Lars Saabye Christensen

Lars Saabye Christensen
Narození21. září 1953 (70 let)
Oslo
Povoláníspisovatel, romanopisec, scenárista, básník a dramatik
Alma materUniverzita v Oslu
Berg Upper Secondary School
Tématanorská literatura a literatura pro děti a mládež
OceněníCena Tarjei Vesaase (1976)
Cappelenprisen (1984)
Rivertonova cena (1987)
Sarpsborgprisen (1988)
Cena norských knihkupců (1990)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lars Saabye Christensen (* 21. září 1953, Oslo) je norský spisovatel.

Biografie

Patří mezi nejpopulárnější a hojně překládané současné norské beletristy. Debutoval v roce 1976 sbírkou básní Příběh o Gly (Historien om Gly) a od té doby napsal nejen řadu úspěšných románů, ale i povídky, divadelní hry a sbírky poezie. První velký úspěch zaznamenal s románem Beatles (1984, česky 2009) vyprávějící příběh nezbedných kluků vyrůstajících v Oslu. Jeho knihy se většinou odehrávají v Oslu padesátých a šedesátých let dvacátého století a vyznačují laskavým humorem a jemnou sentimentalitou.

Ocenění

Za své dílo obdržel řadu literárních cen. Dosud zřejmě nejvyššího ocenění se mu dostalo za román Poloviční bratr (Halvbroren, 2001, česky 2004), jenž byl ověnčen cenou Severské rady za literaturu.

Bibliografie (česky)

Romány

  • Poloviční bratr, Doplněk 2005, překlad Jarka Vrbová, ISBN 80-7239-170-4
  • Model, Doplněk 2006, překlad Jarka Vrbová, ISBN 80-7239-203-4
  • Beatles, Doplněk 2009, překlad Jarka Vrbová, ISBN 978-80-7239-237-7
  • Stopy města, Kniha Zlín 2019, překlad Jarka Vrbová, ISBN 978-80-7473-782-4

Povídky

  • „117 bot“, překlad Hana Fryščáková, in: Když je ryba dobrá, Větrné mlýny 2001, ISBN 80-86151-48-4
  • „Ideální čas“, překlad Mirka Horová, in: Ondřej Vimr (ed.): Krajina s pobřežím aneb Sto let norské povídky, Argo 2005, ISBN 80-7203-711-0
  • „Rádio“, překlad Karolína Stehlíková, in: HOST, 2005, roč. XXI, č. 10, ISSN 1211-9938
  • „Žárlivý holič“, překlad Iva Doušová, in: Se světem nepohneš, Pistorius & Olšanská 2011, ISBN 978-80-87053-59-1
  • „Výtah Oscara Wilda“, překlad Martina Vacková, in: Se světem nepohneš, Pistorius & Olšanská 2011, ISBN 978-80-87053-59-1

Drama

Chet tady nezahraje, překlad Jarka Vrbová, in: Pět severských her, Divadelní ústav 2013, ISBN 978-80-7008-297-3

Externí odkazy

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lars Saabye Christensen
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Lars Saabye Christensen na Wikimedia Commons
  • Portrét na iLiteratura.cz
  • (norsky) Heslo v encyklopedii Store norske leksikon
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Laureáti Literární ceny Severské rady
1962–1969
1970–1979
  • Klaus Rifbjerg (1970)
  • Thorkild Hansen (1971)
  • Karl Vennberg (1972)
  • Veijo Meri (1973)
  • Villy Sørensen (1974)
  • Hannu Salama (1975)
  • Ólafur Jóhann Sigurðsson (1976)
  • Bo Carpelan (1977)
  • Kjartan Fløgstad (1978)
  • Ivar Lo-Johansson (1979)
  • 1980–1989
  • Sara Lidmanová (1980)
  • Snorri Hjartarson (1981)
  • Sven Delblanc (1982)
  • Peter Seeberg (1983)
  • Göran Tunström (1984)
  • Antti Tuuri (1985)
  • Rói Patursson (1986)
  • Herbjørg Wassmo (1987)
  • Thor Vilhjálmsson (1988)
  • Dag Solstad (1989)
  • 1990–1999
  • Tomas Tranströmer (1990)
  • Nils-Aslak Valkeapää (1991)
  • Fríða Á. Sigurðardóttir (1992)
  • Peer Hultberg (1993)
  • Kerstin Ekmanová (1994)
  • Einar Már Guðmundsson (1995)
  • Øystein Lønn (1996)
  • Dorrit Willumsenová (1997)
  • Tua Forsströmová (1998)
  • Pia Tafdrupová (1999)
  • 2000–2009
  • Henrik Nordbrandt (2000)
  • Jan Kjærstad (2001)
  • Lars Saabye Christensen (2002)
  • Eva Strömová (2003)
  • Kari Hotakainen (2004)
  • Sjón (2005)
  • Göran Sonnevi (2006)
  • Sara Stridsbergová (2007)
  • Naja Marie Aidtová (2008)
  • Per Petterson (2009)
  • 2010–2019
  • Sofi Oksanen (2010)
  • Gyrðir Elíasson (2011)
  • Merethe Lindstrømová (2012)
  • Kim Leine (2013)
  • Kjell Westö (2014)
  • Jon Fosse (2015)
  • Katarina Frostensonová (2016)
  • Kirsten Thorupová (2017)
  • Auður Ava Ólafsdóttir (2018)
  • Jonas Eika (2019)
  • od 2020
  • Monika Fagerholmová (2020)
  • Niviaq Korneliussenová (2021)
  • Solvej Balleová (2022)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech