Karel Hartmann

Karel Hartmann
Karel Hartmann
Karel Hartmann
Osobní informace
Datum narození6. července 1885
Místo narozeníPraha,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí16. října 1944 (ve věku 59 let)
Místo úmrtíAuschwitz,
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
StátČeskoslovensko
Klubové informace
Současný klubukončil kariéru
Poziceútočník
Předchozí klubyČSS Praha
Sparta Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na LOH
bronz 1920 Antverpy ČSR
Mistrovství Evropy v ledním hokeji
zlato 1922 Svatý Mořic ČSR
stříbro 1921 Stockholm ČSR
bronz 1923 Antverpy ČSR
Československé hokejové mužstvo na OH 1920, Karel Hartmann čtvrtý zprava (popisky jsou chybně).
Karel Hartmann (vpravo) v dresu Sparty Praha při zápase ve Vídni s Wiener Eislaufverein v roce 1924

Karel Hartmann (6. července 1885 Trhové Dušníky[1][2] – 16. října 1944 Auschwitz[2]) byl český lední hokejista židovského původu, který jako levé křídlo hokejové reprezentace reprezentoval Československo na několika mezinárodních turnajích v období první republiky. Byl viceprezidentem Mezinárodní federace ledního hokeje a předsedou Českého svazu ledního hokeje.[3]

Rodina

Narodil se roku 1885 v obci Trhové Dušníky u Příbrami do české židovské rodiny otci Maxi Hartmannovi a matce Emilii, rozené Hammerschlagové.[2] Jeho prastrýcem byl Moritz Hartmann.

Hokej

Hartmann hrál hokej za ČSS Praha. Na reprezentační úrovni se na pozici levého křídla zúčastnil prvního zápasu českých hokejistů s Oxford Canadians, rodilými Kanaďany studujícími v Oxfordu v r. 1911. Hned následujícího roku se objevil v sestavě Hokejové reprezentace Čech na Mistrovství Evropy 1912 v Praze, ale pouze jako náhradník. Oficiální reprezentační starty za ČSR si však začal připisovat až po první světové válce, kterou strávil u vojenského soudu ve Vídni. Na turnaji na Letních olympijských hrách 1920, který byl posléze uznán i jako první mistrovství světa v ledním hokeji, pomohl získat československé reprezentaci bronzové medaile.

Na mistrovstvích Evropy reprezentoval celkem čtyřikrát. První tři starty byly vydařené, když při nich postupně s týmem obsadil všechny tři první pozice. V roce 1923 po zániku jeho klubu přešel do Sparty Praha, kde byl také místopředsedou klubu.

Již během aktivní sportovní kariéry platil za výborného organizátora a podílel se na fungování týmu Hokejové reprezentace Čech, zejména ji zastupoval během mezinárodních jednání. Mj. i z tohoto důvodu byl jako vůbec první Čech roku 1922 jmenován místopředsedou Mezinárodní hokejové federace.[4]

Věnoval se také fotbalu, tenisu, atletice a sportovní žurnalistice. Ve svých sportovních článcích se věnoval i prvotním myšlenkám na hokejovou výchovu dorostu.

Advokátní kariéra

Profesí byl Hartmann advokát (titul JUDr.), vedl svoji advokátní kancelář v Praze, kterou měl společně s Robertem Kafkou, bratrancem Franze Kafky.[5] Zde se Hartmann věnoval převážně obchodnímu právu. Po předčasné smrti Roberta Kafky zdědil celou kancelář i s většinou klientů, mezi něž patřili princ Hohenlohe[kdo?], hrabě Eichelburg[kdo?] a Ema Destinnová, se kterou udržoval přátelské styky. Od Destinnové obdržel jako část odměny za své služby část její rozsáhlé knihovny, z níž se z více než 7000 knih v souborném celku zachovalo jen 259 svazků v depozitáři Knihovny Národního muzea.[5]

Osobní život a smrt za holocaustu

S manželkou Editou (1899–1944?) měli dvě děti, syny Jiřího (* 1925) a Jana (* 1926). Pro svůj židovský původ (nebyl ovšem už členem židovské obce, ale katolík) byli 23. července 1942 transportováni do Terezína a 16. října 1944 do Osvětimi, kde zahynul on[2] i manželka. Synové odjeli do Osvětimi již 28. září 1944, přežili.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 1733, sn. 55 [online]. NA [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Hartmann Karel: NEZPRACOVÁNO. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://docplayer.cz/23435471-Obsah-tiraz-zidovske-listy-vydava-spolek-magen-jako-neprodejnou.html
  4. ↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/1058319265-slava-vitezum/215471291168007-prvni-mistri-evropy/
  5. ↑ a b TJ. Zapomenutý osud JUDr. Karla Hartmanna. Hokejový nadšenec a autor Terezínské epopeje. Židovské listy. Červen 2015, s. 25. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hartmann na Wikimedia Commons
  • První mistři Evropy
  • Hokejový nadšenec a autor Terezínské epopeje
  • Holocaust.cz: Databáze obětí holocaustu:Karel Hartmann
  • Karel Hartmann - Výsledky na OH
  • Od rukaviček k britskému zázraku - historie turnajů pod pěti kruhy
  • Karel Hartmann v databázi Olympedia (anglicky)
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Olympijští medailisté v ledním hokeji – turnaj 1920 v Antverpách

 Kanada (CAN)
Robert Benson • Walter Byron • Frank Fredrikson • Chris Fridfinnson • Magnus Goodman • Haldor Halderson • Konrad Johannesson • Allan Woodman
Trenér: Steamer Maxwell

 Spojené státy (USA)
Raymond Bonney • Anthony Conroy • Herbert Drury • Edward Fitzgerald • George Geran • Francis Goheen • Joseph McCormick • Francis Synott • Leon Tuck • Cyril Weidenborner
Trenér: Cornelius Fellowes

 Československo (TCH)
Karel Hartmann • Josef Loos • Valentin Loos • Jan Palouš • Jan Peka • Karel Pešek • Josef Šroubek • Otakar Vindyš • Karel Wälzer
Trenér:
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Předsedové svazu ledního hokeje
Československo
Jaroslav Potůček (1909–1911) • Emil Procházka (1911–1913) • Adolf Dušek (1913–1920) • Jaroslav Říha (1920–1921) • Jan Fleischmann (1921–1923) • Karel Hartmann (1923) • Adolf Dušek (1923–1925) • Jan Fleischmann (1925–1927) • J. Both (1927–1928) • Adolf Dušek (1928–1931) • Jaromír Citta (1931–1936) • Rudolf Kraffer (1936–1946) • Josef Loos (1946–1948) • František Cvetler (1948–1949) • Karel Klíma (1949–1954) • František Kocvera (1954–1956) • Vincenc Zeman (1956–1958) • Karel Velebil (1958–1961) • Zdeněk Andršt (1961–1980) • Vladimír Kostka (1980–1988) • Václav Říha (1988–1990) • Miroslav Šubrt (1990–1991) • Vladimír Šubrt (15. června 1991 – 20. června 1991) • Pavol Učen (od 20. června 1991 úřadující místopředseda, od října 1991 do 31. prosince 1992 předseda)
Česká republika
Vladimír Šubrt (1. ledna 1993 – 20. ledna 1994) • Stanislav Burdys (od 20. ledna 1994 do 26. listopadu 1994 coby zastupující místopředseda) • Karel Gut (26. listopadu 1994 – 26. června 2004) • Vratislav Kulhánek (26. června 2004 – 21. června 2008) • Tomáš Král (21. června 2008 – 18. června 2022) • Alois Hadamczik (18. června 2022 – současnost)
Autoritní data Editovat na Wikidatech