Krasnohvardijske
| Krasnohvardijske Красногвардійське | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°29′52″ s. š., 34°17′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 46 m n. m. |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Autonomní republika | Krym |
| Rajón | Krasnohvardijský |
| Stát (de facto) | Rusko Rusko |
| Republika | Krym |
| Rajón | Krasnogvardějský |
  Krasnohvardijske | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,0 km² |
| Počet obyvatel | 10 766 |
| Hustota zalidnění | 981,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | gska2 |
| PSČ | 97000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krasnohvardijske (ukrajinsky Красногвардійське, rusky Красногвардейское – Krasnogvardějskoje) je sídlo městského typu v autonomní krymské republice na Ukrajině. K roku 2016 v něm žilo bezmála jedenáct tisíc obyvatel.
Poloha a doprava
Krasnohvardijske leží ve vnitrozemí Krymského poloostrova. Je vzdáleno přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od Simferopolu a přibližně 100 kilometrů jihovýchodně od Armjansku.
Prochází přes něj dálnice M18, která přichází z Jalty přes Simferopol a pokračuje přes Džankoj a Novooleksijivku do Záporoží a pak dále do Charkova. Je zde po ní vedena Evropská silnice E105.
Dějiny
Obec zde založili Krymští Tataři začátkem šedesátých let devatenáctého století a původně se nazývala Qurman. Za druhé světové války ji 1. listopadu 1941 obsadila německá armáda a Rudá armáda ji dobyla zpět 12. dubna 1944. Po deportaci Tatarů v roce 1944 došlo k přejmenování z tehdejšího jména Kurman-Kemelči na Krasnohvardijske. V roce 1957 se stala obec sídlem městského typu.
Od roku 2014, kdy byl Krym anektován, obec fakticky kontroluje Rusko. Přesto ji oficiálně ukrajinská vláda přejmenovala v roce 2016 opět na Kurman.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krasnohwardijske na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasnohvardijske na Wikimedia Commons
 Autonomní republika Krym / Republika Krym | ||
|---|---|---|
| Rajóny | Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský |  |
| Městské rady | Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká | |
| Města | Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine | |
| Sídla městského typu | Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja | |
| Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym. | ||
