Jaroslav Bureš

Další významy jsou uvedeny na stránce Jaroslav Bureš (rozcestník).
JUDr. Jaroslav Bureš
6. ministr spravedlnosti ČR
Ve funkci:
2. února 2001 – 15. července 2002
Předseda vládyMiloš Zeman
PředchůdcePavel Rychetský
NástupcePavel Rychetský
Ministr a předseda
Legislativní rady vlády ČR
Ve funkci:
4. srpna 2004 – 25. dubna 2005
Předseda vládyStanislav Gross
PředchůdceKarel Čermák
NástupcePavel Zářecký
Předseda Vrchního soudu v Praze
Ve funkci:
2000 – 2001
PředchůdceAntonín Mokrý
NástupceVladimír Stibořík
Ve funkci:
2. ledna 2013 – 1. ledna 2020
PředchůdceVladimír Stibořík
NástupceLuboš Dörfl
Předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR
Ve funkci:
1997 – 1999
Předchůdcefunkce vznikla
NástupceIva Brožová
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1986–1989)
Narození5. května 1954 (69 let)
Mimoň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Dětidva synové
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesesoudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Bureš (* 5. května 1954 Mimoň) je český právník a politik, v letech 2000 až 2001 a opět 2013 až 2020 předseda Vrchního soudu v Praze. Odborně se věnuje především občanskému právu, spolu s Ljubomírem Drápalem je spoluautorem známých komentářů k občanskému soudnímu řádu.

Život

V roce 1979 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a od roku 1980 působil jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 2. V roce 1986 vstoupil do KSČ a byl přeložen na Městský soud v Praze, kde působil do roku 1991. KSČ opustil 20. listopadu 1989. Od roku 1991 byl soudcem tehdejšího Nejvyššího soudu České republiky a od roku 1993 soudcem Vrchního soudu v Praze, který z tohoto nejvyššího soudu vznikl. Roku 1995 přešel k Nejvyššímu soudu, kde se stal předsedou jeho občanskoprávního a obchodního kolegia, od roku 2000 ale začal působil ve funkci předsedy pražského vrchního soudu.[1]

Od 2. února 2001 do 15. července 2002 byl ministrem spravedlnosti ve vládě Miloše Zemana. Od 16. července 2002 byl prvním místopředsedou Legislativní rady vlády. Byl také jedním z neúspěšných kandidátů ČSSD na prezidenta České republiky během prezidentských voleb v roce 2003.

V roce 2006 byl jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu, jeho přidělení k tomuto soudu i následné jmenování místopředsedou ale zrušil Ústavní soud na návrh předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové, která k tomuto přidělení nedala souhlas.[2][3] Jaroslav Bureš se následně vrátil na Vrchní soud do Prahy, kde působil v pozici místopředsedy a od 2. ledna 2013 v pozici předsedy.[4] Ve funkci předsedy Vrchního soudu v Praze jej dne 2. ledna 2020 vystřídal Luboš Dörfl.[5] V únoru 2020 rezignoval na funkci soudce ze zdravotních důvodů k 31. květnu 2020.[6] Stalo se tak v době, kdy začalo vycházet najevo, že přijal od Fotbalové asociace ČR (vedené později trestně stíhaným Miroslavem Peltou) pro sebe a pro syna zájezd na evropský šampionát v hodnotě 123 tisíc Kč.[7]

Jaroslav Bureš je ženatý a má dva syny.

Reference

  1. ↑ JUDr. Jaroslav Bureš [online]. Vláda České republiky, 2004-08-04 [cit. 2014-06-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ Nález Ústavního soudu ze dne 12. prosince 2006, sp. zn. Pl. ÚS 17/06 [online]. Ústavní soud České republiky [cit. 2014-06-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Nález Ústavního soudu ze dne 12. září 2007, sp. zn. Pl. ÚS 87/06 [online]. Ústavní soud České republiky [cit. 2014-07-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Prezident jmenoval předsedu Vrchního soudu v Praze [online]. Kancelář prezidenta republiky, 2013-01-02 [cit. 2014-06-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Pražský vrchní soud má nového předsedu. Dörfl chce, aby byl soud otevřenější. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-02 [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jaroslav Bureš rezignoval na funkci soudce. Česká justice [online]. 2020-12-02 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Pelta zaplatil zájezd na Euro 2016 i soudcům vrchního soudu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-06-03 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Bureš
  • Jaroslav Bureš: V tom, že jsem se stal soudcem, sehrála roli náhoda, rozhovor na webu Česká justice
  • Jaroslav Bureš: V atmosféře záměrně budované nedůvěry vůči justici neodcházím s dobrým pocitem, rozhovor na webu Česká justice, pokračování
Vláda Miloše Zemana
Předseda vlády
Miloš Zeman (jmenován 17. července 1998, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
22. července 1998
Vladimír Špidla (1. místopředseda vlády, práce a sociální věci, ČSSD) • Pavel Mertlík (místopředseda vlády – demise 12. dubna 2001, finance – pověřen 21. července 1999 – demise 21. dubna 2001, ČSSD) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, předseda Legislativní rady vlády, ČSSD) • Egon Lánský (místopředseda vlády pro koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany – demise 1. prosince 1999, ČSSD) • Jan Kavan (místopředseda vlády – pověřen 10. prosince 1999, zahraniční věci, ČSSD) • Miroslav Grégr (místopředseda vlády – pověřen 30. května 2001, průmysl a obchod, ČSSD) • Jaroslav Bašta (bez portfeje – demise 23. března 2000, ČSSD) • Jaromír Císař (místní rozvoj – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivan David (zdravotnictví – demise 9. prosince 1999, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Jan Fencl (zemědělství, ČSSD) • Václav Grulich (vnitro – demise 4. dubna 2000, ČSSD) • Miloš Kužvart (životní prostředí, ČSSD) • Antonín Peltrám (doprava a spoje – odvolán 26. dubna 2000, ČSSD) • Ivo Svoboda (finance – odvolán 20. července 1999, ČSSD) • Vladimír Vetchý (obrana – odvolán 4. května 2001, ČSSD) • Eduard Zeman (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD)
Členové jmenovaní později
1. srpna 1998
Otakar Motejl (spravedlnost – demise 16. října 2000, ČSSD)
9. února 2000
Bohumil Fišer (zdravotnictví, ČSSD)
23. března 2000
Karel Březina (bez portfeje, ČSSD)
5. dubna 2000
13. dubna 2000
Jiří Rusnok (finance, ČSSD)
26. dubna 2000
Petr Lachnit (místní rozvoj, ČSSD) • Jaromír Schling (doprava a spoje, ČSSD)
2. února 2001
Jaroslav Bureš (spravedlnost, ČSSD)
4. května 2001
Vláda Stanislava Grosse
Předseda vlády
Stanislav Gross (jmenován 26. července 2004, ČSSD)
Členové v den jmenování vlády
4. srpna 2004
Zdeněk Škromach (1. místopředseda vlády, práce a sociální věci, ČSSD) • Milan Šimonovský (místopředseda vlády, doprava, KDU-ČSL) • Pavel Němec (místopředseda vlády, spravedlnost, US-DEU) • Martin Jahn (místopředseda vlády pro ekonomiku, nestraník za ČSSD) • František Bublan (vnitro, nestraník za ČSSD) • Karel Kühnl (obrana, US-DEU) • Bohuslav Sobotka (finance, ČSSD) • Cyril Svoboda (zahraniční věci, KDU-ČSL) • Jiří Paroubek (místní rozvoj, ČSSD) • Petra Buzková (školství, mládež a tělovýchova, ČSSD) • Milada Emmerová (zdravotnictví, ČSSD) • Pavel Dostál (kultura, ČSSD) • Milan Urban (průmysl a obchod, ČSSD) • Jaroslav Palas (zemědělství, ČSSD) • Libor Ambrozek (životní prostředí, KDU-ČSL) • Vladimír Mlynář (informatika, US-DEU) • Jaroslav Bureš (předseda Legislativní rady vlády, nestraník za ČSSD)
Ministři spravedlnosti České republiky
1992–20012001–20042004–20132013–20192019–dosud
Ministerstvo spravedlnosti České republiky
Legislativní rada vlády České republiky
1993–20042004–20092009–20132013–20182018–dosud
Autoritní data Editovat na Wikidatech