Nidžó

Nidžó
Narození31. července 1143
Úmrtí5. září 1165 (ve věku 22 let)
PotomciYoshiko-naishinnō a Rokudžó
OtecGo-Širakawa
MatkaIši Fudžiwara
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nidžó (japonsky 二条天皇, Nidžó-tennó, 31. července 1143 ─ 5. září 1165) byl sedmdesátý osmý císař Japonska[1] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.[2] Vládl od 5. září 1158 do své abdikace 3. srpna 1165.[3][4]

Princ, jehož osobní jméno (imina) před nástupem na Chryzantémový trůn znělo Morihito (守仁親王),[5][pozn. 1] byl prvorozeným synem 77. císaře Go-Širakawy a jeho manželky Jošiko Minamoto (1116-1143).

Události za Nidžóova života

Dne 20. července 1156 zemřel bývalý císař Toba ve věku 53 let.[4][6] Následně ve dnech 28. července až 16. srpna téhož roku proběhla krátká občanská válka, jež měla vyřešit spor o následnictví na japonském trůnu, známá jako vzpoura Hógen.[6]

Dne 26. dubna 1192 odstoupil císař Go-Širakawa ve 3. roce svého panování z Chryzantémového trůnu a nástupnictví (senso) převzal jeho nejstarší syn princ Morihito. Krátce nato také usedl budoucí císař Nidžó údajně na japonský trůn (sokui).[3][4][pozn. 2]

I poté, co budoucí císař Nidžó usedl formálně na trůn, zůstalo řízení veškerých státních záležitostí nadále plně v rukou klášterního císaře Go-Širakawy.[3]

Dne 19. ledna 1160 vypukly v Kjótu takzvané nepokoje Heidži, které trvaly až do 5. února.[6] Jednalo se o boj mezi dvěma soupeřícími samurajskými rody Taira a Minamoto, jenž bývá vnímán jako předzvěst občanské Genpeiské války.[7]

Dne 14. září 1164 zemřel ve svých 46 letech bývalý císař Sutoku.[4]

V sedmém roce své vlády císař Nidžó onemocněl tak těžce, že byl nucen vzdát se 3. srpna 1165 trůnu a nástupnictví (senso) převzal v necelých 8 měsících jeho druhorozený syn Nobuhito (順仁親王). Krátce nato údajně rovněž usedl na Chryzantémový trůn (sokui).[3][4][5] Princ Nobuhito vešel posmrtně ve známost jako císař Rokudžó.[6]

Dne 5. září 1165 císař Nidžó krátce po svých 22 narozeninách zemřel.[6][4]

Rodina

Císařský princ Morihito neboli císař Nidžó měl 8 manželek, s nimiž zplodil 4 děti, 3 syny a 1 dceru. Jeho druhorozený syn, císařský princ Nobuhito, posléze usedl na trůn jako císař Rokudžó.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V dobách před vládou císaře Džomeie byla osobní jména císařů velmi dlouhá a lidé je obecně nepoužívali. Po Džomeiově vládě se počet znaků v každém jméně zmenšil.[4]
  2. ↑ Odlišné převzetí nástupnictví (senso) nebylo v dobách před vládou císaře Tendžiho uznáváno a všichni panovníci kromě císařovny Džitó a císařů Józeie, Go-Toby a Fušimiho přebírali nástupnictví a usedali na Chryzantémový trůn (sokui) v tomtéž roce. Bylo tomu tak až do vlády císaře Go-Murakamiho.[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Nijō na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Imperial Household Agency (Kunaichō): 村上天皇 (62)
  2. ↑ Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). The Imperial House of Japan. Kyoto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887
  3. ↑ a b c d Titsingh, Isaac. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo/Hayashi Gahō, 1652], Nipon o daï itsi ran (Annales des empereurs du Japon). Paris: Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland
  4. ↑ a b c d e f g Brown, Delmer M.; ISHIDA, ICHIRŌ. The Future and the Past. [s.l.]: Berkeley: University of California Press., 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-520-03460-0. OCLC 251325323 Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑ a b c Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns. New York: Columbia University Press. ISBN 978-0-231-04940-5; OCLC 59145842
  6. ↑ a b c d e Kitagawa, Hiroshi and Bruce T. Tsuchida, ed. (1975). The Tale of the Heike. Tokyo: University of Tokyo Press. ISBN 0-86008-128-1 OCLC 164803926
  7. ↑ Keene, Donald. (1999). Seeds in the Heart: Japanese Literature from Earliest Times to the Late Sixteenth Century. New York: Columbia University Press. ISBN 9780231114417; OCLC 246429887

Externí odkazy

Japonští císaři
Předchůdce:
Go-Širakawa 		1158–1165
Nidžó 		Nástupce:
Rokudžó
Japonští císařové
seznam japonských císařů
Legendární
Džómon
660 ACN–291 ACN
Jajoi
290 ACN–269 AD
Znak japonského císaře
Znak japonského císaře
Jamato
Kofun
269–539
Asuka
539–710
Nara
710–794
Heian
794–1185
Kamakura
1185–1333
Severní dvůr
1333–1392
Muromači
1333–1573
Azuči-Momojama
1573–1603
Edo
1603–1868
Japonské císařství
1868–1947
Moderní Japonsko
1947–dosud
vládnoucí císařovny jsou označeny hvězdičkou * / císařská choť a regentka Džingu Kógó se tradičně neuvádí **
Autoritní data Editovat na Wikidatech