Rudolf Ott : Odkazy Wikipedie, otevřená encyklopedie

Rudolf Ott

JUDr. Rudolf Ott
Rudolf Ott

starosta Brna
Ve funkci: 4. června 1855 – 23. dubna 1861
Předchůdce	Anton Haberler
Nástupce	Christian d'Elvert


Ve funkci: 12. ledna 1868 – 23. ledna 1870
Předchůdce	Karl Giskra
Nástupce	Christian d'Elvert


Narození	2. února 1806 Brno, Morava, Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	31. prosince 1880 (ve věku 74 let) Brno, Morava, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příbuzní	Karl Reissig (zeť)
Commons	Rudolf Ott
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Alois Franz šlechtic von Ott (2. února 1806 Brno^[1] – 31. prosince 1880 Brno^[2]) byl moravsko-rakouský právník a politik německé národnosti, v letech 1855–1861 a 1868–1870 starosta Brna.

Jeho otec pocházel z Bavorska. V roce 1829 vystudoval práva, o čtyři roky později byl jmenován advokátem. Své praxi se věnoval téměř půl století, k jeho klientům patřila řada významných rodin (Kinští, Mensdorff-Pouilly, Mitrovští, Podstatští-Lichtenštejnové, aj.) i saský král. Roku 1856 získal od bavorského krále Maxmiliána II. šlechtický titul, v roce 1860 se stal rytířem řádu Františka Josefa.^[3]

Byl členem německé liberální strany, od roku 1851 až do své smrti roku 1880 byl členem brněnského obecního výboru. V letech 1855–1861 a 1868–1870 byl brněnským starostou.^[3] Během jeho působení v této funkci se Brno roku 1869 stalo prvním městem v českých zemích, kde začala jezdit koněspřežná tramvaj.

Jeho dcera Gabriele se vdala za advokáta a politika Karla Reissiga.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Petra a Pavla v Brně
↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Jakuba v Brně
↑ ^a ^b JORDÁNKOVÁ, Hana. JUDr. Rudolf Alois Franz šlechtic von Ott [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2016-12-18 [cit. 2017-12-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Ott na Wikimedia Commons
Rudolf Ott v Encyklopedii dějin města Brna

Představitelé Brna

Starostové	Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)

Předsedové NV	Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)

Primátoři	Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)