Patti Smith

Patti Smithová
Patti Smith v roce 2007
Patti Smith v roce 2007
Základní informace
Rodné jménoPatricia Lee Smith
Narození30. prosince 1946 (77 let)
USA Chicago, Illinois
PůvodUSA New York, New York
Žánrypunk rock, art rock, protopunk, art punk
Povolánízpěvačka, básnířka
Nástrojezpěv, kytara, klarinet
Hlasový oboralt
Aktivní roky1974–dosud
VydavateléArista (1975–2002), Columbia (2002–)
Příbuzná témataPatti Smith Group
Oceněníkomandér Řádu umění a literatury (2005)
Rock and Roll Hall of Fame (2007)
Národní knižní cena (2010)
Národní knižní cena za nefiktivní dílo (2010)
Polar Music Prize (2011)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Fred Sonic Smith
DětiJackson Smith
Jesse Smith
SídloNew York (od 1967)
PodpisPodpis
WebPatti Smith
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patti Smith (přechýleně Smithová; * 30. prosince 1946 Chicago) je americká zpěvačka, hudebnice, spisovatelka, textařka a básnířka. Patří k protagonistům amerického punku a nové vlny.

Umělecký životopis

Patti Smith se nejprve věnovala poezii, příležitostné novinářské práci a psaní dramat. Její básnické prvotiny jsou ovlivněny francouzskou poezií přelomu 19. a 20. století, především tzv. prokletými básníky a jejich pokračovateli (Arthur Rimbaud). V New Yorku se seznámila s fotografem Robertem Mapplethorpem,[1] se kterým se přátelila až do jeho smrti v roce 1989. Mapplethorpe je rovněž autorem fotografií na obalech jejích alb Horses a Wave. Hudbou se začala zabývat až od roku 1971, kdy přechodně spolupracovala se skupinou Blue Öyster Cult, zpívat však začala až těsně před vznikem své skupiny Patti Smith Group (1974), ve složení Lenny Kaye (kytara), Richard Sohl (klávesy), český emigrant Ivan Král (kytara, baskytara) a Jay Dee Daugherty (bicí nástroje). Spolu s ní tento soubor nahrál v rozmezí let 1975–1979 nejslavnější tituly své produkce, kterými jsou Horses, Radio Ethiopia, Easter a Wave. První z nich bylo ještě do jisté míry reminiscencí na produkci newyorské „Factory“ kolem Andyho Warhola v 60. letech, především na tvorbu skupiny The Velvet Underground (album ostatně produkoval její člen John Cale). Další tři alba nesou již jednoznačně originální rukopis, který v sobě skrývá jak naléhavost punkového přístupu, tak specifickou jemnost a poetičnost. V tom lze spatřovat jedinečnost hlavní objevitelský přínos této zpěvačky, básnířky, hudebnice aktivistky v boji za lidská práva v jedné osobě. Dá se říci, že Patti Smith byla jedním z prvních trubadúrů punku a new wave, ovšem ve zcela jedinečném provedení.

Po rozpadu skupiny se Patti Smith na dlouhou dobu přestává hudbě věnovat a představuje se až v roce 1988 albem Dream of Life, jež má sice v sobě již popové prvky, ale na působivosti a nápaditosti mu to nijak neubírá. Od vydání tohoto alba se zpěvačka objevuje s velkými prodlevami s několika dalšími deskami. V mezidobí vyšla též kompilační alba, mapující jak produkci nejslavnějšího období umělkyně, tak jakýsi celoživotní průřez tvorbou. V současné době se Patti Smith opět věnuje především poezii.

V roce 1976, po vydání alba Horses, absolvovala společné turné s producentem nahrávky Johnem Calem. Dvojice spolu pracovala i při dalších příležitostech v následujících letech; Cale například hrál v jedné písně ze zpěvaččina alba Gone Again (1996). Zpěvačka rovněž jemu a ostatním členům skupiny The Velvet Underground předala ocenění v Rock and Roll Hall of Fame. Spolu s ním také nahrála píseň „Perfect Moon“, která vyšla na albu Nostalgia, sólové nahrávce Ivana Krále, který v sedmdesátých letech působil v její skupině. Dvojice spolu opět vystupovala v říjnu 2014 v prostorách Cartierovy nadace pro současné umění v Paříži.[2]

Diskografie

Patti Smith na koncertě v Rio de Janeiru

Studiová alba

Živá alba a EP

Kompilace

  • The Patti Smith Masters (1996)
  • Land (1975–2002) (2002)
  • Outside Society (2011)

Bibliografie

  • Seventh Heaven (1972)
  • A Useless Death (1972)
  • kodak (1972)
  • Early morning dream (1972)
  • Witt (1973)
  • Ha! Ha! Houdini! (1977)
  • Gallerie Veith Turske (1977)
  • Babel (1978)
  • Woolgathering (1992)
  • Early Work: 1970–1979 (1994)
  • The Coral Sea (1996)
  • Patti Smith Complete (1998)
  • Wild Leaves (1999)
  • Strange Messenger (2003)
  • Auguries of Innocence (2005)
  • Just Kids: Jsou to jen děti (2011)
  • M Train (2015)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Private Site. sexualityinart.wordpress.com [online]. [cit. 2022-12-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ GORIN, François. Patti Smith et John Cale font clignoter les trente bougies de la fondation Cartier [online]. Télérama, 2014-10-24 [cit. 2014-10-24]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Patti Smith
Studiová alba
Horses • Radio Ethiopia • Easter • Wave • Dream of Life • Gone Again • Peace and Noise • Gung Ho • Trampin' • Twelve • Banga
Ostatní alba
Hey Joe / Radio Ethiopia • Set Free • The Patti Smith Masters • Land • Horses/Horses • iTunes Originals • The Coral Sea • Outside Society
Knihy
Seventh Heaven • Witt • Ha! Ha! Houdini! • Babel •Woolgathering • Early Work • The Coral Sea • Patti Smith Complete • Strange Messenger • Auguries of Innocence • Just Kids • M Train
Členové doprovodné skupiny
Držitelé Polar Music Prize
1992–1999
2000–2009
2010–2019
2010 Björk, Ennio Morricone • 2011 Kronos Quartet, Patti Smith • 2012 Paul Simon, Yo-Yo Ma • 2013 Youssou N'Dour, Kaija Saariahová • 2014 Chuck Berry, Peter Sellars • 2015 Emmylou Harris, Evelyn Glennie • 2016 Max Martin, Cecilia Bartoli • 2017 Sting, Wayne Shorter • 2018 Afghánský národní institut hudby, Metallica • 2019 Grandmaster Flash, Anne-Sophie Mutter, Playing for Change
2020–dodnes
2020 Anna Netrebko, Diane Warren • 2021 neuděleno kvůli pandemii covidu-19 • 2022 Iggy Pop, Ensemble intercontemporain • 2023 Chris Blackwell, Angélique Kidjo, Arvo Pärt
Nositelé ceny Premio Tenco
Pro hudebníka
Léo Ferré, Sergio Endrigo, Giorgio Gaber, Domenico Modugno a Gino Paoli (1974) • Vinicius de Moraes, Fausto Amodei, Umberto Bindi, Fabrizio De André, Francesco Guccini a Enzo Jannacci (1975) • Georges Brassens (1976) • Jacques Brel (1977) • Leonard Cohen (1978) • Lluís Llach (1979) • Atahualpa Yupanqui (1980) • Chico Buarque de Hollanda (1981) • Arsen Dedić (1982) • Alan Stivell, Paolo Conte, Giovanna Marini a Roberto Vecchioni (1983) • Colette Magny (1984) • Silvio Rodríguez, Dave Van Ronk a Bulat Okudžava (1985) • Tom Waits a Joan Manuel Serrat (1986) • Joni Mitchell (1988) • Randy Newman (1989) • Caetano Veloso (1990) • Charles Trenet (1991) • Vladimir Vysockij (1993) • Pablo Milanés (1994) • Sérgio Godinho (1995) • Renato Carosone (1996) • Jackson Browne (1997) • Elvis Costello (1998) • Bruce Cockburn a Zülfü Livaneli (1999) • Nick Cave a Rickie Lee Jones (2000) • Laurie Anderson a Luis Eduardo Aute (2001) • Donovan a Gilberto Gil (2002) • Eric Andersen a Patti Smith (2003) • Peter Hammill (2004) • John Cale a Khaled (2005) • Willy DeVille a Bruno Lauzi (2006) • Jacques Higelin (2007) • Milton Nascimento (2008) • Franco Battiato a Angélique Kidjo (2009) • Paul Brady (2010) • Luciano Ligabue a Jaromír Nohavica (2011) • The Klezmatics (2012) • Robyn Hitchcock (2013) • José Mário Branco, David Crosby, Maria Farantouri, The Plastic People of the Universe a John Trudell (2014) • Francesco Guccini (2015) • Otello Profazio a Stan Ridgway (2016) • Vinicio Capossela (2017) • Zucchero Fornaciari a Salvatore Adamo (2018) • Pino Donaggio, Gianna Nannini a Eric Burdon (2019) • Vasco Rossi a Sting (2020) • Mogol, Fiorella Mannoia, Vittorio De Scalzi, Paolo Pietrangeli, Enrico Ruggeri, Stefano Bollani a Marisa Monte (2021) • Alice, Claudio Baglioni, Angelo Branduardi, Fabio Concato, Jurij Ševčuk, Giorgio Conte, Bénabar a Michael McDermott (2022)
Pro kulturní osobnost
Nanni Ricordi (1974) • Michele L. Straniero (1975) • Filippo Crivelli (1976) • Dario Fo (1977) • Roberto Roversi (1978) • Roberto De Simone (1979) • Giancarlo Cesaroni (1980) • Giorgio Calabrese a Ornella Vanoni (1981) • Roberto Murolo (1982) • Sergio Bardotti (1983) • Paolo Poli (1984) • Bulat Okudžava (1985) • Susana Rinaldi (1986) • Žanna Bičevská (1989) • Antonio Carlos Jobim (1990) • Milva (1991) • Virgilio Savona (1994) • Cesária Évora a Cheikha Rimitti (1995) • Lowell Fulson (1996) • Paddy Moloney (1997) • Roger McGuinn (1998) • Mercedes Sosa (1999) • Ute Lemper a Franco Lucà (2000) • Meri Lao (2001) • Arto Lindsay a Enrique Morente (2002) • Jane Birkinová a Maria Del Mar Bonet (2003) • Dulce Pontes (2004) • Fernanda Pivano (2005) • Gianfranco Reverberi a Achinoam „Noa“ Nini (2006) • Marianne Faithfullová (2007) • Joan Molas (2008) • Horacio Ferrer (2009) • Amancio Prada, Roberto „Freak“ Antoni (2010) • Mauro Pagani (2011) • Alessandro Portelli (2012) • Garland Jeffreys a Cui Jian (2013) • Gianni Minà (2014) • Guido De Maria (2015) • Sergio Staino (2016) • Massimo Ranieri a Camanè (2017) • Carlo Petrini (2018) • Franco Fabbri (2019) • Vincenzo Mollica (2020) • Pere Camps (2021) • Giancarlo Governi a Gualtiero Bertelli (2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech