Axiom Mission 3

Axiom Mission 3
Údaje o lodi
Typ	Crew Dragon
Výrobní číslo	C212 (Freedom) (3. let)
COSPAR	2024-014A
Výrobce	SpaceX
Údaje o letu
Členů posádky	4
Datum startu	18. ledna 2024, 21:49:11 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampa	LC-39A
Nosná raketa	Falcon 9 Block 5, B1080 (5. let)
Délka letu	21 dní, 15 hodin, 41 minut
Datum přistání	9. února 2024, 13:30 UTC
Místo přistání	Atlantský oceán, poblíž pobřeží Floridy u města Daytona Beach
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí	20. ledna 2024, 10:42 UTC, ISS, přední port modulu Harmony
Délka spojení	18 dní, 3 hodiny, 38 minut
Odlet ze stanice	7. února 2024, 14:20 UTC
Fotografie posádky
López-Alegría, Villadei, Gezeravci, Wandt (zleva)
Navigace
Předchozí Ax-2 Následující Ax-4

Axiom Mission 3 (Ax-3) byla třetí mise programu soukromých kosmických letů americké společnosti Axiom Space. Stejně jako při předchozích letech Ax-1 v dubnu 2022 a Ax-2 v květnu 2023 odletěla v lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) na plánovanou zhruba čtrnáctidenní misi čtyřčlenná posádka tvořená jedním profesionálním a třemi komerčními astronauty. Po jednom z placených míst zakoupily národní vesmírné agentury Turecka a Švédska, třetí pak italské Vojenské letectvo. Start se uskutečnil 18. ledna 2024,^[1] přistání po několika odkladech kvůli počasí v místě přistání až 9. února 2024 po necelých 22 dnech letu.^[2]

Kosmická loď Crew Dragon

Crew Dragon je kosmická loď pro lety s posádkou navržená v rámci programu NASA CCDev, (Commercial Crew Development) společností SpaceX, především pro dopravu astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici. SpaceX ale loď používá i pro další účely mimo spolupráci s NASA (komerční programy Inspiration4, Axiom Space a Polaris).

Crew Dragon tvoří znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je hermetizovaný prostor o objemu 9,3 m³, v němž lze umístit sedačky až pro sedm osob (NASA pro lety k ISS využívá 4 místa). Nástavec je možné využít pro dopravu nákladu, který nemusí být umístěn v hermetizovaném prostoru (např. zařízení určeného pro umístění na vnější straně ISS, tedy v otevřeném kosmickém prostoru. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Posádka

Hlavní posádka:

• Michael López-Alegría (6), Axiom Space – velitel
• Walter Villadei (1), Vojenské letectvo – pilot
• Alper Gezeravci (1), Turecká vesmírná agentura – letový specialista (1. turecký astronaut)
• Marcus Wandt (1) – Švédská národní vesmírná agentura (SNSA) – letový specialista

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka

• Peggy Whitsonová, Axiom Space – velitelka
• Tuva Atasever, Turecká vesmírná agentura – letový specialista

Italské Vojenské letectvo uzavřelo s Axiom Space na podzim 2021 smlouvu nezbytnou pro přípravu svého pilota Waltera Villadeie k budoucím kosmickým letům^[3]. Axiom Space v lednu 2022 uvedla, že se Villadei stane prvním mezinárodním členem jejího týmu profesionálních astronautů a že byl současně zařazen do náhradní posádky pro let Ax-2.^[3] A v lednu 2022 obě strany podepsaly několik smluv o vyslání italského astronauta na misi Ax-3 v únoru 2023.^[4] Villadei navíc v rámci přípravy v červnu 2023 jako jeden ze šesti členů posádky raketového letounu VSS Unity absolvoval třináctiminutovou misi Galactic 01, první komerční let z programu suborbitálních letů společnosti Virgin Galactic.^[5]

Turecká vesmírná agentura (Türkiye Uzay Ajansı, TUA)^[6] uzavřela smlouvu o historicky prvním letu tureckého astronauta do vesmíru v září 2022.^[7] Koncem dubna 2023 pak byl prezidentem Erdoganem veřejnosti představen kandidát – Alper Gezeravci – i jeho náhradník – Tuva Atasever.^[8]

Trojstrannou dohodu o sedačce pro švédského astronauta uzavřely v dubnu 2023 společnost Axiom Space, ESA a Švédská národní vesmírná agentura (SNSA).^[9] Protože mezi aktivními astronauty ESA v té době nebyl žádný zástupce Švédska, předpokládalo se, že na misi bude vyslán Marcus Wandt^[10] vybraný v listopadu 2022 jako rezerva týmu astronautů, podobně jako český vojenský pilot Aleš Svoboda.^[11] Toto očekávání se potvrdilo v červnu 2023, kdy ESA Wandta pro misi Ax-3 oficiálně navrhla,^[12][13] a v září 2023, kdy bylo jeho jmenování do posádky schváleno.^[14]

Současně vešlo definitivně ve známost, že velitelem mise bude španělsko-americký astronaut Michael López-Alegría, který velel už misi Ax-1 a poletí do vesmíru již pošesté.^[14] Všichni členové posádky tak jsou vojenskými piloty.

Vědecký program

Stejně jako předchozí mise Axiom, i třetí posádka letí na stanici s programem 30 experimentů a technologických demonstrací v celé řadě vědeckých oborů, včetně lidského zdraví, medicíny, buněčné biologie, materiálů a dokonce i gastronomie.^[15][16][17]

Jedním z hlavních cílů programu bude usnadnění déletrvajících lidských vesmírných misí. Prakticky to znamená např. testování robotických prostředků, které by mohly být použity pro průzkum vesmíru a případně pro budování infrastruktury na planetách a asteroidech s využitím projektu Surface Avatar (ESA), anebo testování revolučních stavebních materiálů, slitin se střední a vysokou entropií, které se vyznačují vysokou pevností, houževnatostí a odolností vůči korozi. Tyto slitiny z projektu "Innovative Research on Novel Space Alloys" (UYNA) lze podle vědců použít při budování infrastruktury ve vesmíru i na Zemi v leteckém, automobilovém, energetickém a lékařském průmyslu.

V medicínské části vědeckého programu jsou naplánovány mimo jiné experimenty zabývající se zdravím cév, které budou později porovnány s podobnými měřeními cév pozemního personálu. Na programu je také studium proteinů amyloid beta (Aβ), které souvisí s neurodegenerativními onemocněními, jako je Alzheimerova choroba, kvůli snaze zjistit, zda a do jaké míry jsou astronauti na dlouhodobých vesmírných misích více ohroženi neurodegenerací.

Příprava a průběh letu

O uskutečnění třetí mise rozhodly NASA a Axiom Space 14. března 2023 s tím, že se uskuteční nejdříve v listopadu 2023 a konkrétní datum startu závisí na provozu kosmické lodi k vesmírné stanici a na plánování aktivit na oběžné dráze a dalších omezeních.^[18] Počátkem srpna 2023 NASA oznámila, že se start mise odsouvá na počátek roku 2024^[19] a dodala, že to "umožňuje týmům spolupracovat na integraci vědeckých výzkumných priorit mise". O několik dní později se v plánech provozu ISS objevil upřesněný termín startu 10. ledna 2024, a to z rampy 39A v Kennedyho vesmírném středisku, odkud lodě Crew Dragon běžně startují.^[20] První oznámený termín startu připadl na 11. ledna 2023 v 01:13 UTC,^[21] záhy byl ale změněn na 10. ledna v 02:18 UTC a připojením ke stanici o den později v 09:15 UTC^[22] Protože SpaceX dokončila modernizaci startovní infrastruktury na rampě SLC-40 pronajaté v prostorech Základny vesmírných sil na mysu Canaveral (CCSFS), mohla mise Ax-3 startovat právě odsud – šlo by o první let s posádkou z CCSFS od startu Apolla 7 v říjnu 1968 a současně o vůbec první let s posádkou z rampy SLC-40,^[23] kterou SpaceX jinak už řadu let běžně používá pro starty raket Falcon s nepilotovanými lety.

Definitivní volba startovní rampy zůstala otevřená^[24] až do předvánočního týdne, kdy týmy vybraly Kennedyho vesmírné středisko a současně došlo k posunu termínu startu na 17. ledna 2024 kvůli nevhodnému očekávanému počasí a dalším úpravám letového plánu stanice.^[25] Před koncem roku pak byl upřesněn i čas plánovaného startu na 22:11 UTC,^[26] loď by se pak ke stanici připojila 19. ledna 2023 kolem 10:15 UTC.^[27] V plánovaný den však byl start odložen o prakticky celý den, na 18. ledna 2023 v 21:49 UTC,^[28] přesně o 24 hodin pak bylo odloženo připojení k ISS.^[29] SpaceX odklad vysvětlila potřebou získat více času na vyhodnocení předletových dat týkajících se kosmické lodi Crew Dragon Freedom a ujištění se, že je v pořádku. Šlo o data ohledně padákového systému a konektorů mezi lodí Dragon a nosičem Falcon 9.^[30]

K žádné další změně plánů již nedošlo, a tak mise bez potíží odstartovala 18. ledna 2024 ve 21:49:11 UTC.^[1][31] Ke stanici doletěla za 36 hodin a 20. ledna v 10:42 UTC se připojila k jejímu přednímu portu na modulu Harmony.^[32] Posádka na palubu stanice vstoupila po otevření průlezů, k němuž došlo ve 12:13 UTC.^[33] Setrvá tam do odpojení, původně naplánovaného na 3. února 2024 v 11:00 UTC,^[34] ale – kvůli počasí kolem pobřeží Floridy – odloženému nejprve na 5. února^[35] a později na 6. února 2024 ve 14:05 UTC.^[36][37] I tento termín ale necelý den před svým naplněním padl^[38] a později byl nahrazen novým – 7. února 2024 ve 12:00 UTC.^[39]

Loď s posádkou a asi 250 kilogramy výsledků jejích 30 provedených experimentů a dalšího nákladu NASA se nakonec od stanice oddělila o více než dvě hodiny později, ve 14:20 UTC.^[40] Poté zahájila sérii manévrů, které vyvrcholily 9. února 2024 ve 13:30 UTC přistáním ve vodách Atlantského oceánu poblíž města Daytona Beach.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Axiom Mission 3 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka letu na webu společnosti Axiom Space
• Video ze startu – 18. ledna 2024
• Video z přiblížení a připojení ke stanici – 20. ledna 2024
• Video z uvítacího ceremoniálu na palubě ISS – 20. ledna 2024
• Video z odpojení a odletu od stanice – 7. února 2024
• Video z přistání – 9. února 2024

Starty raket Falcon společnosti SpaceX
Rakety Falcon	Falcon 1 Falcon 9 v1.0 v1.1 Block 3 Block 4 Block 5 Falcon Heavy
Falcon 1	Zkušební let 1† (FalconSAT-2) Zkušební let 2† (DemoSat) Let 3† Trailblazer PRESat NanoSail-D Explorers Ratsat RazakSAT
Falcon 9	Zkušební lety zkušební let NASA COTS Demo 1 NASA COTS Demo 2+ SpX DM-1 test úniku Dragonu za letu SpX DM-2 Pilotované lety SpX DM-2 SpX Crew-1 SpX Crew-2 SpX Crew-3 Ax-1 SpX Crew-4 SpX Crew-5 SpX Crew-6 Ax-2 SpX Crew-7 Lety Dragonu k ISS CRS-1 CRS-2 CRS-3 CRS-4 CRS-5 CRS-6 CRS-7† CRS-8 CRS-9 CRS-10 CRS-11 CRS-12 CRS-13 CRS-14 CRS-15 CRS-16 CRS-17 CRS-18 CRS-19 CRS-20 CRS-21 CRS-22 CRS-23 CRS-24 CRS-25 CRS-26 CRS-27 CRS-28 CRS-29 Komerční satelity SES-8 Thaicom 6 Orbcomm OG2 let 1 AsiaSat 8 AsiaSat 6 ABS-3A, Eutelsat 115 West B TurkmenSat 1 Orbcomm OG2 let 2 SES-9 JCSAT-14 Thaicom 8 ABS-2A, Eutelsat 117 West B JCSAT-16 Amos-6† Iridium NEXT 1-10 EchoStar 23 SES-10 Inmarsat-5 F4 BulgariaSat-1 Iridium NEXT 11-20 Intelsat 35e Iridium NEXT 21-30 SES-11 Koreasat 5A Iridium NEXT 31-40 SES-16 (GovSat-1) Paz Hispasat 30W-6 Iridium NEXT 41-50 Bangabandhu-1 Iridium NEXT 51-55 SES-12 Telstar 19V Iridium NEXT 56-65 Merah Putih Telstar 18V Es'hail 2 SSO-A Iridium NEXT 66-75 Radarsat Constellation Amos-17 JCSAT-18/ Kacific-1 SXM-7 Türksat 5A SXM-8 Türksat 5B WorldView-1 WorldView-2 ASBM Interní lety Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18) SSP-1 SSP-2 SSP-3 Vědecké satelity CASSIOPE DSCOVR Jason-3 Formosat-5 TESS GRACE-FO SAOCOM 1A SAOCOM 1B Sentinel 6A IXPE DART SWOT Vojenské satelity NROL-76 X-37B OTV-5 Zuma GPSIII-SV01 GPSIII-SV03 Anasis-II GPSIII-SV04 GPSIII-SV05 SARah 1 GPSIII-SV06 NROL-85 NROL-87 SARah 2/3
Falcon Heavy	Zkušební let ArabSat 6A STP-2 AFSPC-44 AFSPC-52 Inmarsat 6B ViaSat 3
* Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.

Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
Minulé	1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-101 • 106 • 92 • Sojuz TM-31 • STS-97) • 2001 (STS-98 • 102 • 100 • Sojuz TM-32 • STS-104 • 105 • Sojuz TM-33 • STS-108) • 2002 (STS-110 • Sojuz TM-34 • STS-111 • 112 • Sojuz TMA-1 • STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2 • TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4 • TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6 • STS-114 • Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8 • STS-121 • 115 • Sojuz TMA-9 • STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10 • STS-117 • 118 • Sojuz TMA-11 • STS-120) • 2008 (STS-122 • 123 • Sojuz TMA-12 • STS-124 • Sojuz TMA-13 • STS-126) • 2009 (STS-119 • Sojuz TMA-14 • TMA-15 • STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16 • STS-129 • Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130 • Sojuz TMA-18 • STS-131 • 132 • Sojuz TMA-19 • TMA-01M • TMA-20) • 2011 (STS-133 • Sojuz TMA-21 • STS-134 • Sojuz TMA-02M • STS-135 • Sojuz TMA-22 • TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20M • MS-01 • MS-02 • MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08 • MS-09 • MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16 • SpaceX DM-2 • Sojuz MS-17 • SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18 • SpaceX Crew-2 • Sojuz MS-19 • SpaceX Crew-3 • Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21 • Axiom Mission 1 • SpaceX Crew-4 • Sojuz MS-22 • SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23 • SpaceX Crew-6 • Axiom Mission 2 • SpaceX Crew-7 • Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3)
Současné	SpaceX Crew-8 • Sojuz MS-25
Plánované	Boeing Crew Flight Test • SpaceX Crew-9 • Sojuz MS-26 • Sojuz MS-27
Symbolem † je označena neúspěšná mise.