SpaceX CRS-27

SpaceX CRS-27
Údaje o lodi
Výrobní číslo	C209 (3. let)
COSPAR	2023-033A
Výrobce	SpaceX
Hmotnost	~3 000 kg (náklad)
Údaje o letu
Datum startu	15. března 2023, 00:30:42 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampa	LC-39A
Nosná raketa	Falcon 9 Block 5, B1073.7
Délka letu	31 dní, 20 hodin a 28 minut
Datum přistání	15. dubna 2023, 20:58 UTC
Místo přistání	Atlantský oceán, blízko pobřeží Floridy
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí	16. března 2023, 11:31:43 UTC, ISS, port Harmony forward
Délka spojení	30 dní, 3 hodiny, 34 minut
Odlet ze stanice	15. dubna 2023, 15:05 UTC
Navigace
Předchozí SpaceX CRS-26 Následující SpaceX CRS-28

SpaceX CRS-27 byla zásobovací mise lodi Dragon 2 společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), sedmá v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start kosmické lodi se zhruba 3 tunami zásob a provozního a vědeckého materiálu se uskutečnil 15. března 2023, let trval 31 dní.

Kosmická loď Cargo Dragon

Cargo Dragon je nákladní kosmická loď navržená společností SpaceX, v současnosti jediný prostředek schopný dopravit náklad nejen ze Země na nízkou oběžnou dráhu, ale také nazpět. Tvoří ji znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je pro náklad určen hermetizovaný prostor 9,3 m³ a v nástavci nehermetizovaných 12,1 m³ pro náklad, který nemusí být přepravován v kabině, zejména proto, že bude umístěn na vnějším povrchu ISS. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg na oběžnou dráhu a až 3 307 kg na ISS, z toho až 800 kg v nástavci. Zpět na Zemi může loď dopravit až 3 000 kg nákladu^[1] a v nástavci, který před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.^[2] SpaceX uvádí životnost lodi 75 dní,^[3] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po 5 až 6 týdnech.

Průběh letu

Kabina C209 se na svůj třetí let vydala na špici rakety Falcon 9 (7. let prvního stupně B1073) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 15. března 2023 v 00:30:42 UTC.^[4] Původně plánovaný termín – 12. března v 01:36 UTC – musel být odložen. Důvodem bylo několikadenní čekání na vhodné počasí pro přistání mise SpaceX Crew-5, protože teprve po jejím odletu a přistání se mohl k přednímu portu modulu Harmony připojit let CRS-27.^[5] První stupeň Falcon 9 po sedmi a půl minutách bez problémů přistál na autonomní plošině A Shortfall of Gravitas asi 300 km od kosmodromu.^[6] Loď se 35 hodin po startu, 16. března ve 11:31:43 UTC^[4][7] připojila k ISS.

Odpojení od stanice se uskutečnilo v naplánovaném čas 15. dubna 2023 v 15:05 UTC^[8] a o necelých šest hodin později, ve 20:58 UTC, přistála na hladinu Mexického zálivu nedaleko břehů Floridy u města Tampa.^[9]

Užitečné zatížení

Při příletu

Dragon 2 doručil na ISS celkem 2 852 kg nákladu,^[10] který tvořily:

• zásoby pro posádku, zejména potraviny včetně čerstvých a osobní věci (32 % nákladu, tj. 913 kg),
• vybavení pro výstupy do volného prostoru (6 %, tj. 171 kg),
• hardware pro údržbu a rozvoj stanice (19 %, tj. 542 kg),
• počítačové vybavení (do 1 %, tj. asi 28 kg),
• materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (včetně cubesatů určených k vypuštění na oběžnou dráhu) (42 %, tj. 1 198 kg).^[10]

V hermetizované kabině bylo na oběžnou dráhu vyneseno 2 322 kg nákladu. Zbylých 530 kg bylo umístěno v nehermetizovaném nákladovém prostoru a tvoří ho vojenská testovací platforma STP-H9, která je určena k instalaci na vnější povrch stanice pomocí robotické ruky.

Z 60 nově doručených vědeckých experimentů a technologických demonstračních experimentů, se dva věnují výzkumu Národního institutu pro zdraví, zda klinicky schválené léky a nové terapie mohou působit proti změnám v srdečních buňkách a tkáních vyvolaným prostředním mikrogravitace při kosmických letech.^[11][12]

Amesovo výzkumné středisko poslalo k testování novou technologii zacílenou na efektivnější odstraňování oxidu uhličitého ze vzduchu uvnitř vesmírné stanice. Je založena na využití kapilárních sil v kapalinách, již se používá v ponorkách a nově bude otestována také v mikrogravitaci.^[13]

Evropská kosmická agentura v experimentu Biofilms získá data týkající se vzniku bakteriálních biofilmů ve vesmíru. Mikroorganismy v prostředí stanice vytvářejí na vnitřních površích slizký materiál odolný vůči čištění, který může poškozovat zařízení a způsobovat infekce. Posádka stanice otestuje různé typy antimikrobiálních povrchů, které by mohly růstu biofilmu bránit, a zjištění experimentu se uplatní při vývoji budoucích kosmických lodí.^[14]

Experiment Tanpopo-5 z japonské vesmírné agentury JAXA navazuje na čtyři předchozí experimenty, jejichž cílem bylo zkoumat reakce mikrobů odolných vůči radiaci, spor mechů a sloučenin aminokyselin na působení kosmického záření. Vědci doufají v nové poznatky související s hypotézami o vzniku života na Zemi přenos aminokyselin při dopadu meteoritů.^[15]

Důležitým testem je také experiment Námořní výzkumné laboratoře (NRL) pojmenovaný Space Wireless Energy Laser Link (SWELL) a zaměřený na technologii laserového přenosu energie. Jeho cílem je vytvořit optické spojení mezi laserovými vysílači a přijímači umístěnými v 5,7 stop dlouhé trubici – dosud totiž žádná demonstrace na oběžné dráze neověřila schopnost přenášet energii na vzdálenost větší než jeden metr s účinností vyšší než 1 %. Podle NRL byla Naproti tomu Zemi již byla proveditelnost a bezpečnost laserového přenosu energie podle NRL prokázána. Technologie by mohla vést k aplikacím pro přenos elektřiny z družice do vesmíru, z vesmírných generátorů energie zpět na Zemi nebo pro podporu misí v trvale zastíněných kráterech na Měsíci. V konečném důsledku by laserové vysílání energie mohlo sloužit i k pohonu kosmických lodí rekordní rychlostí pro průzkum mezihvězdného prostoru.^[6]

Při návratu

Loď při návratu na Zemi odvezla různý materiál, zejména výsledky vědeckých experimentů provedených na palubě, ale také dusíkové a kyslíkové vysokotlaké nádrže k znovunaplnění a další technologie k opravám nebo výměně.^[10] Podle sdělení NASA dosáhla hmotnost nákladu dovezeného na Zemi asi 1 950 kilogramů.^[16][17]

Odkazy

Reference

Související články

• Mezinárodní vesmírná stanice
• NASA
• SpaceX
• Seznam nepilotovaných letů k ISS
• Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX CRS-27 na Wikimedia Commons

• Oficiální stránka společnosti SpaceX o lodi Dragon 2
• Oficiální stránka NASA k misi CRS-27 Archivováno 9. 4. 2023 na Wayback Machine.
• Video ze startu – 15. března 2023
• Video z přiblížení a připojení k ISS – 16. března 2023
• Video z odpojení a odletu – 15. dubna 2023

Starty raket Falcon společnosti SpaceX
Rakety Falcon	Falcon 1 Falcon 9 v1.0 v1.1 Block 3 Block 4 Block 5 Falcon Heavy
Falcon 1	Zkušební let 1† (FalconSAT-2) Zkušební let 2† (DemoSat) Let 3† Trailblazer PRESat NanoSail-D Explorers Ratsat RazakSAT
Falcon 9	Zkušební lety zkušební let NASA COTS Demo 1 NASA COTS Demo 2+ SpX DM-1 test úniku Dragonu za letu SpX DM-2 Pilotované lety SpX DM-2 SpX Crew-1 SpX Crew-2 SpX Crew-3 Ax-1 SpX Crew-4 SpX Crew-5 SpX Crew-6 Ax-2 SpX Crew-7 Lety Dragonu k ISS CRS-1 CRS-2 CRS-3 CRS-4 CRS-5 CRS-6 CRS-7† CRS-8 CRS-9 CRS-10 CRS-11 CRS-12 CRS-13 CRS-14 CRS-15 CRS-16 CRS-17 CRS-18 CRS-19 CRS-20 CRS-21 CRS-22 CRS-23 CRS-24 CRS-25 CRS-26 CRS-27 CRS-28 CRS-29 Komerční satelity SES-8 Thaicom 6 Orbcomm OG2 let 1 AsiaSat 8 AsiaSat 6 ABS-3A, Eutelsat 115 West B TurkmenSat 1 Orbcomm OG2 let 2 SES-9 JCSAT-14 Thaicom 8 ABS-2A, Eutelsat 117 West B JCSAT-16 Amos-6† Iridium NEXT 1-10 EchoStar 23 SES-10 Inmarsat-5 F4 BulgariaSat-1 Iridium NEXT 11-20 Intelsat 35e Iridium NEXT 21-30 SES-11 Koreasat 5A Iridium NEXT 31-40 SES-16 (GovSat-1) Paz Hispasat 30W-6 Iridium NEXT 41-50 Bangabandhu-1 Iridium NEXT 51-55 SES-12 Telstar 19V Iridium NEXT 56-65 Merah Putih Telstar 18V Es'hail 2 SSO-A Iridium NEXT 66-75 Radarsat Constellation Amos-17 JCSAT-18/ Kacific-1 SXM-7 Türksat 5A SXM-8 Türksat 5B WorldView-1 WorldView-2 ASBM Interní lety Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18) SSP-1 SSP-2 SSP-3 Vědecké satelity CASSIOPE DSCOVR Jason-3 Formosat-5 TESS GRACE-FO SAOCOM 1A SAOCOM 1B Sentinel 6A IXPE DART SWOT Vojenské satelity NROL-76 X-37B OTV-5 Zuma GPSIII-SV01 GPSIII-SV03 Anasis-II GPSIII-SV04 GPSIII-SV05 SARah 1 GPSIII-SV06 NROL-85 NROL-87 SARah 2/3
Falcon Heavy	Zkušební let ArabSat 6A STP-2 AFSPC-44 AFSPC-52 Inmarsat 6B ViaSat 3
* Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.