Bachčisaraj
| Bachčisaraj Бахчисарай, Bağçasaray | |
|---|---|
 historický pohled na Bachčisaraj, 1943 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°45′10″ s. š., 33°51′39″ v. d. |
| Nadmořská výška | ~300 m n. m. |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Autonomní republika | Krym |
| Rajón | Bachčisarajský |
| Stát (de facto) | Rusko Rusko |
| Republika | Krym |
| Rajón | Bachčisarajský |
  Bachčisaraj | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 55 km² |
| Počet obyvatel | 26 874 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 488,6 obyv./km² |
| Etnické složení | Rusové, Krymští Tataři, Ukrajinci a další |
| Náboženské složení | Pravoslavné křesťanství, sunnitský islám |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | +380 6554 |
| PSČ | 298400—298408 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bachčisaraj (ukrajinsky a rusky Бахчисарай, krymskou tatarštinou Bağçasaray) je město na Krymu, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od Krymské krize Ruskem. Jedná se o někdejší centrum Krymského chanátu. Leží přibližně na polovině cesty mezi městy Simferopol a Sevastopol, s nimiž je spojeno příměstskými vlaky. Město je sídlem bachčisarajského rajónu. Žije zde zhruba 26 000 obyvatel. Ještě před rozpadem Sovětského svazu se sem začali vracet Krymští Tataři (kteří do násilné deportace nařízené Stalinem v květnu 1944 tvořili většinu obyvatelstva) a s nimi také islám.
Historie
V roce 1532 se město stalo centrem Krymského chanátu.[2]
Význam
Město je známým turistickým cílem zejména díky malebnému Chánskému paláci (odtud je odvozen i název — pochází z perského باغچهسرای , UniPers bâqce sarây — „zahradní palác“). V paláci, který dnes funguje jako museum, se kromě dalších pamětihodností nachází Fontána slz,[3] kterou proslavil ruský básník Alexandr Puškin v romantické poémě Bachčisarajská fontána. Dalším romantickým básníkem, jenž zde pobýval, byl Polák Adam Mickiewicz.
V kopcích za městem se nachází starobylý mužský jeskynní klášter Nanebevzetí a o něco dále pak jeskynní město Čufut-kale,[3] nejsvatější místo Karaimů, Josafatovo údolí a řada dalších památek.
V rámci projektů rozvojové spolupráce České republiky byly ve městě a jeho okolí vyznačeny turistické trasy podle českých standardů a také vzniklo turistické informační centrum, které 10. června 2011 slavnostně otevřeli první náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Schneider společně s prvním náměstkem ministra turistiky Autonomní republiky Krym Alexandrem Lievem.[4]
Paleontologie
V roce 1934 byly na hoře Beš-Koš u Bachčisaraje objeveny fosilní pozůstatky velkého ornitopodního dinosaura, pojmenovaného roku 1945 Orthomerus weberae (a roku 2015 přejmenovaného na Riabininohadros weberae). Tento býložravý dinosaurus zde žil v období pozdní křídy, asi před 72 až 66 miliony let.[5]
Partnerská města
Reference
- ↑ 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Federální služba státní statistiky. Dostupné online. [cit. 2019-01-23].
- ↑ COUFALOVÁ, Iveta; ŠORM, Martin. Krym. Poloostrov vzdálených říší. Dějiny a současnost. Březen 2009, roč. IXL, čís. 3, s. 8. ISSN 0418-5129.
- ↑ a b Д. В. Заяц (экономика); Э. Э. Османов (история до начала 20 в., архитектура). Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-08-19]. Heslo БАХЧИСАРАЙ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-28. (rusky)
- ↑ Turistické značení na Zakarpatí a Krymu [online]. Velvyslanectví ČR na Ukrajině [cit. 2013-05-23]. Dostupné online.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosaurus z Krymu. OSEL.cz [online]. 9. dubna 2020. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bachčisaraj na Wikimedia Commons - (rusky) Neoficiální městský portál
- (česky) Bachčisaraj - fotografie a informace v češtině
- (rusky) (anglicky) Oficiální stránky chánova paláce
- (rusky) (anglicky) Turistické informační centrum v Bachčisaraji Archivováno 21. 5. 2013 na Wayback Machine.
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
 Autonomní republika Krym / Republika Krym | ||
|---|---|---|
| Rajóny | Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský |  |
| Městské rady | Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká | |
| Města | Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine | |
| Sídla městského typu | Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja | |
| Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym. | ||
