Matka vlast volá

Matka vlast volá
Základní údaje
AutorJevgenij Vučetič
Nikolai Nikitin
Rok vzniku1959
Datum odhalení15. října 1967
Kód památky3410022020
Popis
Výška85 m
2 m
Materiálbeton
drátěné lano
Umístění
UmístěníMamajova mohyla
StátRuskoRusko Rusko
Zeměpisné souřadnice48°44′32,2″ s. š., 44°32′13,5″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse

Matka Vlast volá (rusky Родина-мать зовёт) je monumentální socha stojící nad ruským Volgogradem. Je součástí Památníku bitvy o Stalingrad na návrší zvaném Mamajova mohyla (rusky Мамаев курган); pod tímto názvem je také památník všeobecně znám. V roce 1967 to byla největší socha na světě. Nyní jde o největší sochu v Evropě a největší sochu ženy na světě, bráno bez podstavce.

Popis

Matka Vlast je zpodobněna jako antická bohyně vítězství Níké – vpřed kráčející žena v rozevlátém rouchu, ve zdvižené pravé ruce svírající meč. Je to alegorie Vlasti, volající své syny do boje s nepřítelem. Celková výška sochy činí 85 metrů, postava na výšku 52 metry a další 33 metry její meč. Dílo vytvořili sochař J. V. Vučetič a inženýr N. V. Nikitin.

Určitá nejistota dosud panuje ohledně postavy, která byla předlohou monumentálního díla. Coby možné inspirace jsou zmiňovány tři ženy: atletka Nina Dumbadze, která se jako jedna z prvních sovětských sportovkyň mohla prosadit na mezinárodním fóru, manželka sochaře Vera Vučetičová a, jak se nedávno ukázalo, šestadvacetiletá servírka restaurace Volgograd Valentina Izotovová.[1]

Na jaře 2017 začne komplexní program obnovy památníku v ceně dvou miliard rublů, který potrvá rok a půl. Všechny vzniklé trhliny musí být opraveny a více než 6 000 m² betonového povrchu bude obnoveno.[2]

Místo a památník

Mamajova mohyla je dominantní výšina západně od jihoruského města Volgogradu, dříve známého jako Stalingrad (až do roku 1925 se město jmenovalo Caricyn). Podle pracovníků muzea pochází název od turkického pojmenování pahorku či výšiny.

Celé toto místo je velmi symbolické z hlediska průběhu druhé světové války, protože o Mamajovo návrší byly v průběhu Stalingradské bitvy (podzim 1942 – zima 1943) sváděny velmi urputné boje. Na pahorku byl po druhé světové válce vybudován rozsáhlý památník bitvy u Stalingradu. Od paty kopce až k samotné soše vede přesně 200 schodů, které mají symbolizovat počet dní trvání bitvy o Stalingrad. Součástí památníku je i masový hrob neznámých sovětských vojáků.

Celý památník byl budován od roku 1959. Slavnostně otevřen byl 15. října 1967. Na jeho vzniku měl svůj podíl i legendární velitel obrany Stalingradu maršál SSSR Vasilij Ivanovič Čujkov, který je zde (jako jediný ze všech maršálů Sovětského svazu) také pohřben.

Navíc právě toto návrší, jako jedno z míst nejurputnějších bojů celé bitvy, je považováno za jedno ze symbolických míst, kde došlo k zásadnímu obratu v průběhu druhé světové války vůbec.

Časová kapsle

Do památníku byla v roce 1970 umístěna časová kapsle s posláním pro potomky s požadavkem na otevření v roce 2045 při 100. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Kapsle je umístěna pod sochou na Náměstí hrdinů na levé části první zdi od bazénu směrem k soše, vlevo od dalších pěti větších tmavých desek. Text na desce: „Zde byla uložena 9. května 1970 v den 25. výročí vítězství sovětského národa nad fašistickým Německem kapsle s poselstvím pracujícího lidu města hrdiny Volgogradu a veteránů Velké vlastenecké války k potomkům. Otevřete 9. května 2045 v den stoletého výročí vítězství nad fašistickým Německem.

Odkazy

Reference

  1. Между пришлым и будущим. Kommersant [online]. 2005-05-02 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Родину-мать на Мамаевом кургане оденут на полтора года в строительные леса. V1.ru [online]. 2017-01-19 [cit. 2017-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-09. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Matka vlast volá na Wikimedia Commons
  • Matka vlast, Reflex 14/2001
Výběr známých výtvarných děl a jejich umístění
Starověk,
antika a staré
mimoevropské
umění
Svět
Busta královny Nefertiti (Berlín) • Láokoón a jeho synové (Řím) • Moai (Velikonoční ostrov) • pravěké malby (jeskyně Altamira, Lascaux aj.) • Rhodský kolos (zničen) • Terakotová armáda (Si-an) • Tutanchamonova pohřební výbava (Káhira) • Velká sfinga (Gíza) • Venuše Mélská (Paříž) • Myrón Diskobolos (dochovány kopie, např. Řím)
Česko
Hlava Kelta (Praha) • Věstonická venuše (Brno)
Středověk
Svět
Kapitolská vlčice (Řím) • bratři z Limburka Přebohaté hodinky vévody z Berry (Chantilly u Paříže) • Eyck Svatba manželů Arnolfiniových (Londýn) • Rublev Ikona Nejsvětější Trojice (Moskva)
Česko
Kodex vyšehradský (Praha) • Madona z Veveří (Brno) • Palladium země české (Stará Boleslav) • Relikviář svatého Maura (Bečov n. T.) • Svatováclavská zbroj (Praha) • Vyšebrodský cyklus (Praha) • Zlatá brána (Praha) • Theodorik výzdoba kaple sv. Kříže (Karlštejn)
Renesance
a manýrismus
Svět
Arcimboldo Čtvero ročních období (Vídeň, Paříž aj.) / Rudolf II. jako Vertumnus (Skokloster) • Bosch Zahrada pozemských rozkoší (Madrid) • Botticelli Primavera a Zrození Venuše (Florencie) • Brueghel st. Stavba babylonské věže (Vídeň) • Donatello David (Florencie) • Dürer Melancholie I (více výtisků) • Grünewald Isenheimský oltář (Kolmar) • Leonardo Dáma s hranostajem (Krakov) / Madona ve skalách a Mona Lisa (Paříž) / Poslední večeře (Milán) / Vitruviánský muž (Benátky) • Michelangelo David (Florencie) / Pieta (Řím) / Poslední soud a Stvoření Adama (Řím) • Raffael Raffaelovy sály (Řím) / Sixtinská madona (Drážďany) • Tizian Urbinská Venuše (Florencie)
Česko
Pražské Jezulátko (Praha) • Dürer Růžencová slavnost (Praha) • Tizian Apollo a Marsyas (Kroměříž)
Baroko
a rokoko
Svět
Bernini Extáze svaté Terezy (Řím) • Caravaggio Povolání svatého Matouše (Řím) • Duquesnoy Čurající chlapeček (Brusel, originál v městském muzeu) • Rembrandt Anatomie doktora Tulpa (Haag) / Noční hlídka (Amsterdam) • Rubens Vztyčení kříže (Antverpy) • Salvi Fontána di Trevi (Řím) • Velázquez Dvorní dámy (Madrid) • Vermeer Dívka s perlou (Haag)
Česko
Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc) • Sochy na Karlově mostě (Praha) • Bendl Mariánský sloupBraun výzdoba Hospitálu a Betlém (Kuks a okolí)
Klasicismus
až realismus
Svět
Bartholdi Socha Svobody (New York) • David Maratova smrt (Brusel) • Delacroix Svoboda vede lid na barikády (Paříž) • Falconet Měděný jezdec (Petrohrad) • Friedrich Poutník nad mořem mlhy (Hamburk) • Goya Nahá Maja a Popravy 3. května 1808 (Madrid) • Hokusai 36 pohledů na horu Fudži (více exemplářů) • Repin Burlaci na Volze a Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi (Petrohrad)
Česko
Marold Bitva u Lipan (Praha) • Myslbek Pomník sv. Václava (Praha)
Klasická
moderna
Svět
Böcklin Ostrov mrtvých (Basilej, New York, Berlín a Lipsko) • Borglum Mount Rushmore (Keyston) • Dalí Persistence paměti (New York) • Duchamp Akt sestupující se schodů (Filadelfie) • Eriksen Malá mořská víla (Kodaň) • Gogh Hvězdná noc (New York) / Slunečnice (více verzí, např. Mnichov) • Hopper Noční ptáci (Chicago) • Kahlo Dvě Fridy (Mexiko) • Klimt Polibek (Vídeň) / Zlatá Adele (New York) • Landowski a Leonida Kristus Spasitel (Rio de Janeiro) • Malevič Černý čtverec (nejstarší verze Moskva) • Manet Snídaně v trávě (Paříž) • Monet Imprese, východ slunce (Paříž) / Lekníny (asi 250 verzí, např. Paříž) • Muchina Dělník a kolchoznice (Moskva) • Munch Výkřik (Oslo) • Picasso Avignonské slečny (New York) / Guernica (Madrid) • Rodin Myslitel (1. odlitek v Paříži)
Česko
Mucha Slovanská epopej (Praha) • Rousseau Vlastní podobizna (Praha) • Šaloun Pomník mistra Jana Husa (Praha)
Poválečné
umění
Svět
Pollock No. 5, 1948Vučetič a Nikitin Matka vlast volá (Volgograd)
Česko
Černý Miminka (Praha) • Rujbr a Kameník Brněnský orlojSvolinský Olomoucký orlojŠvec Stalinův pomník (zničen)
Odkazy