Rakouský kraj
Rakouský kraj či Rakouský říšský kraj (německy Österreichischer Reichskreis, latinsky Circulus Austriacus, anglicky Austrian Circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Vznikl při rozšíření počtu krajů z šesti na deset v roce 1512 a přetrval formálně až do zániku říše v roce 1806 Zaujímal oblast Rakouských zemí včetně Předních Rakous. Krajským nejvyšším (Obristem), resp. krajským direktorem byl vždy panující rakouský arcivévoda. Kraj byl zcela a výlučně katolický. Rakouský kraj se od jiných říšských krajů, snad s výjimkou Burgundského, lišil prakticky absolutní převahou rakouského arcivévody nad několika málo dalšími členy. Tato převaha vedla i k tomu, že za téměř třistaletou existenci kraje se ani jednou nesešel krajský sněm, přestože kraj vysílal svého zástupce na všeobecné říšské sněmy.[1] I touto absencí sněmovních zasedání byl kraj mezi ostatními výjimečný.
Členové
Kraj se vyznačoval tím, že – kromě množství personalistů – někteří jeho členové (Trident, Brixen, Tarasp, Hardegg) nedisponovali plnou říšskou bezprostředností a stáli v závislém postavení vůči Rakousku. Mnoho jiných byli skutečnými personalisty. Protože se ani jednou nesešel krajský sněm, nelze mluvit o organizaci stavů do kurií. Následující třídění je proto umělé.
Vysvětlivky: K – členské panství s knížecím statusem; V – člen, kterému náležel virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu
Členové v roce 1792
Rakouské arcivévodství K, V – zastávalo úřad krajského nejvyššího/direktora
Brixenské biskupství K, V – r. 1803 k Rakousku
Churské biskupství K, V (personalista)
Tridentské biskupství K, V – r. 1803 k Rakousku
Bailliva Rakousko Řádu německých rytířů (personalista)- Bailliva Na Adiži a v horách Řádu německých rytířů (personalista)
Panství Tarasp V (zasedalo v l. 1685-1803/06, v r. 1803 vyměněno s Helvétií za Neu Ravensberg, po celou dobu v držení Ditrichštejnů)
Bývalí členové, jejichž hlas zanikl
Biskupství Gurk K (uváděno v matrikách jen v 16. století, personalista)
Biskupství Seckau K (uváděno v matrikách jen v 16. století, personalista)
Biskupství Lavant K (uváděno v matrikách jen v 16. století, personalista)
Štýrské vévodství a tzv. Vnitřní Rakousy K, V (po nástupu Ferdinanda II. na trůn r. 1619 sjednoceno s Rakousy)
Tyrolské okněžněné hrabství K, V a tzv. Přední Rakousy (po vymření místní větve Habsburků r. 1665 připadlo Rakousům)
Hrabství Schaunberg (r. 1548 připadlo Rakousku)
Hrabství Neuburg na Innu (rakouské léno, přesto říšsky immediátní, postupně držely rody Salm, Sinzendorf, Hamilton a Lamberg, od r. 1730 bylo rakouským leníkem pasovské biskupství)
Okněžněné hrabství Gradiška (v l. 1641-1717 odděleno od habsburských zemí a uděleno Eggenbergům)
Panství Losenstein a Gschwend svobodných pánů/hrabat z Losensteinu (nebyla immediátní, po vymření r. 1692 k Rakousku)
Statky a panství pánů/hrabat z Rogendorfu (od r. 1537 bylo jejich panství Guntersdorf povýšeno na formálně říšsky bezprostřední hrabství, Roggendorfové v matrice v 16. století, pak k Rakousku)
Hrabství Hardegg hrabat Prüschenků z Hardeggu (formálně říšsky bezprostřední, r. 1656 přešlo pod rakouskou svrchovanost)
Nový člen od r. 1803
Salcburské kurfiřtství K, V – před r. 1803 součást Bavorského kraje jako Salcburské arcibiskupství
Členové objevující se v matrikách v 17. století (personalisté)
V krajských matrikách 17. století se jako členové objevuje několik rodů, kteří se jako personalisté objevují kolem roku 1653 na říšském sněmu (v krajských matrikách jsou někteří uváděni již k roku 1623). V několika jiných případech (Fürstenberg, Trauttmansdorff, Abensberg-Traun) drželi říšsky bezprostřední léna v jiných říšských krajích (Švábském).
kníže Piccolomini V
hrabě Trauttmansdorff- hrabě Šlik z Passaunu a Holíče
hrabě Sinzendorf (náleželo mu v l. 1654-1680 rakouské léno, formálně bezprostřední hrabství Neuburg na Innu)
hrabě Valdštejn
hrabě Colloredo z Waldsee
hrabě/kníže Fürstenberg V
hrabě (Abensberg)-Traun (jméno Abensberg nesli páni z Traunu od povýšení na hrabata r. 1653)
hrabě Ungnad z Weissenwolffu[2]
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rakouský kraj na Wikimedia Commons - Seznam členů a stavů Říšských krajů (anglicky)
- Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích (německy)
Literatura
- DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, ISBN 3-534-04139-9 částečně dostupný online
