Kodex vyšehradský

Vyšehradský kodex
Národní knihovna České republiky v Praze (XIV A 13)
Inicála se sv. Václavem
Typ	evangelistář
Doba vzniku	cca 1070–1086
Místo vzniku	Praha Vyšehrad (část Prahy)
Jazyk	latina
Objednavatel	Vratislav II. ?
Psací látka	pergamen
Rozsah	108 fol.
Formát	41,5 × 32 cm
Bývalý majitel	Vyšehrad, Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze

Kodex vyšehradský (či Korunovační evangelistář) je luxusní, bohatě iluminovaný románský evangelistář, který pravděpodobně vznikl v době korunovace Vratislava II. na prvního českého krále a byl mu během této události dne 15. června 1085 snad i předán. Jedná se o kodex o rozměrech 415 × 340 mm, který obsahuje 108 pergamenových listů (55 dvojlistů, které jsou zhotoveny z 55 telecích kůží).^[1] Název „Vyšehradský“ asi nese proto, že byl od svého vzniku či o něco později uchováván na Vyšehradě. Kodex je součástí skupiny Vyšehradského kodexu.^[2]

Na 26 stranách jsou vyobrazeni evangelisté, rodina Kristova, čtyři předobrazy ze Starého zákona a další výjevy.

Cena kodexu se odhaduje na 1 miliardu korun.^[3][4][5] Od roku 2005 je národní kulturní památkou.

Místo vzniku a dárce

O tom, kde kodex vznikl a kdo byl jeho dárcem, panuje mezi odborníky diskuze, většinou se ale shodují, že byl vyroben v prostředí blízkém bavorské klášterní škole, resp. řezenské výtvarné tradici. Předpokládá se, že vzhledem k této skutečnosti mohl být dárcem některý z domácích benediktinských klášterů, které s bavorskými kláštery udržovaly styky. Vzhledem k tomu, že po korunovaci byly obdarovány kláštery v Ostrově (získal ornáty) a v Břevnově (získal celu v Opatovicích), lze jako o dárcích nejpravděpodobněji uvažovat o těchto dvou klášterech.

Místo uchovávání

Kodex byl do 17. století uchováván v metropolitní knihovně sv. Víta. Asi v roce 1619 byl odvezen do Dlouhé Vsi, aby byl uchráněn před kalvíny. Poté (okolo roku 1728) přešel do držení knihovny pražského Arcibiskupského semináře. Od druhé poloviny 18. století je uložen v Klementinu.^[1] Během druhé světové války byl uložen na Karlštejně.^[3] Nyní se nachází v Národní knihovně v Praze pod signaturou XIV A 13.

Kodex byl vystavován koncem 50. let 20. století v Paříži. A v Klementinu v listopadu 1969 v rámci výstavy Z dějin české literatury.^[1] Zatím naposledy byl vystaven od 31. ledna do 1. února 2015 v Zrcadlové kapli pražského Klementina.^[6]

Vydání

• F. J. Lehner.Česká škola malířská XI. věku. Korunovační evangelistář krále Vratislava, řečený kodex Vyšehradský. Praha 1902.
• J. Mašín. Kodex Vyšehradensis. Praga 1970.
• V roce 2012 se Národní knihovna rozhodla pro výrobu faksimile.^[7] Celkem vyrobila společnost Tempus Libri 199 věrných uměleckých faksimilí. Cena jednoho faksimile byla stanovena na 169 000 Kč.

Odkazy

Reference

Literatura

• Merhautová, Anežka. Kodex zv. vyšehradský, místo a data jeho vzniku a objednavatel, in: Život v archeologii středověku, Praha 1997.
• Stejskal, Karel. Vyšehradský kodex a jeho místo v ottonském umění. In: Královský Vyšehrad. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061-1092). Praha 1992, 26–43.
• Merhautová, Anežka; Spunar, Pavel. Kodex vyšehradský. Korunovační evangelistář prvního českého krále. Praha 2006.
• Sołomieniuk, Michał. Ewangelistarze grupy Kodeksu Wyszehradzkiego i missale plenarium z Gniezna: liturgioznawcza analiza porównawcza, in: Textus, pictura, musica. Średniowieczny kodeks rękopiśmienny jako przedmiot badań interdyscyplinarnych, eds. Monika Jakubek-Raczkowska, Marta Czyżak, Toruń 2022, 11–59.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kodex vyšehradský na Wikimedia Commons
• Digitální kopie Kodexu vyšehradského dostupná on-line v badatelském prostředí Manuscriptorium.com
• www.vysehradskykodex.cz