Anton Haberler

Dr. Anton Haberler
Anton Haberler
Anton Haberler
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Starosta Brna
Ve funkci:
11. května 1851 – 30. června 1855
PředchůdceJohann Ritschel
NástupceRudolf Ott
Narození7. ledna 1796
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí3. listopadu 1873
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníJoseph Haberler (otec)
Leopold Haberler (dědeček)
OceněníŘád železné koruny 3. třídy (1854)
Čestné občanství města Brna (1855)
CommonsAnton Haberler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton von Haberler (7. ledna 1796 Brno[1][2] – 3. listopadu 1873 Brno[1][3][4][5]), též počeštěně Antonín Haberler, byl rakouský právník a politik německé národnosti z Moravy, první svobodně zvolený starosta Brna a poslanec Moravského zemského sněmu.

Biografie

Jeho otcem byl lékař Joseph Haberler (1752–1834), syn brněnského měšťana, soudce a primátora Leopolda Haberlera († 1775). Anton Haberler vystudoval gymnázium a filozofii v Brně. V letech 1813–1816 studoval práva. V září 1816 začal pracovat jako stavovský úředník. Od roku 1829 byl moravsko-slezským zemským radou, v únoru 1836 se stal apelačním radou, v roce 1850 radou vrchního zemského soudu a v únoru 1854 prvním radou nově zřízeného moravsko-slezského vrchního zemského soudu. V roce 1854 mu byl udělen Řád železné koruny a s tím získal i titul rytíře (von Haberler). Byl členem spolku Verein zur Unterstützung der Waisen und Witwen bei Todesfällen der Beamten.[1] Měl titul dvorního rady.[3]

Byl prvním voleným starostou Brna po zavedení obecní samosprávy. Ve funkci působil od 11. května 1851 do 30. června 1855. Zasadil se o výstavbu kanalizační sítě v pozdější Václavské ulici, zbudování mostu přes Svratku v Pisárkách či o zřízení hřbitova v Zábrdovicích.[1]

Zapojil se i do vysoké politiky. Během revolučního roku 1848 byl po zemských volbách 1848 ustanoven jako náhradník za poslance Moravského zemského sněmu Eduarda Ulricha (za kurii městskou, obvod Brno).[6] Eduard Ulrich se totiž ještě během roku 1848 stal i poslancem celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.

Zemřel v listopadu 1873.[3][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Antonín Haberler [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2016-06-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 16870, sn. 137 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Notizen. Gerichtshalle. Listopad 1873, čís. 91, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Tagesneuigkeiten. Fremden-Blatt. Listopad 1873, čís. 304, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika 17051, sn. 215 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8. 

Externí odkazy

Představitelé Brna
Starostové
Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)
Předsedové NV
Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)
Primátoři
Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)