Bohumil Modrý

Ing. Bohumil Modrý
Osobní informace
Datum narození24. září 1916
Místo narozeníSmíchov, Čechy, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí21. července 1963 (ve věku 46 let)
Místo úmrtíPraha, Československo
StátČeskoslovensko
Lapačkavlevo
PřezdívkaBoža
Manžel(ka)Erika Weiserová
Klubové informace
Současný klubukončil kariéru
Pozicebrankář
Předchozí klubyLTC Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
stříbro 1948 Sv. Mořic ČSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronz MS 1938 ČSR
zlato MS 1947 ČSR
zlato MS 1949 ČSR
Českomoravská liga
zlato 1939/1940 LTC Praha
stříbro 1940/1941 LTC Praha
zlato 1941/1942 LTC Praha
zlato 1942/1943 LTC Praha
zlato 1943/1944 LTC Praha
Československá hokejová liga
zlato 1936/1937 LTC Praha
zlato 1937/1938 LTC Praha
zlato 1945/1946 LTC Praha
zlato 1946/1947 LTC Praha
zlato 1947/1948 LTC Praha
zlato 1948/1949 LTC Praha
Podpis Bohumila Modrého

Bohumil Modrý (24. září 1916 Smíchov[1]21. července 1963 Praha) byl český hokejový brankář a politický vězeň. Je členem Síně slávy českého hokeje a Síně slávy IIHF.

Hráčská kariéra

Lední hokej začal hrát jako dvacetiletý v klubu LTC Praha a již rok na to byl díky svým výborným fyzickým dispozicím, talentu i vzornému charakteru vybrán do národního mužstva.

Před 2. světovou válkou hrál za velmi populární klub LTC Praha, společně např. se Stanislavem Konopáskem.

Ve své době byl považován za nejlepšího brankáře v Evropě. Jako člen národního týmu dvakrát získal titul mistra světa (1947, 1949) a ze Zimních olympijských her 1948 si přivezl stříbrnou medaili.

Na olympijském turnaji ve Švýcarsku zaujal natolik, že mu byla nabídnuta možnost působit v Kanadě. Po návratu mu ministr Kopecký slíbil povolení ke hraní v NHL udělit. Jedinou podmínkou byla jeho účast na MS ve Švédsku v roce 1949. Tuto podmínku splnil a přivezl odtud s týmem zlaté medaile. Přesto bylo později rozhodnuto jinak: údajně by svým působením v zámoří ohrozil bezpečnost republiky. Po tomto rozhodnutí ukončil své působení v reprezentaci a přípravy mužstva na MS 1950 v Londýně se již neúčastnil.

Kromě ledního hokeje hrál i českou házenou za Slavii Praha.

Inženýrská činnost

Po skončení druhé světové války byl národním správcem cihelny v Lanškrouně. Protože byl původní profesí stavební inženýr, v roce 1948 vytvořil pro Lanškroun regulační plán. Navrhl např. přístav Lanškroun na vodním kanálu Labe-Dunaj, letiště nebo propojení železniční přípojky z Rudoltic do Letohradu.

Osobní život

V září 1940 se oženil s Erikou Weiserovou,[2] Švýcarkou narozenou v Praze. S manželkou a dvěma dcerami, Alenou (* 1943) a Blankou (* 1946), žil po roce 1945 v Lanškrouně v ulici Nádražní čp. 418.

Stal se obětí komunistického režimu. V březnu 1950 byl spolu s dalšími jedenácti spoluhráči zatčen a v tajném, politicky vykonstruovaném soudním procesu s vyloučením veřejnosti obžalován a odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu. Jednalo se o neslavně proslulou „Causu Modrý“ nebo „Případ Modrý". Na jaře 1955 byl po krutém věznění v Praze na Pankráci, v Plzni na Borech a při těžbě uranové rudy na dole Barbora v Jáchymově bez ochrany proti radioaktivnímu záření propuštěn. Na následky věznění poté v roce 1963 předčasně zemřel ve věku 46 let. V roce 1968, pět let po své smrti, byl rehabilitován.

Dodnes není plně jasné, o co v jeho kauze šlo. Vláda se obávala možné emigrace hráčů, o které uvažovali již na olympijských hrách ve Švýcarsku. To by byl obrovský morální políček celému systému – navíc když již předtím emigrovali například mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová a Jaroslav Drobný (mistr světa v hokeji a později i vítěz tenisového Wimbledonu).

Uctění památky

Pamětní deska československých hokejistů zatčených a odsouzených v roce 1950
  • V roce 1968 byl jmenován zasloužilým mistrem sportu in memoriam.[3]
  • Po Bohumilu Modrém byla v Lanškrouně v roce 1994 pojmenována ulice a byla mu odhalena busta.
  • V říjnu 2008 byla po něm pojmenována jedna z pražských ulic v oblasti Vysočan a Hloubětína.
  • Je čestným občanem města Lanškrouna a je zde po něm pojmenována sportovní hala.[4]
  • Modrého osud zachycuje román rakouského spisovatele Josefa Haslingera Jáchymov, který vyšel i česky.
  • Dne 15. května 2011 byl společně s Ladislavem Trojákem uveden do Síně slávy IIHF.[5]

Odkazy

Reference

  1. Matrika SM N36b, sn. 147 [online]. AHMP [cit. 2023-10-04]. Dostupné online. 
  2. Národní listy, 25.9.1940, s.4, Boža Modrý novomanželem
  3. Rudé právo, 18.11.1968, s.7, Slavná přehlídka na Vinohradech
  4. Sportovní hala B. Modrého
  5. http://hokej.sport.cz/clanek/186454-modry-a-trojak-byli-uvedeni-in-memoriam-do-sine-slavy-iihf.html. hokej.sport.cz [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-23. 

Literatura

  • BÁRTLOVÁ, Helena et al. 100 let českého sportu 1918–2018. 1. vyd. Velké Přílepy: Olympia, 2018. 431 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 116–117.
  • JOHN, Roman. Tenhle zápas nemohl vyhrát. K 100. výročí narození hokejového brankáře Bohumila Modrého. Paměť a dějiny: revue pro studium totalitních režimů. 2016, č. 3, s. [3]–16. ISSN 1802-8241. (Vydává Ústav pro studium totalitních režimů České republiky, Praha.) Dostupné také z: https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2016/04/PD_3_16_s03-16.pdf

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumil Modrý na Wikimedia Commons
  • Případ Modrý. ČT 2023. ČT 2, 3. 10. 2023. Režie: Roman Vávra. Scénář: Blanka Modrá, Roman Vávra. 55 min
  • Hokej živě ČT24
  • Stránky o „procesu s protistátní skupinou Modrý a spol.“
  • Brankář na trestnou lavici.
  • Bohumil Modrý v databázi Olympedia (anglicky)
Olympijští medailisté v ledním hokejiturnaj 1948 ve Svatém Mořici

 Kanada (CAN)
Murray Dowey • Frank Dunster • Orval Gravelle • Patsy Guzzo • Wally Halder • Ted Hibberd • Andre Laperriere • Louis Lecompte • George Mara • Ab Renaud • Reg Schroeter • Irving Taylor
Trenér: Frank Boucher

 Československo (TCH)

 Švýcarsko (SUI)
Hans Bänninger • Alfred Bieler • Heinrich Boller • Ferdinand Cattini Hans Cattini Hans Dürst • Walter Dürst • Emil Handschin • Heinrich Lohrer • Werner Lohrer • Reto Perl • Gebhard Poltera • Ulrich Poltera Beat Ruedi • Otto Schübiger • Richard Torriani Hans-Martin Trepp
Trenér: Wann Cook
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Bronzová medaile MS 1938ČSR Bronzová medaile
Brankáři
Bohumil Modrý • Antonín Houba
Obránci
Útočníci
Ladislav TrojákJosef MalečekKapitánOldřich KučeraFrantišek PerglAlois Cetkovský • Jaroslav Císař • Oldřich Hurych • Zdeněk Jirotka • Drahoš Jirotka
Trenér
Zlatá medaile 1945/1946LTC Praha Zlatá medaile
Brankáři
Bohumil Modrý • Jindřich Štěpánek
Obránci
Útočníci
Ladislav TrojákVladimír ZábrodskýStanislav KonopásekJosef KusKarel Stibor • Vladislav Müller • Augustin Bubník • Aleš Sysel • Stanislav Bertl
Trenér
Zlatá medaile 1946/1947LTC Praha Zlatá medaile
Brankáři
Bohumil Modrý • Josef Jirka • Jindřich Štěpánek
Obránci
Útočníci
Trenér
Zlatá medaile 1948/1949LTC Praha Zlatá medaile
Brankáři
Bohumil Modrý • Jakub Vladík
Obránci
Útočníci
Trenér
Češi v Síni slávy IIHF
1997: Vlastimil Bubník Jaroslav Drobný • Václav Nedomanský Vladimír Zábrodský Vladimír Kostka 1998: Karel Gut Jiří Holeček 1999: Jiří Holík Oldřich Machač František Pospíšil 2001: Vladimír Martinec 2002: Ivan Hlinka 2003: Josef Maleček 2004: František Tikal Ladislav Horský Miroslav Šubrt 2005: Quido Adamec 2007: Vladimír Bouzek Josef Černý • Luděk Bukač 2009: Jan Suchý 2011: Bohumil Modrý • 2012: Milan Nový 2015: Robert Reichel Dominik Hašek
Autoritní data Editovat na Wikidatech