Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu

Jeho Eminence Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu
Kardinál-kněz Biskup olomoucký
Církev	Římskokatolická církev
Diecéze	olomoucká
Zvolení	1745
Předchůdce	Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu
Nástupce	Leopold II. Fridrich z Egkhu
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	15. prosince 1720
Biskupské svěcení	22. května 1746 světitel Otto Honorius z Egkhu 1. spolusvětitel Franz Anton Engl von Wagrain 2. spolusvětitel Franz Anton von Khevenhüller
Kardinálská kreace	16. dubna 1747 kreoval Benedikt XIV.
Titul	Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Protektor Germánie (1751–1758)
Osobní údaje
Datum narození	20. ledna 1698
Místo narození	Brixen
Datum úmrtí	5. února 1758 (ve věku 60 let)
Místo úmrtí	Brno
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Julius hrabě Troyer z Troyersteinu (německy Ferdinand Julius Graf von Troyer) (20. ledna 1698 Brixen – 5. února 1758 Brno) byl rakouský kníže-biskup, kardinál a v letech 1745–1758 biskup olomoucký.

Životopis

Pocházel ze šlechtického rodu původem z Lucemburska, později usazeného v Tyrolsku a v roce 1697 povýšeného do hraběcího stavu. Narodil se jako nejstarší syn císařského tajného rady hraběte Františka Antonína Troyera (1652–1712) a jeho manželky Marie Maxmiliány, rozené svobodné paní z Teuffenbachu. Již v dětském věku byl jmenován kanovníkem v Olomouci, poté studoval v Římě na katolické koleji Collegium Germanicum. Dne 15. prosince 1720 byl vysvěcen na kněze a v roce 1722 získal doktorát z teologie. Od roku 1725 byl sídelním kanovníkem v Olomouci a od roku 1731 arciděkanem v Opavě. V roce 1741 se stal scholastikem dómu olomouckého.

V prosinci roku 1745 byl 26 hlasy jednomyslně zvolen knížetem biskupem v Olomouci. Tehdejší světící biskup, Otto Honorius z Egkhu ho vysvětil 22. května 1746. Po intronizaci absolvoval slavnostní vjezd do Olomouce, který se stal ve městě významnou společenskou událostí (27. srpna 1747).^[1] Troyerův slavnostní vjezd do Olomouce je zachycen na rozsáhlé panoramatické malbě F. V. Korompaye vystavené dnes v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.^[2] a několika dalších obrazech.^{[3][pozn. 1]} Kardinálem byl jmenován 16. dubna 1747 papežem Benediktem XIV., kardinálský klobouk převzal ve Vídni. V roce 1746 byl také jmenován císařským tajným radou. Po smrti vídeňského arcibiskupa Sigismunda Kolonitsche obdržel čestný titul Protector Germanie. Důležitý úkol mu připadl v červnu 1748, kdy v Brně, Kroměříži a Olomouci hostil Marii Terezii a císaře Františka Štěpána (císařský pár navštívil Olomouc později ještě jednou v roce 1754).^[4]

Jako olomoucký biskup vykonal řadu vizitačních cest po diecézi, zřídil několik děkanátů a nových far. Navázal na snahy předchozího olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha o svatořečení Jana Sarkandra (za svatého byl prohlášen až v roce 1995). Za jeho éry skončilo olomouckým biskupům právo razit vlastní mince a tolar z roku 1756 byl poslední mincovní ražbou kroměřížské biskupské mincovny.

Pod jeho patronátem byla v Olomouci dokončena výstavba sloupu Nejsvětější Trojice, který byl slavnostně vysvěcen v roce 1754 za účasti Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského při jejich druhé návštěvě Olomouce.^[5] Po ničivém požáru Kroměříže v roce 1752 zahájil obnovu zámku, která pokračovala i po jeho smrti.^[6] V Kroměříži také finančně podporoval dostavbu piaristického kostela sv. Jana Křtitele.^[7] Na biskupském panství Vyškov nechal postavit dva lovecké zámky, které nesou jeho jméno (Ferdinandsko^[8], Troyerstein^[9]). Jeho osobnost připomíná také pojmenování obce Trojanovice založené v roce 1754 pod Radhoštěm.^[10]

Zemřel v Brně 5. února 1758 ve věku šedesáti let, pohřben byl v kryptě katedrály sv. Václava.

Jeho mladší bratr Kryštof Evarist Troyer (1701–1788) byl císařským komořím a žil na Moravě. V roce 1754 obdržel moravský inkolát a v roce 1755 získal od bratra biskupský lenní statek Horní Moštěnice, který pak potomkům patřil do roku 1854.^[11][12]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Ferdinand Julius Troyer na webu olomoucké arcidiecéze
• Ferdinand Julius Troyer na webu The Cardinals of the Holy Roman Church
• Ferdinand Julius Troyer in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu na Wikimedia Commons
• kardinál Troyer na stránkách Salvadora Mirandy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál