Praha 8

Praha 8
Libeňský zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	městská část
Správní obvod	Praha 8
Obvod	Praha 8
Statutární město	Praha
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°6′28″ s. š., 14°28′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	104 921 (2021)[1]
Rozloha	21,82 km²
PSČ	180 00
Počet domů	6 374 (2021)[1]
Počet částí obce	4 + 5 dílů
Počet k. ú.	4 + 5 částí k. ú.
Počet ZSJ	58
Kontakt
Adresa úřadu MČ	Úřad MČ Praha 8 Zenklova 1/35 Praha 8, Libeň 180 48 Praha 8 [email protected]
Starosta	Ondřej Gros (ODS)
Oficiální web: www.praha8.cz
Praha 8
Další údaje
Ocenění	Fairtradové město
Kód MČ	500208
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha 8 je jak svou plochou, tak i charakterem různorodá. Jižní část – Karlín a Libeň – se bezprostředně dotýká centra města, Dolní Chabry a Březiněves jsou pak městské části na severních hranicích města. Charakter obvodu je dán i tím, že vznikal jako část Prahy postupně.

Nejstarší součástí města je katastrální území Libně, ta byla k Praze připojena již 12. září roku 1901. Nejstarší pražské předměstí Karlín se stal součástí Velké Prahy spolu s Bohnicemi, Trojou a Kobylisy roku 1922. Od roku 1960 jsou součástí obvodu Čimice, od roku 1968 pak Ďáblice a Dolní Chabry a konečně od roku 1974 Březiněves.

Hranice obvodu Prahy 8 byly stanoveny v roce 1960 a v roce 1990 se tento obvod stal městskou částí Praha 8.

Vymezení Prahy 8

Praha 8 označuje jednotku několika způsobů členění hlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.

• Městská část Praha 8 je jednotka místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Prahu 8 v tomto rozsahu tvoří celá katastrální území Bohnice, Čimice, Karlín a Kobylisy a části katastrálních území Libeň, Troja, Střížkov, Nové Město a Žižkov.

• Správní obvod Praha 8 je území, na kterém vykonává městská část Praha 8 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti. Územně spadají do této kompetence úřadu městské části Praha 8 i městské části (a zároveň katastrální území) Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice. Území Prahy 8 jako jednoho z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002 je tak totožné s územím Prahy 8 jako jednoho z 10 obvodů členění Prahy v rámci územního členění státu.

• Městský obvod Praha 8 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např. Obvodní soud pro Prahu 8). Městský obvod Praha 8 tvoří městské části Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry a Praha-Ďáblice. Obvod se spádovým centrem v Libni označený arabskou číslicí poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v odlišném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od 1. července 1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku 1990 byl předefinován výčtem městských částí.

Historie Prahy 8

Praha VIII (1901–1949)

Římské číslo VIII. označovalo Libeň jako osmou část Královského hlavního města Prahy už po jejím připojení 12. září 1901.

Poté, co k 1. lednu 1922 byla vytvořena Velká Praha, zavedlo k 17. lednu 1923 vládní nařízení č. 7/1923 Sb. její členění do 19 číslovaných obvodů (fakticky 13 volebních, od roku 1947 i státosprávních obvodů), přičemž do VIII. obvodu byly k Libni z nových částí připojeny ještě Střížkov, Kobylisy, Troja a Bohnice.

Městský obvod Praha 8 (1949–1960)

Poprvé existoval obvod Praha 8 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 1949 – 30. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej větší část Libně, malá část Karlína (Rustonka), část Troji, Kobylisy, Střížkov a Bohnice.

V rámci správní reformy v roce 1949 byla dolní část Troji přeřazena do obvodu Praha 7, části Libně do obvodu Praha 7 a Praha 9, naopak z dosavadního obvodu Praha X – Karlín přeměňovaného na obvod Praha 3 byla do Prahy 8 přeřazena část Karlína (okolí Rustonky).

Městský obvod Praha 8 (1960–1990)

Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 8. Ten vznikl v podstatě sloučením dosavadních obvodů Praha 8 (viz výše) a Praha 3 (Karlín a malá část Nového Města, pozůstatek někdejšího obvodu X.). Zahrnul tak Bohnice, Čimice, Karlín, Kobylisy, Nové Město (malou část mezi Karlínem a Žižkovem), Střížkov, většinu Libně a horní část Troji.

11. července 1960 přibyla do obvodu nově připojená osada Čimice, současně došlo i k úpravě hranic s některými sousedícími mimopražskými obcemi (Dolní Chabry, Ďáblice). K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o nově připojené obce Ďáblice a Dolní Chabry. V rámci rozšiřování Prahy zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. od 1. července 1974 přibyla do Prahy 8 Březiněves. Části připojené od roku 1968 si zachovaly vlastní úřady a samosprávu. Obvod tak od roku 1990 zahrnuje 4 městské části: Praha 8, Ďáblice, Dolní Chabry a Březiněves.

Městská část Praha (od roku 1990)

Praha se člení na celkem 57 městských částí, ty poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravuje zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a Statut hlavního města Prahy (obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy). Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.

Území městské části Praha 8 zahrnuje celá katastrální území: Bohnice, Kobylisy, Čimice a Karlín a části katastrálních území Libeň (hlavní část), Troja (horní část), Střížkov, Nové Město (malá část v oblasti ÚAN Florenc) a Žižkov (neobydlené území – část kolejiště Nového spojení nad Sluncovou).

Úřad městské části má sídlo v Libeňském zámečku a v tzv. Bílém domě, kde zasedá i zastupitelstvo Prahy 8.

Vedení MČ Praha 8

Starostou MČ Praha 8 je Ondřej Gros z ODS. Koalici po komunálních volbách v září 2022 vytvořili zástupci ODS, ANO, TOP 09, STAN a hnutí Patrioti pro Prahu 8.^[2]

Zastupitelstvo

Kulturní památky

• Betonový most přes Rokytku
• Grabova vila
• Karlínská synagoga
• Karlínský kostel sv. Cyrila a Metoděje
• Kobyliská střelnice
• Dřevěný kostel sv. Vojtěcha
• Libeňský most
• Libeňský plynojem
• Libeňská synagoga
• Libeňský zámek
• Palác Svět

Přírodní památky

Na území Prahy 8 se nachází 10 chráněných území na celkem 35 hektarech.

• Bílá skála
• Velká skála
• Ládví
• Prosecké skály
• Okrouhlík
• Trojská
• Jabloňka
• Čimické údolí a Zámky
• Bohnické údolí
• Podhoří

Některé tyto cenné přírodní lokality jsou ohrožené plánovanou výstavbou severozápadní části silničního okruhu okolo Prahy (varianta J). Alternativní trasa se Praze 8 zdaleka vyhýbá.

Osobnosti spojené s Prahou 8

• Vladimír Boudník
• Bohumil Hrabal
• Egon Bondy
• Ladislav Vízek
• Karel Hlaváček

Obchod

Na území Prahy 8 se momentálně nachází obchodní centra Krakov a Odra v Bohnicích a řada menších obchodních domů v Ládví, Kobylisích, na Palmovce a v Karlíně.

Zajímavosti

Na území Prahy 8 se nachází více než 10 zahrádkářských kolonií: Koráb, Pod Plynojemem, Libeňský ostrov, Kotlaska, Kuchyňka, Labuťka, Košinka (u Thomayerových sadů), Troja (podél ulice Nad Trojou), Okrouhlík (podél ulice Na Okrouhlíku), Drahaňské údolí, U Drahaně (Bohnice), nebo Střížkov (podél ulice Střížkovská).

Symboly Prahy 8

Znak vychází z původního znaku města Libně, který byl používán v období od povýšení Libně na město do jejího připojení k hlavnímu městu Praze. Znakem městské části je polcený štít. V pravém (heraldicky levém) červeném poli je hradební zeď s otevřenou bránou, z níž vyniká obrněná paže držící meč. Levé (heraldicky pravé) pole je svisle rozděleno. V levé červené a zlatě orámované části je uvnitř korunovaná iniciála „K“, která odkazuje na císařovnu Karolinu Augustu, manželku rakouského císaře Františka I, za jehož panování Karlín jako první pražské předměstí v roce 1817 vznikl. Zbývající část je horizontálně rozdělena do čtyř pruhů modré, stříbrné, červené a opět modré barvy. Červená a bílá představují barvy českého znaku, dva modré pruhy by měly znamenat Vltavu a Rokytku, které městskou částí protékají. Na štít je postavena hradební koruna, která odlišuje znaky měst od znaků šlechtických rodů.

Referendum o zákazu heren 2014

V roce 2014 byla v rámci Prahy 8 snaha o vymýcení hazardu, což se týkalo zákazu heren a dalších provozoven. K tomuto kroku mělo vést referendum vyhlášené na území městské části na datum 12. 4. 2014. Kompletní znění otázky bylo:

„Souhlasíte, aby městská část Praha 8, z důvodu zlepšení míry ochrany veřejného pořádku, učinila veškeré právní kroky vedoucí k zákazu provozování loterií a sázkových her, zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů a jiných obdobných přístrojů uvedených v ust. § 2 písm. e), g), i), j), l), m) a n) a ust. § 50, odst. 3, zákona České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a to na celém jejím území?“^[3]

O uspořádání referenda rozhodli zastupitelé na zasedání 19. února,^[4] Referendum se uskutečnilo 12. dubna 2014. Cena i zvolený termín byly předmětem kritiky opozičních zastupitelů i občanů. S myšlenkou referenda se sice ztotožňovali, nicméně na jeho uspořádání podle nich nebyl dostatek času a ani k němu nepřijde dostatečné množství obyvatel městské části.^[5] Aby byl výsledek referenda platný, musel splnit především podmínku účasti. Tou je, že bude hlasovat minimálně 35 % voličů z městské části, což nebylo splněno. Oprávněných osob zapsaných k hlasování bylo 79 312, hlasovací lístky a obálky byly vydány 10 950 z nich. Celkový počet odpovědi ANO (pro zákaz hazardu) byl 10 483, pro NE 295 a 34 lidí se zdrželo hlasování. Dalších 138 hlasů bylo v konečném součtu neplatných. Z lidí, kteří přišli do volebních místností, se tak proti hazardu vyslovilo přes 95 % voličů. Uvedená čísla však celkově znamenala volební účast 13,81 %, což znemožnilo platnost referenda kvůli nepokoření minimální hranice 35 %.^[6] Aby se dosáhlo úřední platnosti, muselo by vyjádřit svůj názor minimálně 27 760 občanů městské části Praha 8

Odkazy

Reference

Související články

• Praha VIII (historické označení Libně jako 8. části Prahy, v letech 1923–1949)
• Části Prahy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha 8 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky městské části

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.