Chlorid hořečnatý

Chlorid hořečnatý
Krystalická forma
Obecné
Systematický název	Chlorid hořečnatý
Anglický název	Magnesium chloride
Německý název	Magnesiumchlorid
Sumární vzorec	MgCl₂ MgCl₂• 6 H₂O
Vzhled	bílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	7786-30-3 7791-18-6 (hexahydrát)
Číslo RTECS	OM2975000
Vlastnosti
Molární hmotnost	95,211 g/mol 203,303 g/mol (hexahydrát)
Molární koncentrace c_M	4,021 mol/dm³ (20 °C, 30% roztok)
Teplota tání	708 °C 117,2 °C (hexahydrát)
Teplota varu	1 412 °C
Hustota	2,325 g/cm³ (25 °C) 2,316 g/cm³ (30 °C) 1,569 g/cm³ (17 °C, hexahydrát) 1,276 g/cm³ (20 °C, 30% roztok)
Dynamický viskozitní koeficient	4,12 cP (808 °C) 7,017 cP (20 °C, 30 % roztok)
Kinematický viskozitní koeficient	5,498 cS (20 °C, 30% roztok)
Index lomu	n_Da= 1,675 n_Dc= 1,59 hexahydrát n_Da= 1,495 n_Da= 1,507 n_Da= 1,528 30% roztok n_D= 1,415
Rozpustnost ve vodě	52,9 g/100 g (0 °C) 53,8 g/100 g (10 °C) 54,8 g/100 g (20 °C) 55,5 g/100 g (25 °C) 56 g/100 g (30 °C) 58 g/100 g (40 °C) 61,3 g/100 g (60 °C) 65,8 g/100 g (80 °C) 73 g/100 g (100 °C) hexahydrát 282,43 g/100 g (0 °C) 304,35 g/100 g (20 °C) 403,72 g/100 g (60 °C) 578,29 g/100 g (80 °C) 895,56 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	Methanol 15,5 g/100 g (0 °C) 16 g/100 g (20 °C) 17,8 g/100 g (40 °C) 20,4 g/100 g (60 °C) 16 g/100 g (20 °C, hexahydrát) Ethanol 3,6 g/100 g (0 °C) 5,6 g/100 g (20 °C) 10 g/100 g (40 °C) 15,9 g/100 g (60 °C) 5,6 g/100 g (20 °C, hexahydrát) Pyridin 1,28 g/100 g (0 °C) 1,06 g/100 g (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−6,259×10⁻⁶ cm³g⁻¹ −5,74×10⁻⁶ cm³g⁻¹
Povrchové napětí	67 mN/m (720 °C) 65 mN/m (900 °C)
Struktura
Krystalová struktura	Šesterečná Jednoklonná (hexahydrát)
Hrana krystalové mřížky	a= 718 pm c= 1 760 pm hexahydrát a= 990 pm b= 715 pm c= 610 pm
Koordinační geometrie	Oktaedr
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔH_f^°	−641,8 kJ/mol −2 499,6 kJ/mol (hexahydrát)
Entalpie tání ΔH_t	417 J/g
Entalpie varu ΔH_v	1 440 J/g
Entalpie rozpouštění ΔH_rozp	−1 595 J/g
Standardní molární entropie S^°	89,9 JK⁻¹mol⁻¹ 366 JK⁻¹mol⁻¹ (hexahydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔG_f^°	−592,5 kJ/mol −2 115,6 kJ/mol (hexahydrát)
Izobarické měrné teplo c_p	0,747 JK⁻¹g⁻¹ 1,549 J K⁻¹g⁻¹ (hexahydrát)
Bezpečnost
GHS05 GHS07 ^[1] Nebezpečí^[1]
R-věty	Žádná rizika
S-věty	S22, S24/25
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid hořečnatý (chemický vzorec Mg Cl₂) je bílá, hygroskopická látka, která tvoří několik hydrátů s obecným vzorcem MgCl₂•x(H₂O). Tato sloučenina je typický iontový halogenid, který se velmi dobře rozpouští ve vodě. Chlorid hořečnatý se získává z mořské vody. Bezvodý chlorid hořečnatý se používá na výrobu kovového hořčíku.

Použití

Hexahydrát farmaceutické čistoty lze užívat jako doplněk stravy co by zdroj hořčíku, a sice v množství 2-3g/den. Koncentrovaný roztok má hořkou chuť, dostatečně zředěný je spíše mírně slaný.^[zdroj⁠?]
Vodný roztok se používá k plnění nemrznoucích směsí. Také se používá k plnění pneumatik jakožto zátěže traktorů.^[zdroj?]
Elektrolýzou taveniny chloridu hořečnatého se vyrábí kovový hořčík.
Je jednou ze složek PCR: rozpuštěný v roztoku poskytuje hořečnaté ionty, které jsou kofaktorem polymerázy.

V některých zemích (například v České republice a Slovinsku) se v nepatrném rozsahu používá jako posypová sůl (resp. příměs) pro zimní posyp. Je však vhodný pouze pro likvidační posyp, nikoliv pro preventivní posyp.^[2]

Výroba

Chlorid hořečnatý je možné vyrobit například neutralizací hydroxidu hořečnatého kyselinou chlorovodíkovou:

Mg(OH)₂ + 2HCl → MgCl₂ + 2H₂O

další možností přípravy je spalování kovového hořčíku v chloru:

Mg + Cl₂ → MgCl₂

Reference

↑ ^a ^b Magnesium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001

Literatura

Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid hořečnatý na Wikimedia Commons

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II.

Chlorid barnatý (Ba Cl₂) • Chlorid berylnatý (Be Cl₂) • Chlorid kademnatý (Cd Cl₂) • Chlorid vápenatý (Ca Cl₂) • Dichlorkarben (C Cl₂) • Chlorid sirnatý (S Cl₂) • Chlorid kobaltnatý (Co Cl₂) • Chlorid chromnatý (Cr Cl₂) • Chlorid měďnatý (Cu Cl₂) • Chlorid železnatý (Fe Cl₂) • Chlorid gallnatý (Ga Cl₂) • Chlorid germanatý (Ge Cl₂) • Chlorid olovnatý (Pb Cl₂) • Chlorid hořečnatý (Mg Cl₂) • Chlorid manganatý (Mn Cl₂) • Chlorid molybdenatý (Mo₆Cl₁₂) • Chlorid rtuťnatý (Hg Cl₂) • Chlorid nikelnatý (Ni Cl₂) • Chlorid palladnatý (Pd Cl₂) • Chlorid polonatý (Po Cl₂) • Chlorid platnatý (Pt Cl₂) • Chlorid radnatý (Ra Cl₂) • Chlorid samarnatý (Sm Cl₂) • Chlorid strontnatý (Sr Cl₂) • Chlorid cínatý (Sn Cl₂) • Chlorid titanatý (TiCl₂) • Chlorid vanadnatý (V Cl₂) • Chlorid ytterbnatý (Yb Cl₂) • Chlorid zinečnatý (Zn Cl₂)

Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II.

Anorganické soli hořečnaté

Halogenidy a pseudohalogenidy	Fluorid hořečnatý (Mg F₂) • Bromid hořečnatý (Mg Br₂) • Chlorid hořečnatý (Mg₂) • Jodid hořečnatý (Mg I₂) • Thiokyanatan hořečnatý (Mg(S C N)₂)

Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli se záměnou kyslíku za jiný prvek, složené a „zásadité“)	Chlornan hořečnatý (Mg(O Cl)₂) • Chlorečnan hořečnatý (Mg(Cl O₃)₂) • Chloristan hořečnatý (Mg(Cl O₄)₂) • Bromičnan hořečnatý (Mg(Br O₃)₂) • Bromistan hořečnatý (Mg(Br O₄)₂) • Jodičnan hořečnatý (Mg(I O₃)₂) • Jodistan hořečnatý (Mg(I O₄)₂) • Dijodistan hořečnatý (Mg₂I₂O₉) • Siřičitan hořečnatý (Mg S O₃) • Hydrogensiřičitan hořečnatý (Mg(H S O₃)₂) • Síran hořečnatý (Mg S O₄) • Hydrogensíran hořečnatý (Mg(H S O₄)₂) • Seleničitan hořečnatý (Mg Se O₃) • Hydrogenseleničitan hořečnatý (Mg(H Se O₃)₂) • Selenan hořečnatý (Mg Se O₄) • Telluričitan hořečnatý (Mg Te O₃) • Telluran hořečnatý (Mg Te O₄) • Dusitan hořečnatý (Mg(N O₂)₂) • Dusičnan hořečnatý (Mg(N O₃)₂) • Fosfornan hořečnatý (Mg(P O₂H₂)₂) • Hydrogenfosforitan hořečnatý (Mg H P O₃) • Dihydrogenfosforečnan hořečnatý (Mg(H₂P O₄)₂) • Hydrogenfosforečnan hořečnatý (Mg H P O₄) • Fosforečnan hořečnatý (Mg₃(P O₄)₂) • Difosforečnan hořečnatý (Mg₂P₂O₇) • Arsenitan hořečnatý (Mg(As O₂)₂) • Arseničnan hořečnatý (Mg₃(As O₄)₂) • Tantaličnan hořečnatý (Mg(Ta O₃)₂) • Hydrogenuhličitan hořečnatý (Mg(H C O₃)₂) • Uhličitan hořečnatý (Mg C O₃) • Šťavelan hořečnatý (Mg(C O₂)₂) • Křemičitan hořečnatý (Mg₂Si O₄) • Trikřemičitan hořečnatý (Mg₂Si₃O₈) • Boritan hořečnatý (Mg₃(BO₃)₂) • Manganistan hořečnatý (Mg(Mn O₄)₂) • Chromitan hořečnatý (Mg(Cr O₂)₂) • Chroman hořečnatý (Mg Cr O₄) • Dichroman hořečnatý (Mg Cr₂O₇) • Molybdenan hořečnatý (Mg Mo O₄) • Wolframan hořečnatý (Mg W O₄) • Vanadičnan hořečnatý (Mg(V O₃)₂) • Titaničitan hořečnatý (MgTiO₃) • Hlinitan hořečnatý (Mg(Al O₂)₂) • Heptahlinitan dodekahořečnatý • Diuranan hořečnatý (MgU₂O₇)

Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvek_x – vodík_y	Hydrid hořečnatý (Mg H₂) • Hydroxid hořečnatý (Mg(O H)₂) • Oxid hořečnatý (Mg O) • Peroxid hořečnatý (Mg O₂) • Hydrogensulfid hořečnatý (Mg(S H)₂) • Sulfid hořečnatý (Mg S) • Selenid hořečnatý (Mg Se) • Tellurid hořečnatý (Mg Te) • Azid hořečnatý (Mg(N₃)₂) • Nitrid hořečnatý (Mg₃N₂) • Fosfid hořečnatý (Mg₃P₂) • Silicid hořečnatý (Mg₂Si)

Jiné	Thiosíran hořečnatý (Mg S₂O₃) • Karbid hořečnatý (Mg C₂) • Hexaborid hořečnatý (MgB₆) • Monofosfid hořečnatý (Mg₂P₂) • Disilicid hořečnatý (Mg Si₂) • Grignardova reakce