Gilberto Gil

Gilberto Gil
Gilberto Gil v prosinci 2007
Gilberto Gil v prosinci 2007
Základní informace
Rodné jménoGilberto Passos Gil Moreira
Narození26. června 1942 (81 let)
Salvador, BrazílieBrazílie Brazílie
Oceněnírytíř Národního řádu za zásluhy (1997)
Grammy Award for Best Global Music Album (1999)
Řád za kulturní zásluhy (2000)
Latin Recording Academy Person of the Year (2003)
velkokříž Řádu prince Jindřicha (2003)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Nana Caymmi (1967–1968)
Flora Gil (od 1988)
DětiNara Gil
Bem Gil
Preta Gil
Bela Gil
PříbuzníJoão Gil[1] (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gilberto Passos Gil Moreira (* 26. června 1942 Salvador) je brazilský zpěvák, kytarista, skladatel, textař a politik.

Život

Je nejlépe znám díky svým nahrávkám ve stylu tropicalismo z konce 60. let, například Domingo No Parque. Mnoho jeho skladeb nahráli Elis Regina, Gal Costa, Maria Bethânia a další umělci.

Na konci 80. let 20. století vstoupil do brazilské Strany zelených. V letech 2003—2008 byl ministrem kultury ve vládě prezidenta Luly da Silva. Po pěti letech však podal demisi, aby se mohl opět plně věnovat hudbě.[2]

Diskografie

  • 1967 Louvação
  • 1968 Gilberto Gil (Frevo Rasgado)
  • 1969 Gilberto Gil (Cérebro Eletrônico)
  • 1971 Gilberto Gil (Nega)
  • 1972 Barra 69: Caetano E Gil Ao Vivo Na Bahia
  • 1972 Expresso 2222
  • 1974 Gilberto Gil Ao Vivo
  • 1975 Refazenda
  • 1977 Refavela
  • 1978 Gilberto Gil Ao Vivo Em Montreux
  • 1978 Refestança
  • 1979 Nightingale
  • 1979 Realce
  • 1981 Brasil
  • 1981 Luar (A Gente Precisa Ver o Luar)
  • 1981 Um Banda Um
  • 1983 Extra [WEA Latina]
  • 1984 Quilombo (Trilha Sonora)
  • 1984 Raça Humana
  • 1985 Dia Dorim Noite Neon
  • 1987 Gilberto Gil Em Concerto
  • 1987 Soy Loco Por Ti America
  • 1987 Trem Para As Estrelas (Trilha Sonora)
  • 1988 Ao Vivo Em Tóquio (Live in Tokyo)
  • 1989 O Eterno Deus Mu Dança
  • 1991 Parabolic
  • 1994 Acoustic
  • 1995 Esoterico: Live in USA 1994
  • 1995 Oriente: Live in Tokyo
  • 1996 Em Concerto
  • 1996 Luar
  • 1997 Indigo Blue
  • 1997 Quanta
  • 1998 Ao Vivo Em Tóquio (Live in Tokyo) [Braziloid]
  • 1998 Copacabana Mon Amour
  • 1998 O Sol de Oslo
  • 1998 O Viramundo (Ao Vivo)
  • 1998 Quanta Live
  • 2000 Me, You, Them [Brazil]
  • 2001 Milton and Gil
  • 2001 São João Vivo
  • 2002 Kaya N'Gan Daya
  • 2002 Quanta Live [Brazil]
  • 2002 Z: 300 Anos de Zumbi
  • 2004 Eletrácustico
  • 2005 Ao Vivo
  • 2005 As Canções de Eu Tu Eles
  • 2005 Soul of Brazil
  • 2006 Gil Luminoso
  • 2006 Rhythms of Bahia

Vyznamenání

Stát Stuha Název Datum udělení
BrazílieBrazílie Brazílie Komtur Řádu Rio Branco 1995
FrancieFrancie Francie Rytíř Řádu umění a literatury 1990
Národní řád za zásluhy 1997
Velkodůstojník Řádu čestné legie 2005
NorskoNorsko Norsko Velkokříž Norského královského řádu za zásluhy 2003
PortugalskoPortugalsko Portugalsko Velkokříž Řádu prince Jindřicha[3] 23. července 2003

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gilberto Gil na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ Gil cita 'Refazenda' para definir sua gestão. Após terceira tentativa de demissão, Lula aceitou Archivováno 11. 8. 2008 na Wayback Machine. O Globo, 30. 7. 2008.
  3. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gilberto Gil na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky Gilberta Gila
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Držitelé Polar Music Prize
1992–1999
2000–2009
2010–2019
2010 Björk, Ennio Morricone • 2011 Kronos Quartet, Patti Smith • 2012 Paul Simon, Yo-Yo Ma • 2013 Youssou N'Dour, Kaija Saariahová • 2014 Chuck Berry, Peter Sellars • 2015 Emmylou Harris, Evelyn Glennie • 2016 Max Martin, Cecilia Bartoli • 2017 Sting, Wayne Shorter • 2018 Afghánský národní institut hudby, Metallica • 2019 Grandmaster Flash, Anne-Sophie Mutter, Playing for Change
2020–dodnes
2020 Anna Netrebko, Diane Warren • 2021 neuděleno kvůli pandemii covidu-19 • 2022 Iggy Pop, Ensemble intercontemporain • 2023 Chris Blackwell, Angélique Kidjo, Arvo Pärt
Nositelé ceny Premio Tenco
Pro hudebníka
Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022)
Pro kulturní osobnost
Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech