Lubor Niederle
PhDr. Lubor Niederle | |
---|---|
Lubor Niederle | |
Narození | 20. září 1865 nebo 1894 Klatovy Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 14. června 1944 Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy, Praha |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | antropolog, archeolog, prehistorik, pedagog, autor předmluvy, etnograf a slavista |
Zaměstnavatelé | Univerzita Karlova Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha Slovanský ústav Akademie věd České republiky |
Choť | Božena Niederlová |
Děti | Lubor Niederle, Věra Dvořáková, Marcel Niederle, Miloš Niederle, Vasil Niederle |
Rodiče | Jindřich Niederle, Františka Niederlová |
Příbuzní | Václav Niederle[1] a Bohuslav Niederle[1] (sourozenci) |
Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1927–1928) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lubor Niederle (pseudonym též L. Novotný, 20. září 1865, Klatovy[2] – 14. června 1944, Praha) byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie.
Život
Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle.[3]
Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče (jejichž souboj skončil až s Píčovou sebevraždou). Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem.
Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se postupně soustředil hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti – soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické.
V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu.
Dílo
- Slovanské starožitnosti (1901–1919) – život starých Slovanů, věnováno učiteli a příteli prof. Jaroslavu Gollovi
- Národopisná mapa uherských Slováků na základě sčítání lidu z roku 1900 (1903) [10]
- Slovanský svět zeměpisný a statistický obraz současného Slovanstva (1909) – vyňato a přeloženo z Encyklopedie slovanské filologie vydávané Ruskou akademií nauk v Petrohradě [11]
- Rukověť české archaeologie (1910) [12]
- Byt i kul'tura drevnich Slavjan avtorizovannoje izdanije s vvedenijem i dopolnenijami avtora (1924) [13]
- Nikodim Pavlovič Kondakov (Никоди́м Па́влович Кондако́в) (1924) – k vos'midesjatiletiju so dnja roždenija [14]
- Albín Stocký (1934) [15]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských obyvatel, list 182 • 1840 • Niederle, Jindřich. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ http://www.svet.czsk.net/clanky/osobnosti/niederlove.html
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Svazek I., část 1. [online]. Praha: Bursík & Kohout, 1911 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Svazek I., část 2. [online]. Praha: Bursík & Kohout, 1913 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Svazek II., část 1. [online]. Praha: Bursík & Kohout, 1916 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Svazek II., část 2. [online]. Praha: Bursík & Kohout, 1934 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Svazek III., část 1. [online]. Praha: Bursík & Kohout, 1921 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Svazek III., část 2. [online]. Praha: Bursík & Kohout, 1925 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Národopisná mapa uherských Slováků na základě sčítání lidu z roku 1900 [online]. Praha: Národopisná společnost čsl., 1903 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Slovanský svět zeměpisný a statistický obraz současného Slovanstva [online]. Praha: Jan Laichter, 1909 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Rukověť české archaeologie [online]. Praha: Jan Laichter, 1910 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Byt i kul'tura drevnich Slavjan avtorizovannoje izdanije s vvedenijem i dopolnenijami avtora [online]. Praha: Plamja, 1924 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Nikodim Pavlovič Kondakov [online]. Praha: Plamja, 1924 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
- ↑ NIEDERLE, Lubor. Albín Stocký [online]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1934 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online.
Literatura
- KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.
Online dostupné práce autora
- NIEDERLE, Lubor. Michal Syrský a dějiny balkánských slovanů v VI. století. In: Gustav Friedrich; Kamil Krofta; Jaroslav Bidlo. Sborník prací historických : k šedesátým narozeninám dvor. rady prof. dra Jaroslava Golla. Praha: Hist. klub, 1906. Dostupné online. S. 48–54.
- Výběr publikací dostupných on-line: https://independent.academia.edu/LuborNiederle
- Příspěvky k vývoji byzantských šperků ze IV. - X. století, Česká akademie věd a umění, Praha 1930, dostupné online
Související články
- Josef Dvořák
Externí odkazy
- Autor Lubor Niederle ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lubor Niederle na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lubor Niederle
- KDO BYL KDO: NIEDERLE Lubor Archivováno 15. 5. 2011 na Wayback Machine.
- Ottův slovník naučný - Niederle Lubor
- Akademický bulletin - Lubor Niederle (1865–1944) Archivováno 8. 8. 2020 na Wayback Machine.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Rektoři Univerzity Karlovy | |
---|---|
1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita) | 1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý |
od 1920 (Univerzita Karlova) | 1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková |