SpaceX CRS-24

SpaceX CRS-24
Údaje o lodi
Výrobní číslo	C209 (2. let)
COSPAR	2021-127A
Výrobce	SpaceX
Hmotnost	2 989 kg
Údaje o letu
Datum startu	21. prosince 2021, 10:07:08 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampa	LC-39A
Nosná raketa	Falcon 9 Block 5 (B1069) (1. let)
Délka letu	34 dní, 10 hodin, 58 minut
Datum přistání	24. ledna 2022, 21:05 UTC
Místo přistání	Mexický záliv, blízko města Panama City (Florida)
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí	22. prosince 2021, 08:41 UTC, port Harmony nadir
Délka spojení	32 dní, 6 hodin, 59 minut
Odlet ze stanice	23. ledna 2022, 15:40:23 UTC
Navigace
Předchozí SpaceX CRS-23 Následující SpaceX CRS-25

SpaceX CRS-24 byla čtvrtá zásobovací mise lodi Dragon 2 k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Let s bezmála 3 tunami zásob a materiálu začal úspěšným startem 21. prosince 2021 a připojením ke stanici o den později. Trval 34 dní a skončil přistáním 24. ledna 2022.

Kosmická loď Cargo Dragon

Cargo Dragon je nákladní kosmická loď navržená společností SpaceX, v současnosti jediný prostředek schopný dopravit náklad nejen ze Země na nízkou oběžnou dráhu, ale také nazpět. Tvoří ji znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je pro náklad určen hermetizovaný prostor 9,3 m³ a v nástavci nehermetizovaných 12,1 m³ pro náklad, který nemusí být přepravován v kabině, zejména proto, že bude umístěn na vnějším povrchu ISS. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg na oběžnou dráhu a až 3 307 kg na ISS, z toho až 800 kg v nástavci. Zpět na Zemi může loď dopravit až 3 000 kg nákladu^[1] a v nástavci, který před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.^[2] SpaceX uvádí životnost lodi 75 dní,^[3] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po 5 až 6 týdnech.

Průběh letu

Při misi byla podruhé použita kabina C209 (poprvé při letu CRS-22), kterou nesl zcela nový první stupeň rakety Falcon 9 s výrobním číslem B1069. Sestava odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 21. prosince 2021 v 10:07:08 UTC.^[4] První stupeň bez problémů přistál na plošině v Atlantiku a zaokrouhlil počet úspěšných návratů tohoto nosiče k opakovanému použití na 100.^[5]

Po přiblížení se kabina s téměř třemi tunami nákladu 22. prosince 2021 v 8:41 UTC^[6] spojila se stanicí přes horní (zenith) port modulu Harmony. Podobně jako u předchozích letů CRS se počítá se zhruba měsíčním trváním mise.

Loď s asi 2 200 kg nákladu se od stanice oddělila 23. ledna 2022 v 15:40:23 UTC^[7] a přistála o den později v 21:05 UTC do vod Mexického zálivu nedaleko města Panama City na severozápadě Floridy.^[8]

Užitečné zatížení

Při startu

Kabina letu CRS-24 vynesla na ISS 2 989 kg nákladu, z toho 2 081 kg v hermetizované sekci lodi a 908 kg mimo ni. Náklad tvořilo vybavení pro vědecké výzkumy (1 119 kg), technické vybavení stanice (328 kg), zásoby pro posádku (386 kg), vybavení pro výstupy do kosmu (182 kg) a počítačové vybavení hardware (24 kg).^[9]

Mezi technickým vybavením doručeným na stanici byly:

• kompaktní radiometr COWVR (Compact Ocean Wind Vector Radiometer), který bude měřit směr a rychlost větrů na povrchu oceánu,
• přístroj TEMPEST (Temporal Experiment for Storms and Tropical Systems) určený pro výzkum vlhkosti atmosféry,
• senzor vodíku jako významná součást systému kontroly životního prostředí a podpory života, který monitoruje přítomnost přebytečného vodíku v generovaném kyslíku,
• elektronický box KRAKN (Knowledge Reaper Asset in a Kinetic Network), který modernizuje starší odporové cvičební zařízení a bude využíván členy posádky při cvičení
• náhradní chladnička pro podporu několika výzkumů během expedic 66 a 67,
• různé vybavení pro výzkum hlodavců během mise CRS-24

Loď na ISS přivezla také materiál pro řadu vědeckých výzkum, např.:

• BioPrint FirstAid – Projekt Německé agentury pro letectví a kosmonautiku (DLR) otestuje přenosnou biotiskárnu schopnou využít pacientovy vlastní kožní buňky k vytvoření tkáňotvorné náplasti k překrytí rány po zranění nebo medicínském zákroku a urychlení procesu hojení. Při budoucích misích na Měsíc a Mars by bioprint takovýchto náplastí na míru mohl pomoci řešit změny v hojení ran, které mohou nastat ve vesmíru a komplikovat léčbu.
• CASIS PCG 20 – Projekt pro zlepšení podávání léků proti rakovině prověří možnosti a vlastnosti krystalizace monoklonální protilátky pembrolizumab vyvinuté výzkumnými laboratořemi společnosti Merck a zacílené proti mnoha druhům rakoviny. Krystalizace by mohla pomoci vytvořit lékové formy, které lze podávat jednoduše v ordinaci lékaře nebo dokonce doma, na rozdíl od dosavadní nutnosti podávat monoklonální látky nitrožilně v nemocnici.
• Host-Pathogen – Testování technologie schopné vyhodnocovat změny imunitního stavu způsobené kosmickým prostorem, a to kultivací buněk odebraných členům posádky před, během a po kosmickém letu s „normálními“ bakteriemi a bakteriemi vypěstovanými v podmínkách simulovaného kosmického letu. Pokus reaguje na jištění, že kosmické lety někdy zvyšují virulenci potenciálně škodlivých mikrobů a snižují imunitní funkce člověka, což zvyšuje riziko infekčních onemocnění. Zjištění by mohla podpořit vývoj protiopatření, která by mohla zlepšit péči o osoby s oslabeným imunitním systémem nejen ve vesmíru, ale také na Zemi.
• Multi-Variable Platform (MVP) Plant-01 – Výzkum profiluje a monitoruje vývoj výhonků a kořenů rostlin v mikrogravitaci. Rostliny by mohly sloužit jako důležitá součást systémů podpory lidského života při dlouhodobých vesmírných letech a obývání Měsíce a Marsu, ve vesmíru však zažívají stres způsobený různými faktory. To podle a nedávné studie může vyvolávat změny v expresi genů rostlin. Lepší pochopení těchto změn by mohlo umožnit výběr rostliny, které budou lépe přizpůsobené pro růst v prostředí kosmických letů.
• Procter & Gamble Telescience Investigation of Detergent Experiments (PGTIDE) – Experiment reaguje na skutečnost, že astronauti na vesmírné stanici nosí jeden kus oblečení několikrát a poté jej vymění za nové oblečení dodané při zásobovacích misích. Kvůli omezené kapacitě nákladu je tento úkol logisticky zatěžující a při delších misích za nízkou oběžnou dráhu Země vůbec nepřipadá v úvahu. Proto společnost Proctor & Gamble ve spolupráci s NASA vyvinula plně rozložitelný prací prostředek Tide Infinity a na ISS bude  zkoumána účinnost jeho složek odstraňujících skvrny a stabilita složení v mikrogravitaci. Pokud se osvědčí ve vesmíru, bude využit k rozvoji udržitelných řešení pro praní prádla s nízkou spotřebou zdrojů také na Zemi.
• Turbine Superalloy Casting Module (SCM) – Test komerčního výrobního zařízení, které zpracovává díly ze žáruvzdorných slitin v mikrogravitaci. Výzkumníci očekávají rovnoměrnější mikrostrukturu a lepší mechanické vlastnosti u dílů ze superslitin zpracovávaných v mikrogravitaci ve srovnání s díly zpracovávanými na Zemi. Tyto lepší materiály by mohly zlepšit výkonnost turbínových motorů v průmyslových odvětvích, jako je letectví a kosmonautika a výroba energie na Zemi.

Při návratu

Na palubě lodi bylo při odpojení od ISS a při přistání asi 2 200 kg nákladu, včetně vzorků z několika experimentů, které vědcům umožní provádět další pozorování a analýzy v laboratořích na Zemi.^[10] Součástí nákladu byl také skafandr, který posádka odeslala k renovaci poté, co byl opakovaně využit při výstupech do volného prostoru.^[11]

Galerie

• 
  Loď s raketou při předstartovní přípravě, 19. prosince 2021.
• 
  Start mise, 21. prosince 2023.
• 
  CRS-24 připojená k modulu Harmony, 24. prosince 2021.
• 
  CRS-24 při odletu od ISS, 23: ledna 2022.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SpaceX CRS-24 na anglické Wikipedii.

Související články

• Mezinárodní vesmírná stanice
• Falcon 9
• Dragon 2
• NASA
• SpaceX
• Elon Musk
• Seznam nepilotovaných letů k ISS

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX CRS-24 na Wikimedia Commons
• Video ze startu letu – 21. prosince 2021
• Video z přiblížení a připojení lodi k ISS – 22. prosince 2021
• Video z odpojení a odletu lodi od stanice – 23. ledna 2022

Starty raket Falcon společnosti SpaceX
Rakety Falcon	Falcon 1 Falcon 9 v1.0 v1.1 Block 3 Block 4 Block 5 Falcon Heavy
Falcon 1	Zkušební let 1† (FalconSAT-2) Zkušební let 2† (DemoSat) Let 3† Trailblazer PRESat NanoSail-D Explorers Ratsat RazakSAT
Falcon 9	Zkušební lety zkušební let NASA COTS Demo 1 NASA COTS Demo 2+ SpX DM-1 test úniku Dragonu za letu SpX DM-2 Pilotované lety SpX DM-2 SpX Crew-1 SpX Crew-2 SpX Crew-3 Ax-1 SpX Crew-4 SpX Crew-5 SpX Crew-6 Ax-2 SpX Crew-7 Lety Dragonu k ISS CRS-1 CRS-2 CRS-3 CRS-4 CRS-5 CRS-6 CRS-7† CRS-8 CRS-9 CRS-10 CRS-11 CRS-12 CRS-13 CRS-14 CRS-15 CRS-16 CRS-17 CRS-18 CRS-19 CRS-20 CRS-21 CRS-22 CRS-23 CRS-24 CRS-25 CRS-26 CRS-27 CRS-28 CRS-29 Komerční satelity SES-8 Thaicom 6 Orbcomm OG2 let 1 AsiaSat 8 AsiaSat 6 ABS-3A, Eutelsat 115 West B TurkmenSat 1 Orbcomm OG2 let 2 SES-9 JCSAT-14 Thaicom 8 ABS-2A, Eutelsat 117 West B JCSAT-16 Amos-6† Iridium NEXT 1-10 EchoStar 23 SES-10 Inmarsat-5 F4 BulgariaSat-1 Iridium NEXT 11-20 Intelsat 35e Iridium NEXT 21-30 SES-11 Koreasat 5A Iridium NEXT 31-40 SES-16 (GovSat-1) Paz Hispasat 30W-6 Iridium NEXT 41-50 Bangabandhu-1 Iridium NEXT 51-55 SES-12 Telstar 19V Iridium NEXT 56-65 Merah Putih Telstar 18V Es'hail 2 SSO-A Iridium NEXT 66-75 Radarsat Constellation Amos-17 JCSAT-18/ Kacific-1 SXM-7 Türksat 5A SXM-8 Türksat 5B WorldView-1 WorldView-2 ASBM Interní lety Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18) SSP-1 SSP-2 SSP-3 Vědecké satelity CASSIOPE DSCOVR Jason-3 Formosat-5 TESS GRACE-FO SAOCOM 1A SAOCOM 1B Sentinel 6A IXPE DART SWOT Vojenské satelity NROL-76 X-37B OTV-5 Zuma GPSIII-SV01 GPSIII-SV03 Anasis-II GPSIII-SV04 GPSIII-SV05 SARah 1 GPSIII-SV06 NROL-85 NROL-87 SARah 2/3
Falcon Heavy	Zkušební let ArabSat 6A STP-2 AFSPC-44 AFSPC-52 Inmarsat 6B ViaSat 3
* Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.