Letňany

Další významy jsou uvedeny na stránce Letňany (rozcestník).
Letňany
Lokalita
Městská částPraha 18
Správní obvodPraha 18
ObvodPraha 9
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°8′8″ s. š., 14°30′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel21 702 (2021)[1]
PSČ199 00
Počet domů646 (2011)[2]
Počet ZSJ9
Letňany na mapě
Letňany
Letňany
Další údaje
Kód části obce400807
Kód k. ú.731439
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letňany (německy Letnian) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy, které jako jediné tvoří území městské části Praha 18 (do roku 2001 Praha-Letňany). Leží v městském obvodě Praha 9 na okraji Polabské nížiny v blízkosti tzv. Pražského zlomu.

Historie

První samostatná zmínka o tehdy samostatné vesnici pochází z roku 1347, kdy se uvádí založení poplužního dvora „Wesz Letniany“ pražským měšťanem Mikulášem Velflínem od Věže zřejmě kolem roku 1307. Podle jedné z hypotéz ji založili migranti z Letné, která opakovaně trpěla nájezdy vojsk obléhajících Prahu. Ves měnila majitele, krátce byla i v držení Valdštejnů. Roku 1651 se staly součástí vinořského panství, které patřilo rodu Černínů z Chudenic.

Josef Záruba, tehdejší starosta, založil sbor dobrovolných hasičů. Obcí se staly se zavedením obecního zřízení v roce 1850, školou a kostelem v té době spadaly pod Čakovice. V roce 1904 se v Letňanech narodil pozdější komunistický prezident Antonín Novotný.

Výrazný rozvoj Letňan je spojen s rokem 1925, kdy se sem z Kbel přestěhovala vojenská továrna na letadla Letov a spolu s tím zde vzniklo i jedno z nejvýznamnějších československých letišť – letiště Letňany. V roce 1927 zde vzniká civilní část Vojenského leteckého ústavu studijního (dnes známého jako Výzkumný a zkušební letecký ústav), v roce 1931 přichází další letecká továrna, Avia a nakonec letecká divize koncernu ČKD. Po komunistickém puči v roce 1948, postupně dochází k úpadku leteckých výrobců, a převrat v roce 1989 pak znamenal konec i posledního přeživšího leteckého výrobce – společnosti Letov. Ze vší slávy první poloviny dvacátého století tak do dnešních dnů zůstal jen Výzkumný a zkušební letecký ústav a samotné letiště, které v roce 2007 získala britská investiční společnost.

Po sametové revoluci sice nastal v letecké výrobě útlum, zároveň ale nastal rozvoj v oblasti služeb – na západním okraji čtvrti vyrostly hypermarkety Tesco, Lidl a Globus.

Zákonem č. 111/1967 Sb. o hlavním městě Praze byly k 1. lednu 1968 připojeny ke Praze, do obvodu Praha 9, k němuž patří dosud. V 70. a 80. letech zde bylo vybudováno sídliště panelových domů, které nahradilo velkou část starých Letňan. Při připojení k Praze zůstal zachován zdejší místní národní výbor, ten byl po Sametové revoluci transformován na místní úřad.

Se zavedením městských částí v Praze s účinností od 24. listopadu 1990 se Letňany pod názvem Praha-Letňany staly jednou z 56 (později 57) městských částí Prahy. Její úřad měl část pravomocí (např. stavební úřad, živnostenský odbor) i pro obvod MÚ Praha-Čakovice. Se správní reformou Prahy od 1. července 2001, kdy byly místní úřady a obvodní úřady přejmenovány na úřady městské části, byly Letňany jako samosprávná městská část přejmenovány na Prahu 18.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Praze#Letňany.
  • Kaple Povýšení svatého Kříže – na bývalé návsi, Bechyňská. Pozdně klasicistní kaple z roku 1865.

Charakter čtvrti

Letňany dnes už nejsou jen velké panelákové sídliště, které je od ostatní zástavby odděleno poli. V západní části čtvrti stojí panelové domy, které jsou postupně nepříliš vhodným způsobem rekonstruovány (nadměrná barevnost, ignorance základních architektonických pravidel, zahušťování zástavby),[zdroj⁠?] uprostřed se nacházejí vily a domy, které zde zůstaly z původní vesnice. Východní část Letňan pak vyplňuje průmyslový areál Letov, letiště Letňany a letňanské výstaviště (Pražský veletržní areál Letňany). Protože se zde nachází hypermarket s multikinem Tesco („Obchodní centrum Letňany“) a sportovní areál s bazénem, hokejovou a tenisovou halou, jezdí sem mnoho lidí z okolních čtvrtí nakupovat, za zábavou či sportem.

V prvním desetiletí 21. století byl postaven obytný soubor Nový Prosek, který je v jihozápadním cípu katastru Letňan mezi ulicemi Kbelskou (součást tranzitní trasy E55) a Lovosickou.

Doprava

Veřejná doprava

Letňany jsou obsluhovány městskými a příměstskými autobusy PID. Od 9. května 2008 je v provozu konečná stanice linky metra C Letňany umístěná jeden kilometr jižně od Letňan blízko nynějšího výstaviště PVA a letiště Letňany.

Individuální doprava

Letňany jsou přímo napojeny ulicí Kbelskou na Městský okruh, severně od čtvrti je začátek dálnice D8. U stanice metra je zřízeno parkoviště P+R.

Sport

Budoucnost

Rozvoj Letňan nejvíce ovlivňuje předpokládané umístění několika sportovišť a dříve plánovaného nového národního stadionu pro olympijské hry, o jejichž pořádání Praha neúspěšně usilovala pro rok 2016. Její kandidatura byla v roce 2008 olympijským kongresem předem zamítnuta. V roce 2009 Městská rada Prahy rozhodla, že se nebude ucházet o pořádání olympijských her v roce 2020. Plánuje se také prodloužení metra C až na Avia Letňany.

Rodáci

Fotogalerie

  • Sídliště Letňany
    Sídliště Letňany
  • Bazén LAGOON vedle obchodního centra
    Bazén LAGOON vedle obchodního centra

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Literatura

  • CHARVÁT, Josef. Farní osada Velké Čakovice. Praha: vl.n., 1902. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Galerie Letňany na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Letňany na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Letňany ve Wikislovníku
  • Katastrální mapa Letňany na webu ČÚZK
  • Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
  • Oficiální stránky městské části
Praha – hlavní město České republiky
obvody (1–10),
správní obvody (1–22),
městské části (57)
Praha 1
SO Praha 1 (Praha 1)
Praha 2
SO Praha 2 (Praha 2)
Praha 3
SO Praha 3 (Praha 3)
Praha 4
SO Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), část SO Praha 11 (Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), SO Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)
Praha 5
Praha 6
Praha 7
SO Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)
Praha 8
Praha 9
SO Praha 9 (Praha 9), SO Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), SO Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), SO Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice), SO Praha 20 (Praha 20), SO Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)
Praha 10
SO Praha 10 (Praha 10), SO Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč), SO Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), část SO Praha 11 (Praha-Křeslice)
katastrální území
a části obce (112)
Běchovice • Benice • BohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimiceDejviceDolní ChabryDolní MěcholupyDolní PočerniceDubečĎábliceHájeHájek u UhříněvsiHloubětínHlubočepyHodkovičkyHolešoviceHolyněHorní MěcholupyHorní PočerniceHostaviceHostivařHradčany • Hrdlořezy • Chodov • CholupiceJinonice • Josefov • Kamýk • KarlínKbelyKlánoviceKobylisyKolodějeKolovraty • Komořany • Košíře • Královice • KrčKřeslice • Kunratice • KyjeLahovice • Letňany • Lhotka • LibeňLibocLibuš • Lipany • LipenceLochkovLysolajeMalá ChuchleMalá StranaMalešiceMichleMiškoviceModřanyMotolNebušiceNedvězí u Říčan • Nové Město • Nusle • Petrovice • PísnicePitkovice • Podolí • ProsekPřední KopaninaRadliceRadotínRuzyněŘeporyjeŘepySatalice • Sedlec • SlivenecSmíchovSobín • Staré Město • StodůlkyStrašniceStřešoviceStřížkov • Suchdol • ŠeberovŠtěrboholyTočnáTrojaTřeboniceTřeboradiceUhříněvesÚjezd nad LesyÚjezd u PrůhonicVeleslavínVelká Chuchle • Vinohrady • VinořVokoviceVršoviceVysočany • Vyšehrad • ZáběhliceZadní KopaninaZbraslavZličínŽižkov
Administrativní dělení PrahyVývoj území Prahy a jeho administrativního dělení
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: e515f9c4-854d-4af5-afbc-c231ac9a1b53
  • NKC: ge129786
  • VIAF: 157708936