Karel Kašpar

Jeho Eminence Karel Boromejský kardinál Kašpar
21. královéhradecký biskup 32. pražský arcibiskup 20. primas český
Karel kardinál Kašpar, primas český
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Arcidiecéze	pražská
Sídlo	Praha
Předchůdce	František Kordač Arcidiecéze pražská
Nástupce	Josef Beran - Arcidiecéze pražská
Heslo	„In nomine Domini“ „Ve jménu Páně“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	25. února 1893
Biskupské svěcení	11. dubna 1920
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Titulární biskup z Bethsaidy (8. 3. 1920 – 13. 6. 1921) Pomocný biskup královéhradecký (8. 3. 1920 – 13. 6. 1921) Biskup královéhradecký (13. 6. 1921 – 22. 10. 1931) Arcibiskup pražský (22. 10. 1931 – 21. 4. 1941) Kardinál-kněz San Vitale (Řím) (16. 12. 1935 – 21. 4. 1941)
Osobní údaje
Datum narození	16. května 1870
Místo narození	Mirošov, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	21. dubna 1941 (ve věku 70 let)
Místo úmrtí	Praha, Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Povolání	římskokatolický duchovní
Alma mater	Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel kardinál Kašpar (16. května 1870 Mirošov u Rokycan^[1] – 21. dubna 1941 Praha) byl římskokatolický teolog, duchovní, 21. biskup královéhradecký (1921–1931) a 32. arcibiskup pražský (1931–1941). Kardinálem se stal 16. prosince 1935.

Život

Narozen v mirošovské škole jako syn učitele Jána Kašpara a Filippiny Heidelbergové,^[1] pokřtěn jako Karel Julius (druhé jméno – Julius dostal zřejmě po kmotrovi); v publikacích, které napsal, užíval jména Karel Boromejský Kašpar, plným jménem tedy Karel Boromejský Julius Kašpar. Po teologických, filozofických a právnických studiích na české koleji v Římě (Bohemicum, dnešní Nepomucenum, od ročníku 1888/1889) byl 25. února 1893 vysvěcen na kněze. Od roku 1899 působil jako spirituál Strakovy akademie v Praze a od roku 1907 jako kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Dne 16. prosince 1908 obdržel čestný kříž Pro Ecclesia et Pontifice.^[2] Dne 8. března 1920 byl jmenován biskupem betsaidským a světícím biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení proběhlo 11. dubna 1920. Dne 13. června 1921 byl jmenován sídelním biskupem královéhradeckým, 29. června téhož roku byl nastolen.

Kašpar byl vynikajícím znalcem církevního práva a liturgie, napsal řadu knih, článků a studií, jež byly uveřejněny převážně v Časopise katolického duchovenstva. Dne 22. října 1931 byl jmenován pražským arcibiskupem po odstoupení Františka Kordače. 16. prosince 1935 byl za své zásluhy jmenován kardinálem (titulu sv. Vitala). V době Masarykova státního pohřbu v září 1937 odjel do Říma. Zemřel 21. dubna 1941 v Praze, je pochován ve svatovítské katedrále v Praze.

Heraldika (vývoj Kašparova znaku)

Jako světící biskup královéhradecký užíval znaku s míčem sv. Terezie. Jako sídelní biskup královéhradecký užíval pak znaku čtvrceného, v prvním a čtvrtém poli s holubicí Ducha svatého, představující diecézi, ve druhém a třetím s míčem sv. Terezie. V Praze užíval nejdříve znak polcený (heraldicky vpravo míč sv. Terezie, heraldicky vlevo holubice Ducha svatého) pod hlavou se symbolem arcidiecéze. Později bylo vše převýšeno ještě další hlavou, a to s heroldským křížem Johanitů.

Biskupská genealogie

Následující tabulka obsahuje genealogický strom, který ukazuje vztah mezi svěcencem a světitelem – pro každého biskupa na seznamu je předchůdcem jeho světitel, zatímco následovníkem je biskup, kterého vysvětil.^[3] Rekonstrukcím a vyhledáním původu v rodové linii ze zabývá historiografická disciplína biskupská genealogie.

Dílo

• Cesta k životu: sedmero časových postních řečí, Praha, Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1900.
• Církevní zákonodárství o náboženských kongregacích. I, Církevní zákonodárství zevnější, Praha, Kotrba, 1903.
• Církevní zákonodárství o náboženských kongregacích. II, Církevní zákonodárství vnitřní, Praha, Kotrba, 1904.
• Papež Lev XIII. a česká kollej v Římě: na památku 25letého papežského jubilea Jeho Svatosti, Praha, Kotrba, 1905, 2. vyd.
• Cesta prvního českého biskupa do Ameriky u příležitosti XXVIII. mezinárodního eucharistického kongresu v Chicagu, Hradec Králové, Tiskové družstvo, 1927.

Odkazy

Reference

Literatura

• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 49. 
• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 66–67. 
• KUKÁNOVÁ, Zlatuše, Kardinálský klobouk pro Karla Kašpara, Paginae historiae. Sborník Národního archivu 15 (2007) 165–211.
• KUKÁNOVÁ, Zlatuše, Karel Kašpar und römische Priesterkollegs, in: Dal Bohemicum al Nepomuceno. La cultura ceca e la formazione sacerdotale in un contesto di scontri nazionalisti e di coesistenza, Olomouc 2011, ISBN 978-80-244-2644-0, s. 169–191.
• KUKÁNOVÁ, Zlatuše, Karel Kašpar a římské koleje. in: Česká kolej v Římě. Od Bohemica k Nepomucenu: 130 let existence české kulturní a vzdělávací instituce. Arcibiskupství pražské 2014, ISBN 978-80-7195-778-2, s. 171-200.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Kašpar na Wikimedia Commons
• Autor Karel Kašpar ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Kašpar
• Seznam prací o Karlu Kašparovi v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Karel Kašpar na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Archivní zvukový záznam hlasu Karla Kašpara (humanitární akci Česká koleda, 6. 1. 1939)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Josef Doubrava

21. biskup královéhradecký 1921–1931

Nástupce: Mořic Pícha

Předchůdce: František Kordač

32. arcibiskup pražský 1931–1941

Nástupce: Josef Beran

Předchůdce: Karel z Ludwigstorffu

64. český velkopřevor maltézských rytířů 1938–1941

Nástupce: Karel VI. Schwarzenberg (regent)

Seznam královéhradeckých biskupů
Královéhradečtí diecézní biskupové	1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek1 • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál
Královéhradečtí světící biskupové	1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek
Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; 1Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup

Seznam pražských arcibiskupů
Pražští arcibiskupové (1344–1421)	Arnošt z Pardubic • Jan Očko z Vlašimi • Jan z Jenštejna • Olbram III. ze Škvorce (Volfram III.) • Zbyněk Zajíc z Hazmburka • Albík z Uničova • Konrád z Vechty
Sedisvakance (1421–1561)	V letech sedisvakance 1421–1561 arcidiecézi spravovali administrátoři
Pražští arcibiskupové (1561– současnost)	Antonín Brus z Mohelnice • Martin Medek z Mohelnice • Zbyněk Berka z Dubé a Lipé 1 • Karel z Lamberka • Jan Lohelius • Arnošt Vojtěch z Harrachu • Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat • Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • Jan Bedřich z Valdštejna • Jan Josef z Breuneru • František Ferdinand z Kuenburgu • Daniel Josef Mayer z Mayernu • Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu • Antonín Petr Příchovský z Příchovic • Vilém Florentin ze Salm-Salmu • Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk • Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice • Alois Josef Schrenk z Notzingu • Bedřich Josef ze Schwarzenbergu • František ze Schönbornu • Lev Skrbenský z Hříště • Pavel Huyn • František Kordač • Karel Kašpar • Josef Beran • František Tomášek • Miloslav Vlk • Dominik Duka • Jan Graubner
Pozn. zvýrazněná jména představují kardinály, 1 Zbyněk Berka z Dubé a Lipé bývá uváděn jako kardinál