Letov Š-10
| Letov Š-10 | |
|---|---|
| Určení | cvičný letoun |
| Původ | Československo |
| Výrobce | Letov |
| Charakter | vyřazen ze služby |
| Uživatel | Československé letectvo Masarykova letecká liga |
| Výroba | 1922–1923[1]:s.35 |
| Vyrobeno kusů | 51[1]:s.35 |
| Vyvinuto z typu | Hansa-Brandenburg B.I |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letov Š-10 byl dvouplošný cvičný letoun vyráběný ve 20. letech 20. století československou firmou Letov. Jednalo se o kopii německé konstrukce Hansa-Brandenburg B.I.
Vznik a vývoj
Letov Š-10 byl přímou kopií Hansa-Brandenburg B.I série 76 široce užívaného armádním letectvem Rakousko-Uherska. Tento typ patřil mezi nejpočetnější letouny nacházející se na československém území po získání samostatnosti anebo získaných krátce poté, a později bylo rozhodnuto o dalším zvýšení počtů domácí výrobou. U firmy Aero tak vznikaly stroje Aero Ae-10, a v roce 1922 byla v továrně Letov zahájena výroba 51 kusů Š-10.[1]:s.35[2]:s.24 Byly vybaveny šestiválcovým řadovým motorem Mercedes D.I,[p 1] písty jehož zadních válců byly při stání na zemi nadměrně zaplavovány olejem, což letounům vyneslo přezdívku „sardel“ či „sardinka“.[1]:s.36[2]:s.24 Další neoficiální přezdívkou typů Ae-10 i Š-10 byl „malý branďák“,[1]:s.36 kterou sdílely s původními Brandenburgy B.I.[2]:s.24[p 2]
Operační historie
Československému letectvu Š-10 sloužil spolu s příbuznými letouny Aero Ae-10 jako letoun pro základní pilotní výcvik, a ačkoliv byl brzy doplněn moderněji koncipovaným typem Š-18, ve vojenské službě byl zcela nahrazen až po zavedení letounů Praga E-39 začátkem 30. let. Typ se vyznačoval značnou stabilitou, bezpečností letu a celkovou nenáročností na pilotáž,[2]:s.24 což vedlo k jeho oblibě u pilotů, ale brzy bylo pociťováno jako jistý nedostatek, protože tyto vlastnosti nedokázaly žáky adekvátně připravit na pilotování náročnějších bojových letounů.[1]:s.35[2]:s.24 Po vyřazení z vojenské služby část strojů získaly aerokluby a organizace Masarykovy letecké ligy. Stroj Š-10.1, pojmenovaný „Zdena“, sloužil u pobočky MLL v Nymburce až do listopadu 1936.[2]:s.41
Uživatelé
- Československo
Československo
Specifikace
Údaje podle[3]
Technické údaje
- Osádka: 2 (instruktor a žák)
- Rozpětí: 12,30 m
- Délka: 8,40 m
- Nosná plocha: 36,52 m²
- Prázdná hmotnost: 668 kg
- Vzletová hmotnost: 966 kg
- Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Mercedes D.I[p 1]
- Výkon pohonné jednotky: 74 kW (100 k)
Výkony
- Maximální rychlost: 130 km/h
- Cestovní rychlost: 90 km/h
- Dostup: 3 500 m
- Stoupavost: výstup do výše 1 000 m za 9 minut a 30 sekund
- Dolet: 400 km
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b Později uplatněna jeho kopie od firmy Breitfeld & Daněk Blesk I.
- ↑ Jako „velký branďák“ byl letci označován Hansa-Brandenburg C.I a na něm založené typy Aero A-14/A-15 a A-26. Rozdíl nebyl dán výrazně odlišnými rozměry, ale instalovanými pohonnými jednotkami, které byly u „velkých branďáků“ výkonnější a těžší, což vedlo k odlišným letovým charakteristikám.
Reference
- ↑ a b c d e f Němeček 1983
- ↑ a b c d e f Rajlich a Sehnal 1993
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. Kapitola Příloha 1: Technická data československých letadel, s. 244–245.
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 361 s. Kapitola Historie továrny Letov, s. 20–60.
- RAJLICH, Jiří; SEHNAL, Jiří. Vzduch je naše moře: Československé letectví 1918-1939. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1993. 188 s. ISBN 80-206-0221-6. Kapitola Ve stínu 1. světové války (1918-1924).
Související články
Externí odkazy
- Letov / Šmolík Š-10 na www.pilotinfo.cz
- Letov Š-10 na www.valka.cz
- Letov Š-10 na www.vinar.cz
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Letadla Letov | |
|---|---|
Portály: Letectví
