Karel Hanl

Jeho biskupská Milost ThDr. Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu
17. královéhradecký biskup
portrét
Církev	Římskokatolická
Předchůdce	Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Nástupce	Josef Jan Hais
Znak
Osobní údaje
Datum narození	4. září 1782
Místo narození	Krbice České království České království
Datum úmrtí	7. října 1874 (ve věku 92 let)
Místo úmrtí	Hradec Králové Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnost	česká
Vyznání	římskokatolické
Povolání	Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu (německy Karl Borromäus Hanl Freiherr von Kirchtreu; 4. září 1782, Krbice^[1] – 7. října 1874,^[2][3] Hradec Králové) byl český šlechtic, římskokatolický duchovní, kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, asistent trůnu papežského, senior rakousko-uherských biskupů, guberniální rada a referent duchovních Království českého, c.k. tajný rada, člen Českého musea a 17. sídelní biskup královéhradecký v letech 1831–1875.

Život

Rodák z Krbic na Chomutovsku vystudoval chomutovské gymnázium a dále filozofii a teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Na kněze byl vysvěcen 8. září 1805 v Litoměřicích. V letech 1813 až 1821 působil jako farář v Kralupech u Chomutova, Stráži nad Ohří, Březně u Chomutova a poté v Prunéřově. 28. srpna 1822 byl jmenován kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a roku 1826 guberniálním a konzistorním radou. Roku 1828 se stal děkanem u sv. Apolináře. 28. října 1831 byl jmenován biskupem v Hradci Králové, 24. února 1832 byl potvrzen, 6. května 1832 byl konsekrován a 10. června 1832 byl intronizován^[2]. Jako hradecký biskup usiloval o zvýšení počtu far. Zabýval se hospodářstvím, uměním, charitou i politikou.

Pro zámek v Chrasti, který spadal do jeho panství, pořídil olejové portréty svých biskupských předchůdců. V roce 1834 v Chrasti založil školní knihovnu. Roku 1836 se stal c.k. tajným radou. Roku 1842 učinil štědrá darování pro své poddané (pro personál na dvorech, pro chudé učedníky a pro chudé studenty). V roce 1846 dal vysázet v Chrasti přes 1100 ovocných stromků. V roce 1845 vydal český nový kancionál. V roce 1850 zahájil v diecézi první duchovní cvičení pro kněze. Založil chlapecký seminář Borromeum, pro který v roce 1860 byla vystavěna rozsáhlá budova (dnešní biskupské gymnázium). V roce 1861 obdržel velkokříž řádu Františka Josefa.^[4]

Roku 1864 konal v Hradci Královém diecézní synodu k 200. výročí založení královéhradeckého biskupství. K této příležitosti byla opravena královéhradecká katedrála, postaven hlavní oltář, zřízen bohatě zdobený biskupský trůn a kanovnické lavice. Biskup Hanl byl i literárně činný. Vydával v němčině teologické spisy, z nichž některé byly přeloženy do češtiny, např. „Skutečná oběť před Bohem“, česky zpracoval P. K. Müller (Jindřichův Hradec), a „Pastýřský listy“ (viz časopis Blahoslav, ročníky 1867–1868, 1872).

Dne 2. května 1872 byl nejvyšším rozhodnutím císaře Františka Josefa I. povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem „von Kirchtreu“ (diplom 9. června 1872). Tento titul chtěl poté nechat přenést na svého synovce Karla (syna bratra Josefa), ale český místodržící Alexander svobodný pán Koller a ministr vnitra Josef Lasser von Zollheim tuto žádost nedoporučili a vyslovili se pro udělení pouhého prostého šlechtictví. Tak se také stalo a synovec Karel byl císařem povýšen do šlechtického stavu nejvyšším rozhodnutím ze dne 11. června 1873 a majestátem vydaným ve Vídni dne 27. července 1873.^[2]

Karel Boromejský sv. pán Hanl z Kirchtreu zemřel 7. října 1874 v Hradci Králové, ve věku 92 let. Je pohřben v místním dómu, v katedrále svatého Ducha.^[5]

Jeho praneteř Klára Hanlová z Kirchtreu, provdaná za Leopolda Heyrovského, byla matkou bratrů Jaroslava a Leopolda Heyrovských a prababičkou spisovatele, textaře a bývalého kandidáta na prezidenta Michala Horáčka.^[6]

Odkazy

Reference

Literatura

• PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
• MACEK Jaroslav: Biskupství litoměřické, Karmelitánské nakladatelství : Kostelní Vydří, 2005, ISBN 80-7192-978-6, str. 160.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Boromejský Hanl na Wikimedia Commons
• Autor Karel Boromejský Hanl ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hanl
• Záznam o narození a křtu v matrice na stránkách Státního oblastního archivu v Litoměřicích
• Foto biskup Hanla a rukopisný životopis Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Biskupství královéhradecké, oficiální stránky královéhradecké diecéze
• Biskup Hanl na stránkách Catholic-hierarchy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Alois Josef Krakovský z Kolovrat

XVII. královéhradecký sídelní biskup Karel Boromejský Hanl 1831 – 1874

Nástupce: Josef Jan Evangelista Hais

Seznam královéhradeckých biskupů
Královéhradečtí diecézní biskupové	1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek1 • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál
Královéhradečtí světící biskupové	1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek
Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; 1Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup