Jevpatorija

Jevpatorija Евпатория, Євпатoрія
Mešita Džuma-Džami
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	45°12′ s. š., 33°21′30″ v. d.
Nadmořská výška	~10 m n. m.
Stát	Ukrajina Ukrajina
Autonomní republika	Krym
Městská rada	Jevpatorijská
Stát (de facto)	Rusko Rusko
Republika	Krym
Městská rada	Jevpatorijská
Jevpatorija
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	65 km²
Počet obyvatel	108 248 (2020)[1]
Hustota zalidnění	1 665,4 obyv./km²
Etnické složení	Rusové (65 %), Ukrajinci (23 %), Krymští Tataři (7 %), Bělorusové a další
Náboženské složení	pravoslavné křesťanství, sunnitský islám
Správa
Starosta	Andrej Danilenko
Oficiální web	www.kalamit.info
Telefonní předvolba	+380 6569
PSČ	297400—297490
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevpatorija je lázeňské město v mělkém Kalamitském zálivu Černého moře v rovinaté západní části Krymu založené Ruskem v roce 1784. Město je od roku 1954 součástí Ukrajiny, ale od Anexe Krymu Ruskou federací je fakticky znovu ovládané Ruskem. V roce 2006 zde žilo 106 500 obyvatel.

Jevpatorijská městská rada

Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také sídla městského typu Myrnyj, Novoozerne (Novoozjornoje), a Zaozerne (Zaozjornoje).

Název

Prvním sídlem na území Jevpatorije byla řecká kolonie Kérkintis. Patřila do Pontské říše císaře Mithriada VI., zvaného též Eupatór. Z tohoto přízviska byl po dobytí Krymu Ruským impériem vytvořen ruský (a dnes současně ukrajinský) název Jevpatorija (Евпато́рия; ukrajinsky Євпат́орія, arménsky Եվպատորիա - Євпат́орія). V některých jazycích včetně starší češtiny se objevuje též název Eupatoria vycházející z řecké podoby jména.

V krymské tatarštině a dalších turkických jazycích nese město název Kezlev, který byl utvořen patrně od chazarského názvu Güzliev (doslova „krásný dům“), názorů však existuje více.^[2]

Dějiny

Město má přes 2500 let dlouhou historii, na jejímž počátku stojí řecká kolonie Kérkintis. Později město náleželo Pontu, v raném středověku pak říši Chazarů, poté Krymskému chanátu. V závěru 18. století dobyla město (stejně jako celý Krym a jižní Ukrajinu – tzv. Novou Rus) vojska Ruského impéria. Roku 1784 pak město získalo současný název, který, podobně jako Oděsa či Sevastopol, vychází z řečtiny a měl symbolizovat návaznost Ruské říše na vyspělou řeckou civilizaci.

Roku 1855 se poblíž města odehrála Bitva u Jevpatorije, jedna z bitev krymské války.

Největší rozkvět město zažilo v 2. polovině 19. století a na začátku 20. století, kdy se dočkalo mj. divadla (1910), musea, tramvajové dopravy a železnice (1915). Dvacáté století pak přineslo rozvoj rekreační a lázeňské infrastruktury.

Na Štědrý den roku 2008 došlo v jednom z místních panelových domů k výbuchu plynu, který usmrtil 27 osob. Na místo tragédie se dostavil i prezident Juščenko a premiérka Tymošenková.^[3]

Pamětihodnosti

Jevpatorija má množství architektonických památek, mezi něž patří pravoslavný kostel Sv. Mikuláše z konce 19. století, ze starších památek pak mešita Džuma-Džami, tekiye dervišů, chrámový komplex (kenesa) krymských Karaimů a další.

Pobýval zde také polský básník Adam Mickiewicz a napsal zde jeden ze svých Krymských sonetů.

Hospodářství a doprava

V Jevpatoriji nejsou žádné velké průmyslové podniky. Převažují malé a střední podniky, zejména potravinářské.

Jevpatorija je spojena frekventovanými příměstskými vlaky se Saki a Simferopolem. V letní sezóně sem navíc denně míří několik přímých vlaků zejména z Moskvy a Kyjeva. Dosažitelná je také autobusem. Funguje zde námořní přístav.

Ve městě je také v provozu nevelká síť tramvajové dopravy.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevpatorija na Wikimedia Commons
• Městské web Kalamit.info Archivováno 21. 3. 2015 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autonomní republika Krym / Republika Krym
Rajóny	Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský
Městské rady	Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká
Města	Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine
Sídla městského typu	Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja
Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym.