Noc dlouhých nožů

Noc dlouhých nožů
Kurt Daluege, šéf Ordnungspolizei; Heinrich Himmler, velitel SS a Ernst Röhm, velitel SA
Základní informace
Datum	30. června – 2. července 1934
Trvání	3 dny
Stát	Nacistické Německo
Příčina	Hitlerova touha upevnit svou moc a srovnat staré účty Znepokojení Reichswehru ohledně SA Touha Ernsta Röhma a SA pokračovat v „nacionálně socialistické revoluci“ versus Hitlerova potřeba relativní sociální stability, aby bylo možné ekonomiku znovu zaměřit na vyzbrojování a německý lid se aklimatizoval na potřebu expanze a války Hitlerova potřeba dostat Reichswehr pod svou kontrolu
Výsledek	Hitlerova nadřazenost potvrzena Odstranění SA jako hrozby Výrazné snížení opozice režimu Posílení vztahu mezi Hitlerem a armádou
Typ	Čistka
Účastníci	Schutzstaffel
Statistika
Úmrtí	Oficiálně 77; některé odhady se pohybují až kolem 1 000^[1]

Noc dlouhých nožů je označení Hitlerem nařízené čistky v Německu, která probíhala od 30. června do 2. července 1934. Sami nacisté čistku označovali jako Röhmův puč (Röhm-Putsch) a v době plánování operace Kolibřík (Unternehmen Kolibri).

Průběh

Hlavním cílem bylo eliminovat mocnou SA a jejího příliš ambiciózního vůdce Ernsta Röhma, který byl po zatčení bez soudu zastřelen 1. července.^[2] Iniciátory čistky byli Himmler, Goebbels a Göring, Hitler vydal příkaz až po delším váhání. Povražděn byl zejména velitelský sbor SA a někteří významní konzervativci, jako byl bývalý kancléř Kurt von Schleicher a exministr obrany generál Ferdinand von Bredow.

Pověření nacisté, hlavně příslušníci SS, potom vraždili až do 2. července po celém území Třetí říše, především však v mnichovské věznici Stadelheim a v kasárnách berlínských SS v Lichterfelde. Jmenovitě je známo asi 90 obětí a předpokládá se, že celkový počet byl nejméně dvojnásobný.

Politický výsledek

Nacistická propaganda akci odůvodňovala tím, že Ernst Röhm, velitel SA, připravoval puč, kterým by svrhl Hitlera. Proto také razila označení Röhmův puč. Hitler s Göringem však čistku připravovali již delší dobu a hlavním důvodem byly ideologické rozdíly mezi nimi a Röhmem jakož i napětí mezi SA a dalšími částmi NSDAP.

Armáda se 1. července připojila na Hitlerovu stranu, stejně tak učinil téhož dne president Hindenburg.^[3] Zákonem z 3. července si Hitler nechal potvrdit legalitu akce a veřejně prohlásil, že se jednalo o nutný zásah proti zrádcům.^[4]

Po noci dlouhých nožů ztratila SA politický význam a naopak SS se osamostatnila a získala důležitou roli. Veřejná vražda významných osobností také přispěla k zastrašení společnosti a upevnění Hitlerovy moci.

Inspirace v umění

Noc dlouhých nožů tvoří historické pozadí filmu Luchina Viscontiho Soumrak bohů (La caduta degli dei, 1969).^[5]

Odkazy

Reference

↑ CESAR, Jaroslav. Nacismus a třetí říše. Praha: Orbis, 1963. Dostupné online. Kapitola Revolta oddílů SA, "Noc dlouhých nožů", s. 135. Dostupné online po registraci.
↑ Roehm byl zastřelen. S. 1. Polední list [online]. 2. 7. 1934. S. 1. Dostupné online.
↑ MASSON, Philippe. Historie německé armády 1939-1945. Praha: Naše vojsko, 2001. Dostupné online. ISBN 80-206-0604-1. Kapitola Začátek, s. 28–29. Dostupné online po registraci.
↑ KOSTLÁN, Antonín. Encyklopedie dějin Německa. Praha: Ivo Železný, 2001. Dostupné online. ISBN 80-237-3590-X. Kapitola Röhmův puč, s. 338. Dostupné online po registraci.
↑ Soumrak bohů [online]. CsFD.cz [cit. 2023-07-13]. Dostupné online.

Literatura

GALLO, Max. Noc dlouhých nožů. Praha: Mladá fronta, 1986. 286 s. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Noc dlouhých nožů na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Nacismus

Organizace	Národně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) • Sturmabteilung (SA) • Schutzstaffel (SS) • Gestapo • Hitlerjugend • Svaz německých dívek • Reichsarbeitsdienst • Ozbrojené síly nacistického Německa • RuSHA • VoMi • Einsatzgruppen

Historie	Pivní puč • Nacistické Německo • Noc dlouhých nožů • Požár Říšského sněmu • Pakt proti Kominterně • Křišťálová noc • Druhá světová válka • Pakt tří • Holokaust • Norimberský proces • Denacifikace • Neonacismus

Ideologie a rasismus	Ezoterický nacismus • Nacistická architektura • Program NSDAP • Mein Kampf • Antidemokracie • Blut und Boden • Heim ins Reich • Panská rasa • Lebensraum • Velkoněmecká koncepce • Norimberské zákony • Lebensborn • Akce T4 • Konečné řešení židovské otázky • Nacistické experimentování na lidech • Gleichschaltung

Mimo Německo	Strana Šípových křížů • Nationaal-Socialistische Beweging • Nasjonal Samling • German-American Bund • Zlatý úsvit

Související	Heil Hitler • Sieg Heil • Triumf vůle • Kinderlandverschickung • Krajní pravice • Německý odboj

Druhá světová válka

Chronologie


Události vedoucí k 2. světové válce	Mukdenský incident (1931) Převzetí moci nacisty (1933) Noc dlouhých nožů (červenec 1934) Sárský plebiscit (13. 1. 1935) Remilitarizace Porýní (7. 3. 1936) Druhá italsko-etiopská válka (3. 10. 1935 – 9. 5. 1936) Druhá čínsko-japonská válka (7. 7. 1937 – 2. 9. 1945): Incident na mostě Marca Pola (7. 7. 1937) Bitva o Nanking (1937), Nankingský masakr (1937) Španělská občanská válka (17. 7. 1936 – 1. 4. 1939) Anšlus (12. 3. 1938) Sovětsko-japonské pohraniční konflikty (1938) Konference v Évianu (1938) Runcimanova mise (1938) Sudetoněmecké povstání (1938) Všeobecná mobilizace v roce 1938 (23. 9. 1938) Mnichovská dohoda (30. 9. 1938) První vídeňská arbitráž (2. 11. 1938) Křišťálová noc (9./10. 11. 1938) Německá okupace Čech, Moravy a Slezska (14.–16. 3. 1939) Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus (14.–23. 3. 1939) Italská invaze do Albánie (7.–12. 4. 1939) Přepadení vysílačky v Gliwicích (31. 8. 1939)

1939	Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.) Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.) Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)

1940	Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.) Německá invaze do Dánska (9. 4.) Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.) Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.) Bitva o Belgii (10.–25. 5.) Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.) Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.) Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.) Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.) Bitva o Dakar (23.–25. 9.) Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)

1941	Holokaust (1941–1945) Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941) Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.) Bitva o Řecko (6.–30. 4.) Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.) Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.) Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942) Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)

1942	Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.) Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944) Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943) Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943) Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)

1943	Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.) Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.) Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)

1944	Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.) Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945) Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.) Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)

1945	Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945) Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.) Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.) Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.) Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)