Jean Jaurès

Jean Jaurès
Rodné jménoAuguste Marie Joseph Jean Léon Jaurès
Narození3. září 1859
Castres
Úmrtí31. července 1914 (ve věku 54 let)
Paříž
Místo pohřbeníChaudun (1914–1924)
Pantheon (od 1924; 48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.)
Alma materÉcole normale supérieure
Lyceum Ludvíka Velikého
Collège Sainte-Barbe
Povolánípolitik, profesor, novinář, spisovatel, historik a reportér
ZaměstnavateléL'Humanité
La Dépêche du Midi
Toulouská univerzita
OceněníVšeobecná soutěž
agrégation de philosophie
Politická stranaFrancouzská sekce Internacionály pracujících
ChoťLouise Bois
PříbuzníLouis Jaurès (sourozenec)
Funkceposlanec francouzského Národního shromáždění (1893–1898)
prezident (Socialistická strana; 1902–1905)
poslanec francouzského Národního shromáždění (1902–1914)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Louis Jaurès [žán lui žorés] (3. září 1859 Castres, departement Tarn v jižní Francii – 31. července 1914 Paříž) byl francouzský filosof, historik a politik, reformní socialista a odpůrce války. Kvůli tomu byl těsně před vypuknutím první světové války zavražděn. Patří mezi zakladatele francouzské sociální demokracie.

Život a působení

Jean Jaurès (1898)

Pocházel z měšťanské republikánské rodiny a mezi jeho příbuznými byli dva admirálové. Byl skvělým studentem a v roce 1878 byl mezi přijatými na prestižní École normale supérieure první před H. Bergsonem. V roce 1881 získal učitelskou aprobaci (licenciat), učil na gymnáziu v Albi a roku 1883 se stal v Toulouse docentem filosofie. V roce 1885 byl poprvé zvolen do parlamentu jako republikán, po skončení mandátu se vrátil ke svému učitelskému povolání. Roku 1891 promoval ve filosofii latinskou prací „První kořeny německého socialismu u Luthera, Kanta, Fichta a Hegela.[1] Angažoval se v místní politice a roku 1892 se zastal stávkujících horníků v Carnaux, proti nimž bylo nasazeno 1500 vojáků. Vláda, která měla rozhodnout, zda majitel dolu smí propustit jejich předáka, se pod tlakem veřejnosti přiklonila také na stranu stávkujících a majitel dolů markýz de Solages se vzdal svého poslaneckého mandátu. Na jeho místo byl zvolen právě Jaurès, který se mezitím přiklonil k reformnímu socialismu.[2]

V letech 1893-1914 byl pak (s jedním přerušením) levicovým poslancem parlamentu. Osvědčil se jako vynikající řečník a zasazoval se za revizi Dreyfusova procesu. Roku 1902 byl mezi zakladateli Francouzské socialistické strany a spolu s Aristide Briandem založil noviny L'Humanité, které redigoval a které vycházejí dodnes. 1905 patřil k zakladatelům francouzské sekce dělnické internacionály, jejímž se stal předsedou. Jako zásadní stoupenec lidských práv a svobod odmítal revoluční marxismus a dostal se tak do konfliktu s radikály. Jako přesvědčený demokrat a pacifista se stavěl proti kolonialismu a válce a naléhal na vládu, aby se snažila s Německem dohodnout. Vysloužil si tak nenávist nacionalistů a jeden z nich, student R. Villain, ho 31. července 1914 v pařížské kavárně zavraždil.[3]

Po válce v roce 1919 porotní soud vraha osvobodil, ale už roku 1924 byly Jaurèsovy ostatky přeneseny do Pantheonu a pod dojmem válečných útrap po něm řada francouzských měst pojmenovala ulice, stejně jako Berlín a Vídeň. Jmenují se po něm stanice metra v Paříži i v dalších městech a nadace Francouzské socialistické strany.

Dílo

Jean Jaurès (1913)
  • Histoire socialiste de la Révolution francaise („Socialistické dějiny francouzské revoluce“), tři svazky, 1898-1902
  • L'armée nouvelle („Nová armáda“), 1910
  • Contre la guerre et la politique colonialiste („Proti válce a kolonialistické politice“)
Věrnost tradici znamená být věrný jejímu ohni, ne popelu.
— Jean Jaurès

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Jaurès na francouzské Wikipedii.

  1. zde
  2. Ottův slovník, heslo Jaures Jean.
  3. Ottův slovník, heslo Jaures Jean.

Literatura

  • Jauresovo dílo – z myšlenkové pokladnice socialistického velikána. Praha: A. Svěcený 1919
  • J. Jaurès – P. Lafargue, Materialistický a idealistický názor na dějiny. Praha: ČSSD 1946
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Jaurès Jean. Sv. 5, str. 139.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Jaurès na Wikimedia Commons
  • Osoba Jean Jaurès ve Wikicitátech
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean Jaurès
  • (anglicky) Životopis)
  • (francouzsky) Stránky Société Jaures
Osobnosti pohřbené v Pantheonu v Paříži
18. století
19. století
1806: François Denis Tronchet • Claude-Louis Petiet • 1807: Jean-Baptiste-Pierre Bevière • Louis-Joseph-Charles-Amable d'Albert de Luynes • Jean-Étienne-Marie Portalis • Louis-Pierre-Pantaléon Resnier • 1808: Antoine-César de Choiseul-Praslin • Jean-Frédéric Perregaux • Jean-Pierre Firmin Malher • Pierre Jean Georges Cabanis • François Barthélemy Beguinot • 1809: Girolamo-Luigi Durazzo • Jean-Baptiste Papin • Joseph-Marie Vien • Pierre Garnier de Laboissière • Justin Bonaventure Morard de Galles • Jean-Pierre Sers • Emmanuel Crétet • 1810: Louis Charles Vincent Le Blond de Saint-Hilaire • Jean Lannes • Giovanni Battista Caprara • Charles Pierre Claret de Fleurieu• Jean-Baptiste Treilhard • 1811: Nicolas Marie Songis des Courbons • Charles Erskine de Kellie • Alexandre-Antoine Hureau de Sénarmont • Michel Ordener • Louis Antoine de Bougainville • Ippolito-Antonio Vincenti-Mareri • 1812: Jean-Guillaume de Winter • Jean-Marie Dorsenne • Auguste Jean-Gabriel de Caulaincourt • 1813: Joseph-Louis Lagrange • Jean-Ignace Jacqueminot • Hyacinthe-Hughes Timoléon de Cossé-Brissac • Justin de Viry • Jean-Jacques Rousseau • Frédéric Henri Walther • 1814: Jean-Nicolas Démeunier • Jean-Louis-Ebenezer Reynier • Claude Ambroise Régnier • 1815: Claude Juste Alexandre Legrand • Antoine-Jean-Marie Thévenard • 1829: Jacques-Germain Soufflot1885: Victor Hugo1889: Théophile Malo Corret de La Tour d'Auvergne • Lazare Carnot • Jean-Baptiste Baudin • François Séverin Marceau • 1894: Marie François Sadi Carnot
20. století
1907: Marcellin Berthelot1908: Émile Zola1920: Léon Gambetta1924: Jean Jaurès • 1933: Paul Painlevé1948: Paul LangevinJean Baptiste Perrin1949: Félix Éboué • Victor Schoelcher • 1952: Louis Braille1964: Jean Moulin1987: René Cassin1988: Jean Monnet1989: Henri GrégoireGaspard MongeNicolas de Condorcet1995: Marie Curie-SkłodowskáPierre Curie1996: André Malraux
21. století
2002: Alexandre Dumas2015: Pierre Brossolette • Geneviève de Gaulle-Anthonioz • Germaine Tillion • Jean Zay • 2018: Antoine Veil • Simone Veilová2020: Maurice Genevoix2021: Josephine Bakerová
Osobnosti jsou uváděny podle roků uložení jejich ostatků do Pantheonu.
Autoritní data Editovat na Wikidatech