Tarjei Vesaas

Tarjei Vesaas
Narození20. srpna 1897
Vinje
Úmrtí15. března 1970 (ve věku 72 let)
Rikshospitalet
Povoláníbásník, romanopisec a spisovatel
Žánrromán, povídka, poezie a divadelní hra
OceněníGyldendalův grant (1943)
Doblougova cena (1957)
Literární cena Severské rady (1964)
Cena norských knihkupců (1967)
Manžel(ka)Halldis Moren Vesaas (od 1934)
DětiOlav Vesaas
Guri Vesaas
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tarjei Vesaas (20. srpen 1897, Vinje – 15. březen 1970, Oslo) byl norský spisovatel, představitel modernismu. Vydal dvacet románů, čtyři sbírky povídek, šest sbírek básní a tři divadelní hry.

Život a dílo

Pocházel ze selského rodu z Vinje. V Telemarku žil celý život a své literární texty také vždy psal místním dialektem, ovšem nebyl autorem regionálním, naopak ho vždy lákala univerzální témata.

Začínal venkovským realismem (Samota Grinde; Grindegard, 1925, Grindekveld, 1926, Vraní koně; Dei svarte hestane, 1928). Postupně však přidával silný psychologický rozměr a silnou metaforou. Vrcholem této nové linie se stal román Dům v temnotách (Huset i mørket, 1945), kde se vyrovnával ze zkušeností života v okupovaném Norsku během druhé světové války. Téma narušené komunikace mezi lidmi dominuje v románu Bělidlo (Bleikeplassen, 1946) ve Vesaasově nejoceňovanějším románu Ptáci (Fuglane, 1957), jehož hrdinou je vesnický blázen, i v románu Ledový zámek (Is-slottet, 1963), za který získal Literární cenu Severské rady.[1]

Odkazy

Reference

  1. Vesaas, Tarjei [online]. [cit. 2016-09-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tarjei Vesaas na Wikimedia Commons
  • Encyklopedické zdroje na Encyclopedia.com
Laureáti Literární ceny Severské rady
1962–1969
1970–1979
  • Klaus Rifbjerg (1970)
  • Thorkild Hansen (1971)
  • Karl Vennberg (1972)
  • Veijo Meri (1973)
  • Villy Sørensen (1974)
  • Hannu Salama (1975)
  • Ólafur Jóhann Sigurðsson (1976)
  • Bo Carpelan (1977)
  • Kjartan Fløgstad (1978)
  • Ivar Lo-Johansson (1979)
  • 1980–1989
  • Sara Lidmanová (1980)
  • Snorri Hjartarson (1981)
  • Sven Delblanc (1982)
  • Peter Seeberg (1983)
  • Göran Tunström (1984)
  • Antti Tuuri (1985)
  • Rói Patursson (1986)
  • Herbjørg Wassmo (1987)
  • Thor Vilhjálmsson (1988)
  • Dag Solstad (1989)
  • 1990–1999
  • Tomas Tranströmer (1990)
  • Nils-Aslak Valkeapää (1991)
  • Fríða Á. Sigurðardóttir (1992)
  • Peer Hultberg (1993)
  • Kerstin Ekmanová (1994)
  • Einar Már Guðmundsson (1995)
  • Øystein Lønn (1996)
  • Dorrit Willumsenová (1997)
  • Tua Forsströmová (1998)
  • Pia Tafdrupová (1999)
  • 2000–2009
  • Henrik Nordbrandt (2000)
  • Jan Kjærstad (2001)
  • Lars Saabye Christensen (2002)
  • Eva Strömová (2003)
  • Kari Hotakainen (2004)
  • Sjón (2005)
  • Göran Sonnevi (2006)
  • Sara Stridsbergová (2007)
  • Naja Marie Aidtová (2008)
  • Per Petterson (2009)
  • 2010–2019
  • Sofi Oksanen (2010)
  • Gyrðir Elíasson (2011)
  • Merethe Lindstrømová (2012)
  • Kim Leine (2013)
  • Kjell Westö (2014)
  • Jon Fosse (2015)
  • Katarina Frostensonová (2016)
  • Kirsten Thorupová (2017)
  • Auður Ava Ólafsdóttir (2018)
  • Jonas Eika (2019)
  • od 2020
  • Monika Fagerholmová (2020)
  • Niviaq Korneliussenová (2021)
  • Solvej Balleová (2022)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech