Bitva o Řecko

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Bitva o Řecko
konflikt: Druhá světová válka, Balkánské tažení
Bitva o Řecko
Bitva o Řecko
Trvání6.–30. dubna 1941
Místojižní Albánie, Řecko
Souřadnice38°30′ s. š., 23° v. d.
Výsledekvítězství vojsk Osy
Strany
Osa:
Německá říše Nacistické Německo
Italské království Itálie
Bulharsko Bulharsko 		Spojenci:
Řecko Řecko
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Austrálie Austrálie
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Jugoslávie
Velitelé
Německá říše Wilhelm List
Německá říše Maximilian von Weichs
Italské království Ugo Cavallero 		Řecko Alexander Papagos
Spojené království Henry Maitland Wilson
Austrálie Thomas Blamey
Nový Zéland Bernard Freyberg
Ztráty
1Itálie:
13 755 padlých,
63 142 zraněných,
25 067 pohřešovaných
3Německo:
1 099 padlých,
3 752 zraněných,
385 pohřešovaných 		1Řecko:
13 408 padlých,[1]
42 485 zraněných,[2]
1 290 pohřešovaných
270 000 zajatých
Britské impérium:
3000 padlých (1000 při náletech Luftwaffe)
1 250 zraněných, veškerá těžká technika
13 958 zajatých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva o Řecko (také známá jako operace Marita, německy: Unternehmen Marita) byl společný název pro invazi Osy do Řecka v dubnu 1941. Tato operace Osy byla součástí většího balkánského tažení ve druhé světové válce.

V době německé invaze bylo Řecko ve válce s fašistickou Itálií, po italské invazi z 28. října 1940. K Řekům se připojili Spojenci a původní italský útok porazili a znovu v březnu 1941. Když 6. dubna operace Marita začala, Epirská 1. řecká armáda (14 divizí) byla na hranicích s Albánií, protektorátem fašistické Itálie, ze které se italští vojáci snažili vstoupit do Řecka, Soluňská 2. řecká armáda (4 divize) na hranicích s Bulharskem (Metaxasova linie) a pouhé dvě divize u jugoslávských hranic. Řecko již dostalo pomoc od britského impéria v podobě australské a novozélandské divize a britské obrněné brigády, toto vojsko bylo nasazeno na jugoslávské hranici. Celkově tak bránilo Řecko 430 000 Řeků ve dvaceti divizích a 62 000 Britů.

Německá vojska měla v Bulharsku 30. sbor o dvou pěších divizích, který měl dosáhnout Egejského moře, 38. horský sbor s cílem prolomit Metaxasovu linii dvěma horskými divizemi a vytvořit podmínky pro užití jedné tankové a jedné pěší divize, které měly poté obsadit Soluň, a 40. motorizovaný sbor jednou tankovou, jednou pěší divizí a jedním svazkem (brigáda) SS Leibstandarte Adolf Hitler, který měl projít přes jugoslávskou Makedonii k Peloponésu.

6. června, ve stejný den co Němci napadli Jugoslávii, začala invaze pozemních sil do Řecka. 30. sbor přes silný odpor během dvou dnů obsadil celou tureckou hranici. Horské divize 38. sboru čekal tvrdší boj, jelikož do zasněžených pevností Metaxasovy linie se nebylo možné strefovat z letadel Luftwaffe a terén znemožnil dopravit do oblasti děla. Pevnosti proto bylo nutno dobýt ručně pomocí výbušnin a granátů, což způsobilo jenom 6. horské divizi ztrátu 160 mužů. Linie se držela tři dny, než byla proražena.

Mezitím se tanky 38. horského sboru prohnaly údolím Strumy a překonaly obranu jedné řecké divize. 9. dubna ráno obsadily Soluň a obklíčená 2. armáda se vzdala. Se zajatci bylo většinou zacházeno nadstandardně slušně, kromě důstojníků byli většinou pouze odzbrojeni a propuštěni domů. Maršal Wilhelm List měl nyní možnost obklíčit řecko-britské jednotky ve středním Řecku, generál Henry Wilson však rozpoznal nebezpečí a stáhl se.

Zároveň XXXX sbor i přes jugoslávský odpor dobyl Skopje, prorazil si cestu Makedonií a vpadl do Řecka. V horách musely tanky pustit dopředu pěšáky, kteří museli vystupovat nad řecké pozice a shora je likvidovat, čímž obsadili průsmyk Kleisoura a pevnost v sedle Kleidi. Poté sestoupil do nížiny, britské W-Force porazil u Amintaionu, čímž ovládl průsmyk Metsovan a obklíčil 1. armádu, která 21. dubna kapitulovala.

Ustupující řečtí, britští, australští a novozélandští vojáci odráželi Hitlerovy tanky, byli však bombardováni Luftwaffe. Nakonec se Novozélanďané postavili Němcům u Thermopyl, avšak když i odsud ustoupili, Nemci mohli 27. dubna obsadit Athény. Řecký premiér Alexandros Koryzis spáchal sebevraždu a král Jiří II. se přesunul spolu s vládou do Egypta. Britská vojska se nalodila a stáhla na Krétu, přitom ale Luftwaffe potopila 26 britských lodí. 30. dubna Němci kompletně ovládli Řecko.

Bitva o Řecko skončila dobytím Kréty vojsky Osy o měsíc později.

Odkazy

Reference

Extra Publishing Válka revue Balkán v plamenech

  1. ↑ ZABECKI, David. Germany at War: 400 Years of Military History (4 volumes). [s.l.]: ABC-CLIO, 2014. ISBN 978-1-598849806. S. 563. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ ZABECKI, David. Germany at War: 400 Years of Military History (4 volumes). [s.l.]: ABC-CLIO, 2014. ISBN 978-1-598849806. S. 563. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

Externí odkazy

Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
    		•
    1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
    		•
    1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
    		•
    1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
    		•
    1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)
    		•
    Pahýl
    Pahýl
    		 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
    Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
    Autoritní data Editovat na Wikidatech