Edvard Jan Brynych

Jeho biskupská Milost
Edvard Jan Nepomuk Brynych
19. královéhradecký biskup
Biskup Edvard Brynych, po 1892
Biskup Edvard Brynych, po 1892
Církevřímskokatolická
PředchůdceJosef Jan Ev. Hais
NástupceJosef Doubrava
ZnakZnak
Osobní údaje
Datum narození4. května 1846
Místo narozeníVlásenice-Drbohlavy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí20. listopadu 1902 (ve věku 56 let)
Místo úmrtíHradec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. Edvard Jan Nepomuk Brynych, pokřtěn jako Eduard Josef (4. května 1846, Vlásenice-Drbohlavy[1] – 20. listopadu 1902 Chrast[2]) či jen Eduard Brynych se na přelomu let 1892 a 1893 stal 14. sídelním biskupem královéhradeckým. Jeho zásluhou se na přelomu století projevil obrodný proces. Byl organizátorem katolického spolkového, politického a náboženského života. V roce 1897 svolal do Hradce Králové diecézní sjezd, se zaměřením na spolupráci skupin katolíků. Zasloužil se o vybudování spolkového a tiskového domu – Adalbertina. Podporoval vznik sportovní organizace Orla. Orel Královéhradeckého kraje nesl název Brynychova župa.

Zápas s nacionalismem

Konec 19. století byl poznamenán růstem sociálního tlaku a nacionalismu. Například v Trutnově, ležícím na území královéhradecké diecéze, tvořili na přelomu 19.–20. století Češi pouze pětinu obyvatel. Již předchůdce Edvarda Brynycha biskup Hais chtěl napomoci v Trutnově české menšině zavedením českých bohoslužeb roku 1886, avšak pro odpor německých nacionalistů se mu nepodařilo prosadit výstavbu českého kostela. V péči o české menšiny pokračoval Edvard Brynych, který zavedl v Trutnově, Žirči a Dubenci české bohoslužby. Odpor nacionalistů proti biskupovi a menšinám zesílil po odmítnutí německého kandidáta na farní úřad v Dolním Lánově. Němečtí nacionalisté zamezili přístupu Čechů na jejich bohoslužby. V Trutnově pak situaci řešili zřízením vlastní bohoslužebné místnosti v soukromém domě.

Zápas o pozice vyústil v požadavku Němců k zřízení vlastních biskupství v rámci pražské církevní provincie a to v Chebu a Kutné Hoře. Papež vyslyšel přání biskupa Brynycha a českého duchovenstva a plán na rozdělení diecéze odmítl. Kolem roku 1905 podobný plán znovu rovněž odmítl.

Postoje k suchodolským zjevením

Eduard Brynych se krátce po nástupu do úřadu biskupa královéhradeckého musel vyjádřit k událostem, které měly probíhat zhruba od druhé poloviny (10. srpna) roku 1892 v Suchém Dole na Náchodsku celé tři roky. Tehdy čtrnáctiletá dívka Kristina Ringlová zde měla prožívat zjevení Panny Marie a místo se stalo cílem procesí věřících. Jeho postoje byly k těmto událostem negativní a taktéž i v pozdějších letech je katolická církev nikdy zcela neuznala (obnovený kostelík z roku 1897 po požáru v roce 2010 vysvětil 8. července 2012 kardinál Dominik Duka za přítomnosti krajského hejtmana a několika stovek věřících).

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Denní zprávy. Národní listy. 20.11.1902, s. 2. Dostupné online. 

Literatura

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun-By. Praha: Libri, 2007. 225-368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 239. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Edvard Jan Brynych na Wikimedia Commons
  • Dílo Pastýřský list biskupa Eduarda Brynycha z 15. října 1893 k tzv. suchodolským zjevením ve Wikizdrojích (uveden celý text)
  • Dílo Pastýřský list biskupa Eduarda Brynycha vydaný 10. července 1894 k tzv. suchodolským zjevením ve Wikizdrojích (uveden celý text)
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edvard Jan Brynych
  • Záznam o narození a křtu v matrice na stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni
19. biskup královéhradecký
Předchůdce:
Josef Jan Evangelista Hais
18921902
Edvard Jan Brynych
Nástupce:
Dr. Josef Doubrava
Seznam královéhradeckých biskupů
Královéhradečtí
diecézní biskupové
1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic7. 1721–1731 Václav František Karel Košín8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu13. 1776–1780 Josef Adam Arco14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava21. 1921–1931 Karel Kašpar22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš23. 1989–1998 Karel Otčenášek124. 1998–2010 Dominik Duka25. od r. 2011 Jan Vokál
Znak královéhradeckého biskupství
Znak královéhradeckého biskupství
Královéhradečtí
světící biskupové
1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské2. 1920–1921 Karel Kašpar3. 1992–2023 Josef Kajnek
Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; 1Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup
Autoritní data Editovat na Wikidatech