Veleslavín

Veleslavín
Sídliště Hvězda, architekt: Vlado Milunić
Sídliště Hvězda, architekt: Vlado Milunić
Lokalita
Městská částPraha 6
Správní obvodPraha 6
ObvodPraha 6
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°5′28″ s. š., 14°21′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 614 (2021)[1]
PSČ162 00
Počet domů431 (2011)[2]
Počet ZSJ3
Veleslavín na mapě
Veleslavín
Veleslavín
Další údaje
Kód části obce400432
Kód k. ú.729353
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veleslavín (německy Weleslawin) je dříve samostatná vesnice, dnes městská čtvrť a katastrální území v městské části Praha 6, mezi ulicemi Evropskou, Kladenskou, Pod Petřinami a Na okraji. Veleslavín sousedí na severu s Vokovicemi, na východě se Střešovicemi, na jihu s Břevnovem a na západě s Libocí, kde jeho hraniční území tvoří Libocký rybník a upravená studánka s pitnou vodou Veleslavínka.

Historie

Pravěké keltské osídlení pochází z doby laténské; na pozemku zdejší cihelny bylo koncem 19. století objeveno pohřebiště s cennými nálezy včetně šperků[3]. Vznik středověké vsi Veleslavín spadá patrně do 10.11. století. První zmínka je v zakládací listině břevnovského kláštera z roku 993. Do roku 1420 náležel břevnovskému klášteru, pak byl zabaven Pražany a přešel do majetku měšťanů Starého Města. Část osady byla později postoupena statkům nejvyššího purkrabství a část navrácena břevnovskému klášteru. Ves neměla vlastní kostel, byla přifařena k Liboci, dochovala se kaple – zvonička. V 16. století měla ves již 14 dvorů. Jeden ze dvorů náležel Štěpánovi Adamovi z Veleslavína, otci tiskaře Daniela Adama z Veleslavína; jiný zdejší dvůr vlastnil Ferdinand Šlik. Územím obce podél Veleslavínské ulice od 16. století procházela štola hradního vodojemu, zčásti dosud zachovaná. Zdejší zámeček má čp. 1 a byl postaven na místě břevnovského dvora mezi roky 17301750.

V roce 1922 byl Veleslavín s 1814 obyvateli a 173 domy připojen k Praze jako součást Velké Prahy – Prahy XIX. V roce 1949 se stalo k.ú. Veleslavín součástí obvodu Praha 6 (s Dejvicemi, Sedlcem, Vokovicemi a s částmi Bubenče, Hradčan, Střešovic a Liboce) a zůstalo součástí obvodu Praha 6 i při reformě v roce 1960. V roce 1990 se území stalo součástí městské části Praha 6.

Od konce 19. století do 60. let 20. století na rozhraní s novými Vokovicemi stávala malá továrna na šamotové a hliněné zboží, která zanikla v souvislosti s výstavbou Leninovy třídy a sídlištěm[4][5], zbytek části jejího areálu pak užíval Výzkumný ústav televizní techniky.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Veleslavíně.

Doprava

Veřejná doprava

  • Pražské metro trasy V.A vede od stanice Dejvická v ose Evropské ulice přes stanice Bořislavka a Nádraží Veleslavín, celý úsek byl otevřen v roce 2015.

Železnice

Fotogalerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. JÍRA, Jan Antonín: Pohřebiště veleslavínské, Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze, roč. 2, 1894, s. 5–12, 40–43, 74–75, 111–112.
  4. http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041018
  5. https://zpravy.org/1/2012/19/Fafejtova.html
  6. [1]

Literatura

  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Veleslavín na Wikimedia Commons
  • Encyklopedické heslo Veleslavín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Katastrální mapa Veleslavín na webu ČÚZK
  • Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
  • Supermoderní nájemní dům
  • Veleslavínka: [2]
Praha – hlavní město České republiky
obvody (1–10),
správní obvody (1–22),
městské části (57)
Praha 1
SO Praha 1 (Praha 1)
Praha 2
SO Praha 2 (Praha 2)
Praha 3
SO Praha 3 (Praha 3)
Praha 4
SO Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), část SO Praha 11 (Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), SO Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)
Praha 5
Praha 6
Praha 7
SO Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)
Praha 8
Praha 9
SO Praha 9 (Praha 9), SO Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), SO Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), SO Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice), SO Praha 20 (Praha 20), SO Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)
Praha 10
SO Praha 10 (Praha 10), SO Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč), SO Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), část SO Praha 11 (Praha-Křeslice)
katastrální území
a části obce (112)
Běchovice • Benice • BohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimiceDejviceDolní ChabryDolní MěcholupyDolní PočerniceDubečĎábliceHájeHájek u UhříněvsiHloubětínHlubočepyHodkovičkyHolešoviceHolyněHorní MěcholupyHorní PočerniceHostaviceHostivařHradčany • Hrdlořezy • Chodov • CholupiceJinonice • Josefov • Kamýk • KarlínKbelyKlánoviceKobylisyKolodějeKolovraty • Komořany • Košíře • Královice • KrčKřeslice • Kunratice • KyjeLahoviceLetňany • Lhotka • LibeňLibocLibuš • Lipany • LipenceLochkovLysolajeMalá ChuchleMalá StranaMalešiceMichleMiškoviceModřanyMotolNebušiceNedvězí u Říčan • Nové Město • Nusle • Petrovice • PísnicePitkovice • Podolí • ProsekPřední KopaninaRadliceRadotínRuzyněŘeporyjeŘepySatalice • Sedlec • SlivenecSmíchovSobín • Staré Město • StodůlkyStrašniceStřešoviceStřížkov • Suchdol • ŠeberovŠtěrboholyTočnáTrojaTřeboniceTřeboradiceUhříněvesÚjezd nad LesyÚjezd u Průhonic • Veleslavín • Velká Chuchle • Vinohrady • VinořVokoviceVršoviceVysočany • Vyšehrad • ZáběhliceZadní KopaninaZbraslavZličínŽižkov
Administrativní dělení PrahyVývoj území Prahy a jeho administrativního dělení
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 3a390eba-4ac1-435c-b8c9-a5bf11752b7a
  • NKC: ge137117