Saki

Saki Саки Saq
Pohled na město přes Sacké jezero
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	45°8′1″ s. š., 33°34′38″ v. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Časové pásmo	UTC+4
Stát	Ukrajina Ukrajina
Autonomní republika	Krym
Městská rada	Sacká
Stát (de facto)	Rusko Rusko
Republika	Krym
Městská rada	Sacká
Saki
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	29 km²
Počet obyvatel	24 285 (2022)[1]
Hustota zalidnění	837,4 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Oleh Kljuj
Adresa obecního úřadu	вул. Леніна 15 296500 м. Саки
Telefonní předvolba	6563
PSČ	296500-296509
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saki (rusky Саки; ukrajinsky Саки / Saky; krymskou tatarštinou Saq) jsou lázeňské město poblíž Černého moře v rovinaté západní části Krymu, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od Krymské krize Ruskem, hlavní město Sackého rajónu. Leží asi 4 km od mořského pobřeží, na břehu přilehlého slaného Sackého jezera, na železniční trati spojující Simferopol (45 km) a Jevpatorii (25 km). V roce 2006 zde žilo 26 400 obyvatel, z toho 66 % tvořili Rusové, 25 % Ukrajinci, 6,1 % Krymští Tataři.

Sacká městská rada

Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu nespadá žádné další sídlo.

Historie

V části města při Mořské ulici, nazývané dříve Kara-Tobe, se našly archeologické nálezy Skytů, stejně tak v blízkém okolí města, v osadě Priberežne (ukrajinsky Прибережне), která patří pod obec Lisnivka.

V roce 1805 zde žilo méně než 400 obyvatel. Malá vesnice se po otevření prvních bahenních lázní v Rusku (1837) proměnila v poklidné lázeňské město. Během krymské války se britsko-francouzská flotila 14. září 1854 vylodila poblíž Saky na pobřeží a pět dní se bez vybavení a zásobování přesunovala směrem k Sevastopolu proti Rusům, za podpory Ukrajinců, vojáci pili vodu jen z louží a potraviny získávali z místních farem. Místo bylo poté nazváno Záliv kalamity. V roce 1921 bylo město přičleněno k autonomní sovětské socialistické republice Krym. V letech 1991 až 2014 byl součástí Ukrajiny. V březnu 2014 bylo anektováno Ruskem.

V srpnu 2022 došlo na vojenském letišti v Saki a ve vojenské základně Novofedorivka k sérii těžkých výbuchů, jejichž původ byl zpočátku neznámý; vedly k vážnému poškození a zničení neznámého počtu letadel a munice.^[2]

Hospodářství

Od roku 2002 funguje ve městě velká chemická továrna na manganistan draselný, metylbromid a kuchyňskou sůl. Město má 7 lázeňských sanatorií, ve kterých se ročně léči 350 000 lidí, a větší množství penzionů. Většina obyvatel je zaměstnána v balneologickém provozu nebo ve službách turistického ruchu.

Kultura a památky

• Lázeňský park - památníky slavných hostů, kteří se zde léčili např. N. V. Gogola, Lesii Ukrajinky nebo O. S. Makarova.
• Divadlo
• Bratrská mohyla - v Jevpatoryji (5 km jižně od města), na pobřeží postaven monument na památku obránců města z roku 1942
• Historicko-vlastivědné muzeum

Školství

Sídlí zde zemědělská fakulta Krymské federální univerzity.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Galerie Saki na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Saki na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autonomní republika Krym / Republika Krym
Rajóny	Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský
Městské rady	Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká
Města	Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine
Sídla městského typu	Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja
Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym.