Zevulun Orlev

Zevulun Orlev
זבולון אורלב
27. ministr sociální péče a sociálních služeb Izraele
Ve funkci:
3. března 2003 – 11. listopadu 2004
PředchůdceŠlomo Benizri
NástupceEhud Olmert
Stranická příslušnost
ČlenstvíŽidovský domov (dříve Národní náboženská strana)
Vojenská služba
SlužbaIzraelské obranné síly
Hodnostčetař
Bitvy/válkyjomkipurská válka
Vyznamenánímedaile Za zásluhy

Narození9. listopadu 1945 (78 let)
Rechovot, Britský mandát Palestina
Kneset15., 16., 17., 18.
Alma materHebrejská univerzita
Profesepolitik a vychovatel
OceněníOutstanding Parliamentarian Award (2012)
medaile Za zásluhy
CommonsZevulun Orlev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zevulun Orlev (hebrejsky: זבולון אורלב‎, narozen 9. listopadu 1945) je izraelský politik a bývalý předseda Národní náboženské strany. V letech 2003 až 2004 byl členem izraelské vlády, v níž zastával post ministra sociální péče a sociálních služeb. V letech 1999 až 2013 zastával post poslance Knesetu za strany Židovský domov a Národní náboženská strana. Orlev je vyznamenaný válečný hrdina; za jeho chrabrost během jomkipurské války mu byla udělena medaile Za zásluhy.

Biografie

Narodil se v Rechovotu ještě za dob britské mandátní Palestiny. Vystudoval sociologii na Hebrejské univerzitěJeruzalémě a pedagogiku na Morešet Ja'akov College.[1] Během své povinné vojenské služby u Izraelských obranných sil dosáhl hodnosti četaře a za svou chrabrost během jomkipurské války mu byla udělena medaile Za zásluhy. Později pracoval jako generální ředitel na ministerstvu pro náboženské záležitosti a na ministerstvu školství a kultury.[1] Společně se svou ženou Ninou žije v jeruzalémské čtvrti Givat Mordechaj. Společně mají čtyři děti.[1]

Politická kariéra

Poslancem byl poprvé zvolen ve volbách v roce 1999, v nichž kandidoval za Národní náboženskou stranu. Svůj poslanecký mandát obhájil i v následujících volbách v roce 2003, po nichž byl jmenován ministrem sociální péče a sociálních služeb ve vládě premiéra Ariela Šarona. Během stranické krize, způsobená Šaronovým plánem na jednostranné opuštění Pásma Gazy, Orlev vedl tu část strany, podle níž bylo lepší volbou zůstat ve vládě, spíše než ji opustit. V důsledku toho označil Orleva předseda strany Efrajim Ejtammejmadnikem.“ Když Ejtam a Jicchak Levy opustili v roce 2004 vládu, odmítl Orlev a řada poslanců strany učinit totéž. Orlevovi se podařilo převzít kontrolu nad stranou, což vedlo k odchodu Ejtama a Levyho, kteří založili Obnovenou národní náboženskou sionistickou stranu (později Achi), která se následně připojila k Národní jednotě.[2]

Svůj poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2006. V roce 2008 vystoupil v Knesetu s projevem francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož slova Orlev okomentoval následovně:

Sarkozy by zde měl zůstat o něco déle, aby se naučil něco o historii, zejména, že Jeruzalém nikdy nepatřil islámu, ale jen Židům. Měl by se také učit zeměpisu a navštívit Sderot a dočasné tábory židovských vyhnanců z Guš Katif, než začne navrhovat další vyhnání a ústup do hranic z roku 1967. (…) Jeho přátelství k Izraeli musí být založena na těchto dvou poučeních
—  Zevulun Orlev v reakci na projev Nicolase Sarkozy v Knesetu[3]

Před následujícími volbami v roce 2009 byla Národní náboženská strana rozpuštěna a její členové přešli do nově vzniklé strany Židovský domov. Na její kandidátní listině získal Orlev druhé místo a v následujících volbách tak opět obhájil svůj mandát.

V roce 2009 Kneset projednával zákon, navržený Orlevem, podle něhož by byl trestně stíhán každý, kdo by popíral, že je Izrael židovský a demokratický stát. Zákon prošel v prvním čtení.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zevulun Orlev na anglické Wikipedii.

  1. a b c Zevulun Orlev [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael [cit. 2010-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. S. 169. 
  3. Francouzský prezident Sarkozy: „Vystěhujte Židy z Judeje a Samaří“ [online]. Eretz.cz, 2008-06-23 [cit. 2010-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-25. 
  4. BEN GEDALYAHU, Tzvi. First Passage for Legal Ban on Rejecting Jewish State [online]. Israel National News, 2009-05-27 [cit. 2010-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • HERZOG, Chaim. Válka ze dne usmíření. Praha: Baronet, 2005. 375 s. ISBN 80-7214-767-6. S. 224–227. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Zevulun Orlev na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Kneset – Zevulun Orlev
Ministři sociální péče a sociálních služeb Izraele

Členové osmnáctého Knesetu zvoleného roku 2009
Kadima
Likud
Jisra'el bejtenu
Izr. str. práce
Šas
Sjednoc. judaismus Tóry
Sjednoc. arab. kandid.-Ta'al
  • Sarsúr
  • Tíbí
  • as-Sána (přešel do Arab. dem. str.)
  • Ghnaim
  • Národní jednota
    Chadaš
    Nové hnutí-Merec
    Židovský domov
    Balad
    Členové sedmnáctého Knesetu zvoleného roku 2006
    Kadima
    Izraelská strana práce-Mejmad
    Šas
    Likud
    Jisra'el bejtenu
    Národní jednota-Národní náboženská strana
    Gil
  • Ejtan
  • Ben Jezri
  • Šaroni
  • Ziv
  • Galanti
  • Glazer (přešel do ha-Derech ha-tova)
  • Marom Šalev
  • Sjednocený judaismus Tóry
  • Litzman
  • Poruš
  • Gafni
  • Halpert
  • Maklev (původně Kohen)
  • Pollack (původně Ravic)
  • Merec-Jachad
    Sjednocená arabská kandidátka
    Chadaš
    Balad
    Členové šestnáctého Knesetu zvoleného roku 2003
    Likud
    Izraelská strana práce-Mejmad
    Šinuj
  • Lapid (odešel do Chec)
  • Poraz (odešel do Chec)
  • Na'ot (pak Golan)
  • Paricky (odešel do Calaš)
  • Sandberg (odešel do Chec)
  • Brailovsky (odešel do Chec)
  • Šalgi (odešel do Chec)
  • Polišuk-Bloch (odešel do Chec)
  • Chen (odešel do Chec)
  • Brizon (odešel do Chec)
  • Racabi
  • Livni (odešla do Chec)
  • Lejbovič
  • Doron (odešel do Chec)
  • Jasinov (odešel do ha-Olim)
  • Šas
    Národní jednota
    Merec-Jachad
    Národní náboženská strana
  • Ejtam (odešel do Achi)
  • Orlev
  • Jahalom
  • Levy (odešel do Achi)
  • Finkelstein
  • Slomjanski
  • Sjednocený judaismus Tóry
  • Litzman (odešel do Agudat Jisra'el)
  • Ravic (odešel do Degel ha-Tora)
  • Poruš (odešel do Agudat Jisra'el)
  • Gafni (odešel do Degel ha-Tora)
  • Eichler (odešel do Agudat Jisra'el) (pak Halpert)
  • Chadaš
  • Baraka
  • Machúl
  • Tíbí (odešel do Ta'al)
  • Am echad
  • Perec (sloučení se Stranou práce)
  • Kohen (sloučení se Stranou práce)
  • Tal (odešel do Kadimy)
  • Balad
    Jisra'el ba-alija
  • Solodkin (sloučení s Likudem)
  • Edelstein (sloučení s Likudem)
  • Sjednocená arabská kandidátka
    Členové patnáctého Knesetu zvoleného roku 1999
    Jeden Izrael
    Likud
    Šas
    Merec
    Jisra'el ba-alija
    Šinuj
    Mifleget ha-merkaz
  • Mordechaj (pak Lasri, odešel do Likudu)
  • Lipkin-Šachak (odešel do Derech chadaša) (pak Ronen)
  • Meridor
  • Milo (odešel do Likudu)
  • Savir (odešel do Derech chadaša) (pak Magen)
  • Rabin-Pelosof (odešla do Derech chadaša)
  • Národní náboženská strana
    Sjednocený judaismus Tóry
    Sjednocená arabská kandidátka
    Národní jednota
    Chadaš
    Jisra'el bejtenu
    Balad
  • Bišára
  • Tíbí (odešel do Ta'al)
  • Am echad
  • Perec
  • Chajim Kac
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech