František Xaver Kryštůfek

Monsignore
prof. ThDr. František Xaver Kryštůfek
probošt Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském
František Xaver Kryštůfek
František Xaver Kryštůfek
Církevřímskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení1866
Osobní údaje
Datum narození28. října 1842
Místo narozeníHumpolec
Datum úmrtí25. ledna 1916 (ve věku 73 let)
Místo úmrtíMalá Strana
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Národnostčeská
Rodičeotec: Jan Kryštůfek, soukenický mistr
Blízká osobabratr: Jan Miloslav Kryštůfek, historik
Povolánířímskokatolický kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Kryštůfek (28. října 1842, Humpolec[1] – 25. ledna 1916, Praha[2]) byl český římskokatolický kněz, probošt Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském a profesor církevních dějin na české teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (od rozdělení fakulty na českou a německou v roce 1891). V akademickém roce 1893/1894 byl také rektorem Univerzity Karlovy. Je pohřben na pražském Vyšehradském hřbitově[3].

Náhrobek infulovaného probošta Františka X. Kryštůfka, Vyšehradský hřbitov

Dílo

  • Všeobecný církevní dějepis, 1883 (první díl), 1889 (druhý díl, svazek 1 a svazek 2), 1892 (třetí díl)
  • Cesta a pouť do Egypta a sv. Země, kterou vykonal a popsal František Xav. Kryštůfek, 1886
  • Čechy nenáležely nikdy diecésí k Řeznu, 1897
  • Zřízení pražského arcibiskupství, 1898
  • Dějiny církve katolické ve státech rakousko-uherských s obzvláštním zřetelem k zemím koruny české od doby slavného panování císařovny Marie Terezie až do času J. V. císaře a krále Františka Josefa, 1898 (první díl), 1899 (druhý díl)
  • Protestantství v Čechách až do bitvy Bělohorské, 1906. Dostupné online.
  • Rozluka církve a státu ve Francii, 1911. Dostupné online.
  • Rozluka církve a státu ve Spojených státech severoamerických, v Brasilii, v Genevě a v Irsku, 1913
  • Hus a jeho ochranný list, 1913. Dostupné online.

Byl autorem několika hesel v Ottově slovníku naučném.

Odkazy

Reference

  1. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.07.14. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých TO Z6, s. 141. Dostupné online.
  3. ↑ hrob Františka Xavera Kryštůfka na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-28. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu František Xaver Kryštůfek na Wikimedia Commons
  • Autor František Xaver Kryštůfek ve Wikizdrojích
  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Xaver Kryštůfek
  • Digitalizovaná díla Františka Xavera Kryštůfka v Národní digitální knihovně.
  • František Xaver Kryštůfek – fotografie a krátký rukopisný životopis Archivováno 20. 12. 2013 na Wayback Machine.
  • Fotografie Kryštůfka na společném listu kanovníků kapituly Všech svatých Archivováno 20. 12. 2013 na Wayback Machine.
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Autoritní data Editovat na Wikidatech