Lokomotiva 169

Elektrická lokomotiva řady 169 (dříve E 499.5)
Lokomotiva 169.001 odstavená v areálu Škody
Tovární označení	Škoda 85E
Řada dle Kryšpína (ČSD)	E 499.5
Řada dle UIC (ČR)	169
Základní údaje
Výrobce	Škoda Plzeň
Výroba v letech	1987
Počet vyrobených kusů	1
Provozovatel	ČSD, ČD
Období provozu	1987–1997
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě	80 800 kg
Délka přes nárazníky	18 000 mm
Rozchod	1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	Bo´ Bo´
Trvalý výkon	2 600 kW
Maximální tažná síla	225 kN
Maximální povolená rychlost	120 km/h
Napájecí soustava	3 kV ss
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Lokomotiva řady 169 byla prototypová elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud vyrobená v jediném kuse plzeňskou firmou Škoda v roce 1987 (tovární typ 85E). Měla se stát základem nové, tzv. III. generace elektrických lokomotiv, jejichž dodávky měly pokračovat plánovanou sériovou výrobou lokomotiv předběžně označených jako řada 170, jejichž výroba se však již neuskutečnila. Během své existence si vysloužila pro své motory přezdívku „asynchron“.

Konstrukce

Lokomotiva je skříňová, se dvěma koncovými stanovišti strojvedoucího, mezi nimi se nachází strojovna. Má dva dvounápravové podvozky, které byly vyvinuty již roku 1985. Lokomotiva byla původně vybavena pomaloběžnými střídavými asynchronními motory, které obepínaly nápravy. Lokomotiva tak neměla převodovky, z dutého hřídele rotoru se hnací moment přenášel ojničkami. Lokomotiva s pomaloběžnými motory se příliš neosvědčila, zejména rozjezd s větší zátěží býval problematický. Proto byla vybavena novými podvozky s rychloběžnými motory a nápravovými převodovkami. Motory byly napájeny přes proudový střídač. Kromě vzduchových brzdných systémů a ruční brzdy měla lokomotiva i elektrodynamickou brzdu, která měla sloužit v provozu jako hlavní.

Provoz

Lokomotiva nebyla nikdy v majetku ČSD ani ČD, byla těmto společnostem pouze pronajímána. V provozu byla zkoušena na tratích Praha–Beroun a Praha–Nymburk. Od roku 1991 byla jako pronajatá lokomotiva deponována v depu Nymburk, v roce 1994 byla výrobcem za cenu šrotu prodána firmě První správkárenská, která ji do roku 1996 pronajímala Českým drahám. Od roku 1997 ji měla v pronájmu firma ČMKS Holding, ale lokomotiva již nebyla provozní a až do roku 2003 byla odstavena v České Třebové. I když stále existovala možnost stroj opravit do provozuschopného stavu, nestalo se tak a později byla přepravena zpět do areálu firmy Škoda Plzeň, kde měla být využita při ověřování pojezdu a pohonu řady 380. Lokomotiva byla rozebraná, ale k využití pro zkoušky nakonec nedošlo. Po roce 2010 se objevily snahy o opravu lokomotivy alespoň do vystavovatelného stavu pro plzeňské centrum Techmania, ale mezitím byly sešrotovány některé části lokomotivy a kvůli tomu nakonec z těchto úvah sešlo. Značně nekompletní vrak stroje, který měl předznamenat zcela novou generaci škodováckých lokomotiv, tak stál i nadále odstaven na dvoře v areálu závodu, kde byl vyroben, až do roku 2020, kdy byl odkoupen firmou Českomoravská železniční opravna (ČMŽO). Ta má v plánu stroj opravit do vystavovatelného stavu a umístit ho před svůj areál.^[1]

Význam

Řada 169 se měla stát základem nové koncepce elektrických lokomotiv Škoda určených pro obnovu lokomotivního parku Československých státních drah.^[zdroj?]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 169 na Wikimedia Commons
• Lokomotiva 169 na stránkách zaměřených na prototypové a unikátní stroje, podrobnější popis a fotogalerie Archivováno 22. 9. 2013 na Wayback Machine.
• Lokomotiva 169 v atlase lokomotiv