Bitva u ústí Rio de La Plata

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Bitva u ústí Rio de La Plata
konflikt: Druhá světová válka
Prosinec 1939, pohled na HMS Achilles z lodi HMS Ajax během bitvy u La Plata. Všimněte si spálené barvy na hlavni děla.
Prosinec 1939, pohled na HMS Achilles z lodi HMS Ajax během bitvy u La Plata. Všimněte si spálené barvy na hlavni děla.

Trvání13. prosinec 1939
MístoRío de la Plata, Jižní Atlantik
Souřadnice32° j. š., 47° z. d.
VýsledekBritské vítězství[1]
Strany
Německá říše Německo Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland
Velitelé
Hans Langsdorff Henry Harwood
Síla
1 kapesní bitevní loď 1 těžký křižník a 2 lehké křižníky
Ztráty
poškozená kapesní bitevní loď, 36 mrtvých, 60 zraněných těžce poškozený těžký křižník a lehce poškozené 2 lehké křižníky, 72 mrtvých, 28 zraněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u ústí Río de La Plata byla první námořní bitva druhé světové války a také první v Atlantiku. Německá kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee se nacházela v jižním Atlantiku již nějakou dobu předtím, než v září začala válka, a poté začala útočit na obchodní lodě. Jedna ze skupin zaslaných britskou admiralitou k vypátrání lodě byla složená ze tří křižníků Royal Navy, HMS Exeter, HMS Ajax a HMS Achilles (poslední z divize Nového Zélandu). Na Graf Spee narazili u ústí řeky La Plata u pobřeží Uruguaye v Jižní Americe.

Události před bitvou

21. srpna 1939 opustila obrněná bitevní loď Admiral Graf Spee Wilhelmshaven, aby se před vypuknutím války dostala do Atlantiku. Zde měla pod velením námořního kapitána Hanse Langsdorffa ničit nepřátelské obchodní lodě. Podporu jí poskytovala zásobovací loď Altmark. Od povolení zahájit útoky na nepřátelské lodě do bitvy u ústí Rio de la Plata potopila 9 lodí.

Tyto útoky nemohly nechat britskou admiralitu v klidu. Bylo zahájeno rozsáhlé pátrání. Jeho součástí byla i Force G jihoamerická křižníková skupina, které velel komodor Henry Harwood. Skládala se z těžkého křižníku HMS Exeter (kapitán Bell) a lehkých křižníků Ajax (kapitán Charles Woodhouse) a Achilles (kapitán Edward Parry).

Bitva

  • 6:18 - Začíná bitva 13. prosince výstřelem na Admiral Graf Spee.
  • 6:20 - Střelbou začaly odpovídat i lodě Force G. Zároveň jeden 280 mm granát dopadl těsně vedle Exeteru. Zabil několik námořníků a zapálil katapult. Proto bylo nutné svrhnout do moře letadlo.
  • 6:24 - Exeter je zasažen 280 mm granátem do dělové věže B. Je zabito téměř celé osazenstvo bojového stanoviště. Přežil pouze kapitán a 2 důstojníci.
  • 6.26 Exeter je zasažen 2 granáty ráže 280 mm. Jeden proletěl lodí aniž by vybuchl.
  • 6:40 - Je zasažena dělová věž A Exeteru a celá přední paluba je v plamenech. Blízký zásah Achilla zabil 4 muže a zranil kapitána Parryho.
  • 6:44 - Exeter který je opět zasažen a zbývají mu pouze 2 děla v zadní věži, 3× zasáhne granáty 203 mm Admiral Graf Spee. Tam je zabito mnoho námořníků a je vyřazeno stanoviště centrálního řízení palby.
  • 7:20 - Exeter se obrátí na jihovýchod a začne se vzdalovat z místa boje.
  • 7:25 - Zásahem granátu jsou zničeny obě zadní věže Achillea.
  • 7:40 - Oba lehké křižníky se obracejí na východ a plnou parou opouštějí bojiště. Tím končí hlavní část bitvy.
  • 10:05 - Admiral Graf Spee vypálil dvě salvy na Achiles ale k zásahu nedošlo.
  • 20:54 - Achilles odpálil neúspěšně 5 salv na Admiral Graf Spee.
  • 21:32, 21:40 a 21:43 - Admiral Graf Spee odpálil salvy na Achilles, ale opět neúspěšně.
  • 0:50 Admiral Graf Spee spustil kotvy na vnitřní rejdě přístavu Montevideo.

Past v Montevideu

Potápějící se Admiral Graf Spee v plamenech v La Plata

V neutrálních vodách Montevidea se Langsdorff pokoušel vyjednat čas nutný k opravě lodi, ale to se mu nezdařilo. Když 17. prosince 1939 vypršelo ultimatum k opuštění přístavu, vyplul Admiral Graf Spee za hranice třímílové zóny a tam byl vyhozen do povětří. Zajatci byli propuštěni a posádka odcestovala do Buenos Aires kde byla internována. Kapitán Hans Langsdorff se 19. prosince v Buenos Aires zastřelil.

Druhá část zajatců, která plula na zásobovací lodi Altmark byla osvobozena 16. února 1940. V tehdy ještě neutrálním norském přístavu Jøssingfjord zaútočila posádka britského torpédoborce Cossack na palubu Altmarku a zajatce osvobodila.

Těžký křižník Exeter musel odplout na opravy do Devonportu. Zde kromě oprav proběhla i modernizace a křižník se proto vrátil do akce až v březnu 1941.

O události byl v roce 1956 natočen britský hraný film Bitva u La Plata.[2]

Reference

  1. O'Hara 2004, p. 7.
  2. Bitva u La Plata [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u ústí Rio de La Plata na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
  • 1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • 1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
  • 1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
  • 1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
  • 1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
  • 1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • NKC: ph543369
    • LCCN: sh85114155
    • NLI: 987007538865005171