varadína vede vlaková trať do léčebných lázní Băile Felix, které se nacházejí za okrajem města. Často navštěvovanými místy jsou:

  • Catedrala barocă – římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie, trojlodní bazilika z let 1752–1780, největší barokní katedrála v Rumunsku
  • Cetatea Oradea – pevnost Velký Varadín s hradbou ve tvaru pětiúhelníku
  • Biserica cu Lună – kostel s orlojem, hodinový mechanismus ukazuje fáze měsíce.
  • Radnice – komplex staveb s věží z konce 19. století
  • Muzeul Țării Crișurilor – barokní biskupský palác s 365 okny, postaven v letech 1762–1777, nyní muzeum
  • Muzeul „Ady Endre“ – muzeum Andy Endreho, zřízené v domě maďarského básníka
  • Teatrul de Stat – Státní divadlo, eklektická stavba ateliéru rakouských architektů Fellner a Helmer z konce 19. století, z jejich 43leté spolupráce vyšlo kolem 200 staveb, především na území Rakouska-Uherska.
  • Hotel Vulturul Negrul (Černý orel) – v eklektickém v novobarokním stylu, se stejnojmennou pasáží
  • tři synagogy, z nich jediná ortoxní je dosud v provozu
  • Kostel sv. Ducha – pozdně barokní stavba
  • Kostel premonstrátů – barokní stavba
  • Kostel sv. Ladislava
  • Baptistický kostel, válcová stavba z konce 20. století, pravděpodobně největší této konfese ve východní Evropě
  • téměř sto chrámů různých náboženství, včetně chrámu Svědků Jehovových a mešity

Významné osobnosti

Rodáci

Ostatní

Partnerská města

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oradea na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky) Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ Nokian míří do Rumunska. Pneurevue.cz [online]. [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (cz) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Oradea na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky města (rumunsky, anglicky, francouzsky) Archivováno 26. 2. 2011 na Wayback Machine.
Města a obce župy Bihor
města
Aleșd • Beiuș • Marghita • Nucet • Oradea (hlavní město) • Săcueni • Salonta • Ștei • Valea lui Mihai • Vașcău
obce
Abram • Abrămuț • Aștileu • Aușeu • Avram Iancu • Balc • Batăr • Biharia • Boianu Mare • Borod • Borș • Bratca • Brusturi • Budureasa • Buduslău • Bulz • Buntești • Căbești • Câmpani • Căpâlna • Cărpinet • Cefa • Ceica • Cetariu • Cherechiu • Chișlaz • Ciuhoi • Ciumeghiu • Cociuba Mare • Copăcel • Criștioru de Jos • Curățele • Curtuișeni • Derna • Diosig • Dobrești • Drăgănești • Drăgești • Finiș • Gepiu • Girișu de Criș • Gurbediu • Hidișelu de Sus • Holod • Husasău de Tinca • Ineu • Lăzăreni • Lazuri de Beiuș • Lugașu de Jos • Lunca • Mădăras • Măgești • Nojorid • Olcea • Oșorhei • Paleu • Pietroasa • Pocola • Pomezeu • Popești • Răbăgani • Remetea • Rieni • Roșia • Roșiori • Săcădat • Sălacea • Sălard • Sâmbăta • Sânmartin • Sânnicolau Român • Sântandrei • Sârbi • Șimian • Șinteu • Șoimi • Spinuș • Șuncuiuș • Suplacu de Barcău • Tămășeu • Tărcaia • Tarcea • Tăuteu • Țețchea • Tileagd • Tinca • Toboliu • Tulca • Uileacu de Beiuș • Vadu Crișului • Vârciorog • Viișoara
Rumunsko – România – (RO)
Rumunské župy a jejich správní centra
Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)
Města v Rumunsku podle počtu obyvatel
1 500 000+ Rumunská vlajka
250 000+
Kluž • Temešvár • Jasy • Constanța • Craiova • Brašov
100 000+
Galați • Ploješť • Oradea • Brăila • Arad • Pitești • Sibiu • Bacău • Târgu Mureș • Baia Mare • Buzău • Botoșani • Satu Mare
75 000+
Autoritní data Editovat na Wikidatech