Hirohito

Šówa Tennó 昭和天皇
Japonský císař
Císař Šówa
Doba vlády	1926–1989
Éra vlády	Šówa
Posmrtné jméno	Šówa
Narození	29. dubna 1901 Aoyama
Úmrtí	7. ledna 1989 (ve věku 87 let) Fukiage gjoen
Předchůdce	Císař Taišó (za života Jošihito (嘉仁))
Nástupce	Císař Akihito
Manželka	Císařovna Kódžun (香淳 皇后), za svobodna Princezna Nagako 良子 女王
Potomci	Princezna Šigeko Princezna Sačiko Princezna Kazuko Princezna Acuko Císař Akihito Princ Masahito Princezna Takako
Dynastie	Jamato
Motto	昭和 Šówa – „zářící mír“
Otec	Císař Taišó (za života Jošihito (嘉仁))
Matka	Sadako Kudžó, japonsky: 九条 節子 Kudžó Sadako;
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hirohito (japonsky: 裕仁; 29. dubna 1901, Tokio – 7. ledna 1989) byl 124. japonský císař, který vládl v letech 1926-1989. Po své smrti je v Japonsku znám jako císař Šówa (昭和 天皇, Šówa tennó; Šówa – „zářící mír“ – byl název jeho panovnické éry, který si volí každý císař sám). Mimo Japonsko bývá jmenován Hirohito. Jeho dětské jméno bylo Miči no mija (迪宮), přesněji Miči no mija Hirohito Šinnó (迪宮 裕仁 親王).

Vládl nejdéle ze všech japonských císařů a během jeho vlády došlo v japonské společnosti k obrovským ekonomickým a společenským změnám.

Mládí

Narodil se v paláci Aojama v Tokiu. Jako prvorozený syn císaře Taišó Jošihity byl 2. listopadu 1916 ustanoven korunním princem. Dne 29. listopadu 1921 se stal regentem a ujal se vlády místo svého těžce nemocného otce.

V roce 1922 podnikl šestiměsíční cestu do Velké Británie a dalších evropských zemí (Francie, Itálie, Vatikán, Nizozemsko a Belgie). Stal se tak vůbec prvním japonským vládcem, který kdy vycestoval do zahraničí.

Korunovace

25. prosince 1926 zemřel jeho otec, císař Taišó a novým císařem byl 10. listopadu 1928 korunován Hirohito.

Role ve druhé světové válce

Počátek jeho vlády mezi roky 1928 a 1945 je poznamenám silným postavením japonských armádních kruhů ve vládě. V roce 1932 došlo k faktické ztrátě civilní kontroly nad armádou. Ta ovládla téměř veškerou politickou moc v zemi, začala se připravovat na agresivní válku ve východní Asii a postupně zavlekla Japonsko do druhé světové války. Podle posledních výzkumů vyšlo najevo^[zdroj?], že císař byl středem faktického politického dění a události vedoucí k invazi do Číny, následné masakry a vstup Japonska do druhé světové války se děly pod jeho přímou kontrolou nebo s jeho souhlasem. Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki nechali zastánci kapitulace i fanatického odporu rozhodnutí na císaři.^[1] Ten se nakonec rozhodl pro přijetí podmínek Postupimské konference, v rozhlasovém projevu po 15. srpnu seznámil veřejnost s rozhodnutím a 2. září Japonsko kapitulovalo.

Život po válce

Po válce byl souzen za válečné zločiny, avšak byl osvobozen mimo jiné kvůli přesvědčení generála MacArthura, že jeho odsouzení by zcela podkopalo morálku obyvatelstva. Dokonce mu bylo umožněno setrvat na postu císaře i po válce, který však byl zbaven veškeré politické moci a zůstala mu pouze ceremoniální role. V roce 1952 chtěl ve svém projevu k příležitosti ukončení nadvlády nad Japonskem americkou armádou vyjádřit lítost nad vypuknutím války, údajně mu to však bylo rozmluveno tehdejším premiérem Šigeru Jošidou.^[2]

Hirohito zůstal zbytek svého života aktivní součástí japonské společnosti a je s ním spojováno mnoho rozhodnutí, která bývají spojována s funkcí hlavy státu. Zemřel 7. ledna 1989 na rakovinu. Vlády se ujal jeho syn Akihito, který roku 2019 abdikoval a přenechal trůn svému synovi Naruhitovi. Jak Akihito, tak Naruhito na rozdíl od svého předka veřejně vyjádřili lítost nad rolí Japonska ve druhé světové válce.

Potomci

• Princezna Šigeko
  (Teru no mija Šigeko Naišinnó 照宮 成子 内親王), (1925–1961)
• Princezna Sačiko
  (Hisa no mija Sačiko Naišinnó 久宮 祐子 内親王), (1927–1928)
• Princezna Kazuko
  (Taka no mija Kazuko Naišinnó 孝宮 和子 内親王), (1929–1989)
• Princezna Acuko
  (Jori no mija Acuko Naišinnó 順宮 厚子 内親王), (* 1931)
• Císař Akihito
  (Cugu no mija Akihito Šinnó 継宮 明仁 親王), (* 1933)
• Princ Masahito
  (Hitači no mija Masahito Šinnó 常陸宮 正仁 親王), (* 1935)
• Princezna Takako
  (Suga no mija Takako Naišinnó 清宮 貴子 内親王), (* 1939)

Odkazy

Reference

Literatura

• BIX, Herbert P. Hirohito a vznik moderního Japonska. Praha: BB art, 2002. ISBN 80-7257-712-3. S. 599. 
• HATA, Ikuhiko; JANSEN, Marius B. Hirohito: The Shōwa Emperor in War and Peace. [s.l.]: Global Oriental, 2007. 272 s. 
• DOSTÁLOVÁ, Klára. Hirohito – zhroucení božského mýtu [online]. Filozofická fakulta, 2007. Diplomová práce. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Kunaicho | Emperor Shōwa and Empress Kōjun
• Hirohito biography and timeline v Rotten Library
• Reflections on Emperor Hirohito's death
• Booknotes interview with Herbert Bix on Hirohito and the Making of Modern Japan, September 2, 2001
• Booknotes interview with John Dower on Embracing Defeat, March 26, 2000
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hirohito na Wikimedia Commons
• Osoba Hirohito ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hirohito
• Japonská cesta 1945-1970
• Císař Hirohito. Bál se amerických atomových zbraní, nebo Sovětů? Pořad Českého rozhlasu Plus, detailní životopisné informace, podrobnosti o císařově postojích během války a po ní.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Japonští císařové
seznam japonských císařů
Legendární	Džómon 660 ACN–291 ACN Džimmu Suizei Annei Itoku Kóšó Kóan Jajoi 290 ACN–269 AD Kórei Kógen Kaika Sudžin Suinin Keikó Seimu Čúai Džingu Kógó**
Jamato	Kofun 269–539 Ódžin Nintoku Ričú Hanzei Ingjó Ankó Júrjaku Seinei Kenzó Ninken Burecu Keitai Ankan Senka Asuka 539–710 Kinmei Bidacu Jómei Sušun Suiko* Džomei Kógjoku* Kótoku Saimei* Tendži Kóbun Temmu Džitó* Mommu Gemmei*
Nara	710–794 Gemmei* Genšó* Šómu Kóken* Džunnin Šótoku* Kónin Kammu
Heian	794–1185 Kammu Heizei Saga Džunna Ninmjó Montoku Seiwa Józei Kókó Uda Daigo Suzaku Murakami Reizei En'jú Kazan Ičidžó Sandžó Go-Ičidžó Go-Suzaku Go-Reizei Go-Sandžó Širakawa Horikawa Toba Sutoku Konoe Go-Širakawa Nidžó Rokudžó Takakura Antoku Go-Toba
Kamakura	1185–1333 Go-Toba Cučimikado Džuntoku Čúkjó Go-Horikawa Šidžó Go-Saga Go-Fukakusa Kamejama Go-Uda Fušimi Go-Fušimi Go-Nidžó Hanazono Go-Daigo
Severní dvůr	1333–1392 Kógon Kómjó Sukó Go-Kógon Go-En'jú Go-Komacu
Muromači	1333–1573 Go-Murakami Čókei Go-Kamejama Go-Komacu Šókó Go-Hanazono Go-Cučimikado Go-Kašiwabara Go-Nara Ógimači
Azuči-Momojama	1573–1603 Ógimači Go-Józei
Edo	1603–1868 Go-Józei Go-Mizunó Meišó* Go-Kómjó Go-Sai Reigen Higašijama Nakamikado Sakuramači Momozono Go-Sakuramači* Go-Momozono Kókaku Ninkó Kómei Meidži
Japonské císařství	1868–1947 Meidži Taišó Šówa
Moderní Japonsko	1947–dosud Šówa Akihito Naruhito
vládnoucí císařovny jsou označeny hvězdičkou * / císařská choť a regentka Džingu Kógó se tradičně neuvádí **