Väinö Linna

Väinö Linna
Väinö Linna (listopad 1963)
Väinö Linna (listopad 1963)
Rodné jménoVäinö Valtteri Linna
Narození20. prosince 1920
Urjala
Úmrtí21. dubna 1992 (ve věku 71 let)
Pikonlinna
Příčina úmrtírakovina plic
Místo pohřbeníKalevankangas cemetery
Povoláníspisovatel a prozaik
Významná dílaTuntematon sotilas
Täällä Pohjantähden alla
OceněníKalevi Jäntin palkinto (1952)
Cena Aleksise Kiviho (1960)
Commander of the Order of the Lion of Finland (1962)
Literární cena Severské rady (1963)
Jussi Awards (1969)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Väinö Linna (20. prosince 1920 Urjala – 21. dubna 1992 Tampere) byl jeden z nejvýznamnějších finských spisovatelů 20. století. Za knihu Pod severkou získal v roce 1963 cenu Severské rady za literaturu.

České překlady

  • Neznámý voják (Tuntematon sotilas, 1955, česky Naše vojsko 1965 v překladu Ivany a Stanislava Hniličkových)
  • Pod Severkou (Täällä Pohjantähden alla, trilogie – 1959, 1960, 1962, česky 1969 v překladu Jana Petra Velkoborského)

Ocenění

  • Byl prvním Finem, který obdržel Cenu literatury Severské rady (Pohjoismaiden neuvosto) v roce 1963
  • Čestný doktor Sociální univerzity v Tampere (Tampereen yliopisto) v roce 1965
  • Jeho portrét byl na bankovce 20 finských marek (používána v letech 1993–2002)
  • Pamětní mince 2€ v roce 2020 ke stému výročí narození

Odkazy

Související články

Externí odkazy

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Väinö Linna
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Väinö Linna na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Laureáti Literární ceny Severské rady
1962–1969
1970–1979
  • Klaus Rifbjerg (1970)
  • Thorkild Hansen (1971)
  • Karl Vennberg (1972)
  • Veijo Meri (1973)
  • Villy Sørensen (1974)
  • Hannu Salama (1975)
  • Ólafur Jóhann Sigurðsson (1976)
  • Bo Carpelan (1977)
  • Kjartan Fløgstad (1978)
  • Ivar Lo-Johansson (1979)
  • 1980–1989
  • Sara Lidmanová (1980)
  • Snorri Hjartarson (1981)
  • Sven Delblanc (1982)
  • Peter Seeberg (1983)
  • Göran Tunström (1984)
  • Antti Tuuri (1985)
  • Rói Patursson (1986)
  • Herbjørg Wassmo (1987)
  • Thor Vilhjálmsson (1988)
  • Dag Solstad (1989)
  • 1990–1999
  • Tomas Tranströmer (1990)
  • Nils-Aslak Valkeapää (1991)
  • Fríða Á. Sigurðardóttir (1992)
  • Peer Hultberg (1993)
  • Kerstin Ekmanová (1994)
  • Einar Már Guðmundsson (1995)
  • Øystein Lønn (1996)
  • Dorrit Willumsenová (1997)
  • Tua Forsströmová (1998)
  • Pia Tafdrupová (1999)
  • 2000–2009
  • Henrik Nordbrandt (2000)
  • Jan Kjærstad (2001)
  • Lars Saabye Christensen (2002)
  • Eva Strömová (2003)
  • Kari Hotakainen (2004)
  • Sjón (2005)
  • Göran Sonnevi (2006)
  • Sara Stridsbergová (2007)
  • Naja Marie Aidtová (2008)
  • Per Petterson (2009)
  • 2010–2019
  • Sofi Oksanen (2010)
  • Gyrðir Elíasson (2011)
  • Merethe Lindstrømová (2012)
  • Kim Leine (2013)
  • Kjell Westö (2014)
  • Jon Fosse (2015)
  • Katarina Frostensonová (2016)
  • Kirsten Thorupová (2017)
  • Auður Ava Ólafsdóttir (2018)
  • Jonas Eika (2019)
  • od 2020
  • Monika Fagerholmová (2020)
  • Niviaq Korneliussenová (2021)
  • Solvej Balleová (2022)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech