Karl van der Strass

JUDr. Karl van der Strass


Starosta města Brna
Ve funkci: 12. března 1876 – 1880
Předchůdce	Christian d'Elvert
Nástupce	Gustav Winterholler


Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – ???


Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1861 – ???


Poslanec slezského zemského sněmu
Ve funkci: 1848 – ???


Poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci: 1848 – ???


Stranická příslušnost
Členství	Ústavní strana (Klub pokroku – mladoněmci)


Narození	5. května 1817 Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. května 1880 (ve věku 63 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Choť	Emilie van der Strass (od 1848)
Alma mater	Karlo-Ferdinandova univerzita
Profese	advokát a politik
Ocenění	Řád železné koruny 3. třídy (1873)
Commons	Karl van der Strass
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Anton Maria rytíř van der Strass von Hohenstraeten (5. května 1817 Nový Jičín^[1] – 29. května 1880 Brno^[2]) byl moravský právník, advokát a v letech 1876 až 1880 starosta města Brna.

Právnická kariéra

Narodil se jako syn vojenského lékaře, rodina pocházela původně z Nizozemí a nesla jméno Strass van der Hohenstraeten. Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a stal se moravsko-slezským agentem, později moravsko-slezským zemským advokátem a notářem v Bílsku. Roku 1855 byl jmenován advokátem v Novém Jičíně a roku 1860 v Brně. Byl funkcionářem Moravské advokátní komory, psal odborné články. V roce 1873 byl zvolen do funkce soudce Státního soudu, který však nikdy nezačal fungovat.

Politická činnost

Roku 1848 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu a také Frankfurtského parlamentu, kde zastával velkorakouské stanovisko. Od obnovy parlamentního života v roce 1861 byl také poslancem Říšské rady ve Vídni a Moravského zemského sněmu. Od 12. března 1876 byl brněnským starostou.^[3]

Politicky se řadil k německým liberálům (tzv. Ústavní strana). V roce 1878 zastával funkci předsedy zemského volebního výboru Ústavní strany na Moravě.^[4] V říjnu 1879 byl zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).^[5]

Roku 1873 obdržel řád Železné koruny III. třídy a roku 1875 byl povýšen do rytířského stavu.

Zemřel v roce 1880, pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
↑ Constantin von Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek Neununddreißigster Theil, Stifft-Streel. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1879. Dostupné online. Kapitola Straß Ritter von Hohenstraeten, Karl van der, s. 264. (německy)
↑ Znaimer Wochenblatt, 31. 8. 1878, s. 1.
↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.

Literatura

Martin Rája. Strass z Hohenstraeten, Karel Antonín Maria. In: MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 673–674.
Constantin von Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek Neununddreißigster Theil, Stifft-Streel. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1879. Dostupné online. Kapitola Straß Ritter von Hohenstraeten, Karl van der, s. 263–265. (německy)
Strass von Hohenstraeten, Karl van der. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 13, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 2009, s. 360., (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl van der Strass na Wikimedia Commons
Karl van der Strass v Encyklopedii dějin města Brna

Představitelé Brna

Starostové	Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)

Předsedové NV	Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)

Primátoři	Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)