Sjón

Sigurjón Birgir Sigurðsson je islandské jméno, v němž Sigurðsson je patronymum, nikoliv klasické příjmení. Tato osoba je v islandském prostředí označována pouze jako Sigurjón Birgir.
Sjón
Narození27. srpna 1962 (61 let)
Reykjavík
Povoláníspisovatel, básník, scenárista, dramatik, hudební skladatel, textař, hudebník, autor dětské literatury, filmový scenárista a filmový herec
Témataliteratura, surrealismus, poezie, hudba, písňový text, filmová scenáristika a filmové herectví
Významná dílaSkugga Baldur
Rökkurbýsnir
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sjón,[pozn. 1] vlastním jménem Sigurjón Birgir Sigurðsson (* 27. srpna 1962 Reykjavík) je současný islandský spisovatel. Těžiště jeho díla spočívá v románech, při jejichž tvorbě se často nechává inspirovat starými islandskými ságami. Kromě prózy se věnuje i poeziidramatické tvorbě; je jedním z nejpřekládanějších islandských autorů a jeho díla byla přeložena do přibližně třiceti jazyků.[2]

Život a dílo

Literárně debutoval ve svých patnácti letech sbírkou poezie Sýnir (1978).[2] V téže době spoluzakládal reykjavické umělecké sdružení Medúsa, jež bylo inspirováno některými avantgardními uměleckými směry, zejména surrealismemdadaismem;[3] podle vlastních slov byl inspirován kromě jiného i českým poetismem a poezií Vítězslava Nezvala.[1][3]

V 70. a 80. letech napsal několik básnických sbírek, koncem osmdesátých let publikoval svůj první román Stálnótt (1987). V 90. letech se věnoval zejména próze, po roce 2000 začal psát i divadelní hry. Průlomem v jeho tvorbě byl román Syn stínu (2003), za který v roce 2005 získal Literární cenu Severské rady; kniha byla přeložena do mnoha jazyků a kromě toho nominována na několik dalších literárních cen.[2] Dalším románem, jenž vzbudil širší pozornost a byl také přeložen do češtiny, je Měsíční kámen: Příběh chlapce, který nikdy nebyl (2013).

Od počátku 80. let spolupracuje s místními hudebními umělci. V roce 1987 byl pod jménem „Johnny Triumph“ hostujícím vokalistou na dvanáctipalcovém singlu skupiny The Sugarcubes Luftgitar. Pravidelně spolupracuje s islandskou zpěvačkou Björk;[1] v roce 2000 byl nominován na OscaraZlatý glóbus za text písně I've Seen It All z filmu Tanec v temnotách (2000).[2] V současnosti působí pod islandským labelem Smekkleysa.

Podle vlastních slov k jeho inspiracím patří i někteří další čeští autoři, například Bohumil Hrabal.[3] V roce 2016 opakovaně navštívil Českou republiku; poprvé u příležitosti dramatizace knihy Syn stínu divadlem Studio Hrdinů, později byl jedním ze severských hostů na pražském veletrhu Svět knihy.[4]

Je předsedou islandského PEN klubu.[2] Žije v Reykjavíku, je ženatý a má dvě děti.[2]

Tvorba (výběr)

Próza

  • 1987 – Stálnótt
  • 1989 – Engill, pípuhattur og jarðarber
  • 1994 – Augu þín sáu mig
  • 1995 – Sagan af húfunni fínu
  • 2000 – Númi og höfuðin sjö
  • 2001 – Með titrandi tár
  • 2002 – Sagan af furðufugli
  • 2003 – Skugga-Baldur – román (česky: Syn stínu, Argo 2008)
  • 2005 – Argóarflísin – román (česky: Múza z lodi Argó: báje o Iásonovi a Kaineovi, Dybbuk 2016)
  • 2008 – Rökkurbýsnir
  • 2013 – Mánasteinn – drengurinn sem aldrei var til – román (česky: Měsíční kámen: Příběh chlapce, který nikdy nebyl, Dybbuk 2015)
  • 2016 – CoDex 1962

Poezie

  • 1978 – Sýnir
  • 1982 – Reiðhjól blinda mannsins
  • 1983 – Sjónhverfingabókin
  • 1986 – Leikfangakastalar
  • 1991 – Ég man ekki eitthvað um skýin

Odkazy

Poznámky

  1. Umělecké jméno „Sjón“ je zkráceninou spisovatelova křestního jména Sigurjón a v českém překladu znamená „Zrak“.[1]

Reference

  1. a b c GREČNEROVÁ, Barbora. Sjón. iLiteratura.cz [online]. 2016-05-11 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f Bio [online]. [cit. 2016-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-17. (anglicky) 
  3. a b c BŘEZINOVÁ, Helena. Punk mě přivedl k dada a surrealismu. A2. Roč. 2006, čís. 18. Dostupné online [cit. 2016-09-07]. ISSN 1803-6635. 
  4. GREČNEROVÁ, Barbora. Sjón. iLiteratura.cz [online]. 2016-05-14 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sjón
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sjón na Wikimedia Commons
  • Osoba Sigurjón Birgir Sigurðsson ve Wikicitátech
  • (anglicky) Oficiální stránky
  • Rozhovor na portálu iLiteratura.cz
  • rozhovory v kulturním periodiku A2: z roku 2006, z roku 2016
  • reportáž ze Světa knihy, článek o CoDexu 1962, o inscenaci Skugga Baldur na serveru Lidovky.cz.
Laureáti Literární ceny Severské rady
1962–1969
1970–1979
  • Klaus Rifbjerg (1970)
  • Thorkild Hansen (1971)
  • Karl Vennberg (1972)
  • Veijo Meri (1973)
  • Villy Sørensen (1974)
  • Hannu Salama (1975)
  • Ólafur Jóhann Sigurðsson (1976)
  • Bo Carpelan (1977)
  • Kjartan Fløgstad (1978)
  • Ivar Lo-Johansson (1979)
  • 1980–1989
  • Sara Lidmanová (1980)
  • Snorri Hjartarson (1981)
  • Sven Delblanc (1982)
  • Peter Seeberg (1983)
  • Göran Tunström (1984)
  • Antti Tuuri (1985)
  • Rói Patursson (1986)
  • Herbjørg Wassmo (1987)
  • Thor Vilhjálmsson (1988)
  • Dag Solstad (1989)
  • 1990–1999
  • Tomas Tranströmer (1990)
  • Nils-Aslak Valkeapää (1991)
  • Fríða Á. Sigurðardóttir (1992)
  • Peer Hultberg (1993)
  • Kerstin Ekmanová (1994)
  • Einar Már Guðmundsson (1995)
  • Øystein Lønn (1996)
  • Dorrit Willumsenová (1997)
  • Tua Forsströmová (1998)
  • Pia Tafdrupová (1999)
  • 2000–2009
  • Henrik Nordbrandt (2000)
  • Jan Kjærstad (2001)
  • Lars Saabye Christensen (2002)
  • Eva Strömová (2003)
  • Kari Hotakainen (2004)
  • Sjón (2005)
  • Göran Sonnevi (2006)
  • Sara Stridsbergová (2007)
  • Naja Marie Aidtová (2008)
  • Per Petterson (2009)
  • 2010–2019
  • Sofi Oksanen (2010)
  • Gyrðir Elíasson (2011)
  • Merethe Lindstrømová (2012)
  • Kim Leine (2013)
  • Kjell Westö (2014)
  • Jon Fosse (2015)
  • Katarina Frostensonová (2016)
  • Kirsten Thorupová (2017)
  • Auður Ava Ólafsdóttir (2018)
  • Jonas Eika (2019)
  • od 2020
  • Monika Fagerholmová (2020)
  • Niviaq Korneliussenová (2021)
  • Solvej Balleová (2022)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech
    • AbARTP: 138384
    • NKC: jo2006333815
    • BIBSYS: 90184583
    • BNE: XX1610775, XX5448237
    • BNF: cb129908529 (data)
    • GND: 132523604, 1070059668, 1070059722
    • ICCU: LO1V318142
    • ISNI: 0000 0001 1030 5375
    • LCCN: n88104822
    • LNB: 000255087
    • MBA: 2c00cd43-2ec7-49d3-8668-4000c000cdb6, d6c13125-cb57-4cc8-b0af-1d30e4019fdc
    • NLI: 987007414039705171
    • NLP: a0000002334835
    • NSK: 000668139
    • NTA: 145674118
    • PLWABN: 9810566258605606
    • SELIBR: 198150
    • SNK: 150371
    • SUDOC: 057175160
    • ULAN: 500472261
    • VIAF: 87346773, 46893897, 518167021775052871564, 315578683, 313245427
    • WorldCat Identities: lccn-n88104822