Velká sfinga v Gíze

Možná hledáte: Sfinx.
Velká sfinga v Gíze,
v pozadí Rachefova pyramida

Velká sfinga v Gíze (psáno též Sfinga) je velká socha, v podobě zvířete (anupa nebo lva) s lidskou hlavou, nacházející se na Gízské plošině v Egyptě na západním pobřeží Nilu. Jde o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 73,5 m dlouhá, 19,3 m široká a 20,22 m vysoká.

O jejím stáří se vedou spory. Řada egyptologů věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem či dokonce jeho otcem Chufuem (starořecky Cheops) spolu s pyramidou.

Podle velmi rozšířeného názoru má hlava Sfingy údajně znázorňovat právě panovníka IV. dynastie Chufua (vládl přibližně 2604/2554–2581/2531 př. n. l.), kterého takto nechal prý zpodobnit právě jeho syn, faraon Rachef.

Profil hlavy

Podle výzkumu z roku 2005 nechal hlavu Sfingy zhotovit naopak prvorozený syn Cheopse, Radžedef. Také prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a nemes z modrých a zlatých proužků).

Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení Sfinx bylo vytvořeno ve starověku Řeky a pochází z egyptského slova sešepanch, který lze přeložit jako „obraz žijícího“.[1] Toto pojmenování označovalo královské sochy ve čtvrté dynastii, ačkoli bylo v Nové říši více spojováno s Velkou sfingou. Egyptští Arabové používali označení Abul-Hol, což znamená Otec hrůzy.[zdroj?]

Proměna Sfingy v čase

Sfinga v průběhu času utrpěla mnoho poškození. Je vytesána z vápencového podloží; časem pak došlo k částečnému zasypání pískem a obroušení zasypaných částí. První pokus vykopat Sfingu se datuje do roku 1 400 př. n. l., kdy se ji z pověření faraona Thutmose IV. podařilo odkrýt až po přední tlapy. Thutmose IV. pak mezi tlapami nechal vztyčit žulovou stélu, která připomíná tuto událost.

První dochované záznamy o opravách jsou z doby před 3500 lety. Za Římanů, kteří si sfingu velmi oblíbili a používali ji jako pozadí pro různá shromáždění a velká divadelní představení, proběhla velká „dostavba“ a údržba od roku 30 př. n. l. až do 2. století našeho letopočtu.[2]

Hippolyte Arnoux: Velká sfinga
v Gíze zpola zasypaná, 1870–1900

Sfinze chybí původně asi jeden metr široký nos. Velmi rozšířená legenda tvrdí, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v průběhu jeho tažení do Egypta. Tato informace je však nepravdivá, protože existují obrazy Sfingy z doby před Napoleonovým tažením, které ji zobrazují bez nosu. Egyptský historik al-Makrízí připisuje zničení nosu súfijskému fanatikovi jménem Muhammad Sa'im al-Dahr, který byl rozhořčen tím, že prostí rolníci uctívají Sfingu, aby tím zlepšili svou úrodu. Sa'im al-Dahr byl poté pověšen za vandalismus. Zničení nosu se mělo odehrát v roce 1378.

V roce 1817 proběhly první moderní vykopávky, vedené kapitánem Cavigliou, které úplně odkryly její hruď. Úplně vykopána byla až v roce 1925 pod vedením ředitele egyptského úřadu pro památky Émile Baraize.

V roce 1931 nechala egyptská vláda opravit hlavu, protože v roce 1926 se vlivem eroze odlomily velké části, které způsobily trhliny na krku.[3] Tato oprava přidala betonový límec pod pokrývku hlavy, což narušilo profil hlavy.[4]

V 70. letech 20. století byly v blízkosti otevřeny vápencové doly s těžbou využívající dynamit. Do Gízy se kromě turistů sjížděly o státních svátcích statisíce Egypťanů, kteří šplhali na stěny pyramid, ve vnitřních prostorách malovali graffiti a okolo sfingy hrávali fotbal. V 80. letech se proto egyptská vláda rozhodla omezit k nim přístup a přistoupit k velkému projektu rekonstrukce sfingy i pyramid pod záštitou a dohledem egyptského ministerstva památek. Většina prací byla však prováděna bez dozoru a nekvalifikovaní dělníci odebrali v podstatě všechny malé vápencové bloky, kterými Římané dostavěli poškozené části nohou, boku a ocasu. K původnímu stavu z římských dob prakticky neexistuje dokumentace a ani nebyly uchovávány odstraňované 2000 let staré části sochy. Následné opravy byly navíc provedeny neprodyšnou vrstvou cementu, která znemožnila vápenci dýchat a poměrně záhy začaly jednotlivé části ze sfingy kvůli prosakující vlhkosti odpadávat. V lednu 1984 se kvůli ohrožení památky sešla mezinárodní komise, avšak práce byly zastaveny až v roce 1987.[2] Tyto opravy byly předělány v 90. letech.[5]

Fotografie Sfingy z opačné strany nejsou zpravidla publikovány, protože jim dominuje zástavba na okraji Gizy, mimo jiné s provozovnou KFC, tržištěm i smetištěm.

Reference

  1. VERNER, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-446-2. S. 397. 
  2. a b HOLUBEC, Jiří. Jak necitlivá rekonstrukce před čtyřiceti lety nenávratně poškodila egyptskou sfingu. Reflex.cz [online]. 2024-01-12 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  3. Popular Science Monthly, July 1931, page 56.
  4. Filmed in 1897, THIS is the OLDEST footage of the Great Sphinx of Giza - Ancient Code [online]. 2017-04-17 [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. HAWASS, Zahi. HISTORY OF THE CONSERVATION OF THE SPHINX [online]. [cit. 2017-10-23]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká sfinga v Gíze na Wikimedia Commons
  • O Sfinze na www.egyptologie.cz
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Výběr známých výtvarných děl a jejich umístění
Starověk,
antika a staré
mimoevropské
umění
Svět
Busta královny Nefertiti (Berlín) • Láokoón a jeho synové (Řím) • Moai (Velikonoční ostrov) • pravěké malby (jeskyně Altamira, Lascaux aj.) • Rhodský kolos (zničen) • Terakotová armáda (Si-an) • Tutanchamonova pohřební výbava (Káhira) • Velká sfinga (Gíza) • Venuše Mélská (Paříž) • Myrón Diskobolos (dochovány kopie, např. Řím)
Česko
Hlava Kelta (Praha) • Věstonická venuše (Brno)
Středověk
Svět
Kapitolská vlčice (Řím) • bratři z Limburka Přebohaté hodinky vévody z Berry (Chantilly u Paříže) • Eyck Svatba manželů Arnolfiniových (Londýn) • Rublev Ikona Nejsvětější Trojice (Moskva)
Česko
Kodex vyšehradský (Praha) • Madona z Veveří (Brno) • Palladium země české (Stará Boleslav) • Relikviář svatého Maura (Bečov n. T.) • Svatováclavská zbroj (Praha) • Vyšebrodský cyklus (Praha) • Zlatá brána (Praha) • Theodorik výzdoba kaple sv. Kříže (Karlštejn)
Renesance
a manýrismus
Svět
Arcimboldo Čtvero ročních období (Vídeň, Paříž aj.) / Rudolf II. jako Vertumnus (Skokloster) • Bosch Zahrada pozemských rozkoší (Madrid) • Botticelli Primavera a Zrození Venuše (Florencie) • Brueghel st. Stavba babylonské věže (Vídeň) • Donatello David (Florencie) • Dürer Melancholie I (více výtisků) • Grünewald Isenheimský oltář (Kolmar) • Leonardo Dáma s hranostajem (Krakov) / Madona ve skalách a Mona Lisa (Paříž) / Poslední večeře (Milán) / Vitruviánský muž (Benátky) • Michelangelo David (Florencie) / Pieta (Řím) / Poslední soud a Stvoření Adama (Řím) • Raffael Raffaelovy sály (Řím) / Sixtinská madona (Drážďany) • Tizian Urbinská Venuše (Florencie)
Česko
Pražské Jezulátko (Praha) • Dürer Růžencová slavnost (Praha) • Tizian Apollo a Marsyas (Kroměříž)
Baroko
a rokoko
Svět
Bernini Extáze svaté Terezy (Řím) • Caravaggio Povolání svatého Matouše (Řím) • Duquesnoy Čurající chlapeček (Brusel, originál v městském muzeu) • Rembrandt Anatomie doktora Tulpa (Haag) / Noční hlídka (Amsterdam) • Rubens Vztyčení kříže (Antverpy) • Salvi Fontána di Trevi (Řím) • Velázquez Dvorní dámy (Madrid) • Vermeer Dívka s perlou (Haag)
Česko
Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc) • Sochy na Karlově mostě (Praha) • Bendl Mariánský sloupBraun výzdoba Hospitálu a Betlém (Kuks a okolí)
Klasicismus
až realismus
Svět
Bartholdi Socha Svobody (New York) • David Maratova smrt (Brusel) • Delacroix Svoboda vede lid na barikády (Paříž) • Falconet Měděný jezdec (Petrohrad) • Friedrich Poutník nad mořem mlhy (Hamburk) • Goya Nahá Maja a Popravy 3. května 1808 (Madrid) • Hokusai 36 pohledů na horu Fudži (více exemplářů) • Repin Burlaci na Volze a Záporožští kozáci píší dopis tureckému sultánovi (Petrohrad)
Česko
Marold Bitva u Lipan (Praha) • Myslbek Pomník sv. Václava (Praha)
Klasická
moderna
Svět
Böcklin Ostrov mrtvých (Basilej, New York, Berlín a Lipsko) • Borglum Mount Rushmore (Keyston) • Dalí Persistence paměti (New York) • Duchamp Akt sestupující se schodů (Filadelfie) • Eriksen Malá mořská víla (Kodaň) • Gogh Hvězdná noc (New York) / Slunečnice (více verzí, např. Mnichov) • Hopper Noční ptáci (Chicago) • Kahlo Dvě Fridy (Mexiko) • Klimt Polibek (Vídeň) / Zlatá Adele (New York) • Landowski a Leonida Kristus Spasitel (Rio de Janeiro) • Malevič Černý čtverec (nejstarší verze Moskva) • Manet Snídaně v trávě (Paříž) • Monet Imprese, východ slunce (Paříž) / Lekníny (asi 250 verzí, např. Paříž) • Muchina Dělník a kolchoznice (Moskva) • Munch Výkřik (Oslo) • Picasso Avignonské slečny (New York) / Guernica (Madrid) • Rodin Myslitel (1. odlitek v Paříži)
Česko
Mucha Slovanská epopej (Praha) • Rousseau Vlastní podobizna (Praha) • Šaloun Pomník mistra Jana Husa (Praha)
Poválečné
umění
Svět
Pollock No. 5, 1948Vučetič a Nikitin Matka vlast volá (Volgograd)
Česko
Černý Miminka (Praha) • Rujbr a Kameník Brněnský orlojSvolinský Olomoucký orlojŠvec Stalinův pomník (zničen)
Odkazy
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh95005527
  • NLI: 987007551506405171
  • PLWABN: 9810555442505606