Pierre Niney

Pierre Niney
Pierre Niney v roce 2015 po předávání filmových cen César
Narození	13. března 1989 (35 let) Boulogne-Billancourt Francie Francie
Alma mater	Národní vyšší konzervatoř dramatického umění Cours Florent Lycée Claude-Monet
Děti	2
Rodiče	François Niney
Významné role	Yves Saint Laurent ve stejnojmenném filmu
César
Nejlepší herec 2015 Yves Saint Laurent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre Niney (* 13. března 1989 Boulogne-Billancourt) je francouzský divadelní a filmový herec a režisér.

Životopis

Narodil se do rodiny profesora dokumentárního filmu Françoise Nineyho a jeho ženy, která pracovala jako autorka manuálů ohledně volného času. Vyrůstal vedle svých dvou sester, z nichž je jedna o pět let starší než on. Vystudoval gymnázium Claude-Monet a získal bakalářský titul ve specializaci na divadlo. Poté spolupracoval s divadelní společností Compagnie Pandora a pracoval s Brigitte Jaques-Wajeman a François Regnaultem. Následně byl přijat do divadelní školy Cours Florent, kde strávil dva roky a poté se učil na Národní konzervatoři v Paříži.

Dne 16. října 2010 byl přijat do Comédie-Française a ve věku osmadvaceti let se tak stal nejmladším členem této skupiny.

Je to právě divadlo, ve kterém se poprvé projevil jako komik, hrál pod vedením Julie Brochen v pařížské La Cartoucherie, Vladimira Pankova v moskevském Mejercholdově divadle či Emmanuela Demarcy-Moty. Začal se objevovat v televizních filmech a postupně získával i menší role ve filmu, například v LOL, Armádě zločinu či ve filmu Láska s vůní čokolády, kde hrál vedle Benoît Poelvoorda a Isabelle Carré.

V roce 2012 byl nominován na cenu César v kategorii nejslibnějšího herec za výkon ve filmu J'aime regarder les filles a následující rok za film Comme des frères. Dne 15. ledna 2015 odešel z Comédie Française.

Byl vybrán pro ztvárnění titulní role do filmu Yves Saint Laurent, kde se objevil po boku Guillauma Gallienna a Charlotte Le Bon. Za ztvárnění této role získal Césara pro nejlepšího herce a také Cenu Patricka Dewaere. Ziskem Césara pro nejlepšího herce se stal nejmladším hercem, který v této kategorii cenu získal. Po předávání ohlásil, že následně bude točit film Příslib úsvitu podle stejnojmenné knihy Romaina Garyho, v hlavní roli s Charlotte Gainsbourg (film měl premiéru v roce 2017).

Jeho partnerkou je australská herečka Natasha Andrews. Mají spolu dvě dcery, narozené v letech 2017 a 2019.

Filmografie

Film

Rok	Název filmu	Role
2008	Je nám osmnáct	Loïc
2009	Réfractaire	Armand
	LOL	Julien
	Armáda zločinu	Henri Keltekian
2010	La Fonte des glaces	Gabriel
	Láska s vůní čokolády	Ludo
	Druhý svět	Yann
2011	Sněhy Kilimandžára	číšník
2011	J'aime regarder les filles	Primo
2012	Comme des frères	Maxime
2013	20 ans d´écart	Balthazar
2014	Yves Saint Laurent	Yves Saint-Laurent
2015	Pan Bezchybný	Mathieu Vasseur
2016	Bláznivá pětka	Samuel
	Odysea	Philippe Cousteau
	Altamira	Paul Ratier
	Frantz	Adrien
2017	Příslib úsvitu	Romain Gary
2018	Zkouška ohněm	Franck Pasquier
2019	Dvě já	Mathieu Bernard
2021	OSS 117: Alerte rouge en Afrique noire	Serge
	Pád letu A800	Mathieu Vasseur
	Milenci	Simon
2022	Goliath	Mathias
2022	Mascarade	Adrien

Televize

Rok	Název pořadu	Role
2006	Paní z Izieu	Théo Reis
2009	Folie douce	Arnaud
2010	Marion Mazzano	Yann Vérac
2010	Les Diamants de la victoire	Boivin de Bièvre
2012	Very Bad Blagues
2013-2015	Casting(s)
2020	La Flamme	Bruno Juiphe

Jako režisér

Rok	Název	Poznámky
2013	Pour le rôle	krátkometrážní film
2013	Casting(s)	televizní seriál

Divadlo

Mimo Comédie-Française

2007-2008: Marina Cvětajevová: Synovi, režie Vladimir Pankov a Lucie Berelowitsch
2007-2008: Jean-Luc Lagarce: Paroles d'acteurs, Variations, režie Julie Brochen
2008-2010: Fabrice Melquiot: Wanted Petula, režie Emmanuel Demarcy-Mota
2009: Marguerite Duras: Agatha, režie Charlotte Bucharles
2009–2010: Ivan Vyrypajev: Juillet, režie Lucie Berelowitsch
2009 a 2012: Pierre Niney: Si près de Ceuta – vlastní divadelní hra, sám ji napsal a režíroval
2010: Fabrice Melquiot: Bouli Année Zéro, režie Emmanuel Demarcy-Mot

Comédie-Française

Dne 16. října 2010 vstoupil do Comédie-Française

2010: Georges Feydeau: Taková ženská na krku, role Emil, režie Jérôme Deschamps
2011: William Shakespeare: Veselé paničky windsorské, role Fenton, režie Andrés Lima
2011: Bertolt Brecht: Třígrošová opera, role Robert, režie Laurent Pelly
2011: Pierre Carlet de Chamblain de Marivaux: Hra lásky a náhody, role Mario, režie Galin Stoev
2012: Jean-René Lemoine: Erzuli Dahomey, déesse de l'amour, role Frantz, režie Éric Génovèse
2012: Christophe Barbier: Une histoire de la Comédie-Française, role Dvacáté století, režie Muriel Mayette
2012-2014: Eugène Labiche: Slaměný klobouk, role Fadinard, režie Giorgio Barberio Corsetti
2013: Jean Racine: Faidra, role Hippolytos, režie Michael Marmarinos

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pierre Niney na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Niney na Wikimedia Commons
Pierre Niney v Česko-Slovenské filmové databázi
Pierre Niney na Kinoboxu
Pierre Niney v Internet Movie Database (anglicky)
Pierre Niney v databázi AlloCiné (francouzsky)

Autoritní data	NKC: xx0214460 BNF: cb16553901f (data) GND: 1106342291 ISNI: 0000 0004 2009 8391 LCCN: no2012091082 MBA: 69a86afc-bd51-4774-a8c4-85758c0d93f0 NTA: 370803302 SUDOC: 159331609 VIAF: 305311902 WorldCat Identities: viaf-305311902

Držitelé Césara pro nejlepšího herce

1976–1979	1976 Philippe Noiret (Stará puška) • 1977 Michel Galabru (Soudce a vrah) • 1978 Jean Rochefort (Krab bubeník) • 1979 Michel Serrault (Klec bláznů)

1980–1989	1980 Claude Brasseur (Válka policajtů) • 1981 Gérard Depardieu (Poslední metro) • 1982 Michel Serrault (Svědek) • 1983 Philippe Léotard (Práskač) • 1984 Coluche (Ahoj, tajtrlíku!) • 1985 Alain Delon (Náš příběh) • 1986 Christopher Lambert (Podzemka) • 1987 Daniel Auteuil (Jean od Floretty a Manon od pramene) • 1988 Richard Bohringer (Velká cesta) • 1989 Jean-Paul Belmondo (Cesta zhýčkaného dítěte)

1990–1999	1990 Philippe Noiret (Život a nic jiného) • 1991 Gérard Depardieu (Cyrano z Bergeracu) • 1992 Jacques Dutronc (Van Gogh) • 1993 Claude Rich (Le Souper) • 1994 Pierre Arditi (Smoking / No Smoking) • 1995 Gérard Lanvin (Nejmilejší syn) • 1996 Michel Serrault (Nelly a pan Arnaud) • 1997 Philippe Torreton (Kapitán Conan) • 1998 André Dussollier (Stará známá písnička) • 1999 Jacques Villeret (Blbec k večeři)

2000–2009	2000 Daniel Auteuil (Dívka na mostě) • 2001 Sergi López (Harry to s vámi myslí dobře) • 2002 Michel Bouquet (Comment j'ai tué mon père) • 2003 Adrien Brody (Pianista) • 2004 Omar Sharif (Můj učitel Ibrahim) • 2005 Mathieu Amalric (Králové a královna) • 2006 Michel Bouquet (Le Promeneur du Champ-de-Mars) • 2007 François Cluzet (Nikomu to neříkej) • 2008 Mathieu Amalric (Skafandr a motýl) • 2009 Vincent Cassel (Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog)

2010–2019	2010 Tahar Rahim (Prorok) • 2011 Éric Elmosnino (Serge Gainsbourg: Heroický život) • 2012 Omar Sy (Nedotknutelní) • 2013 Jean-Louis Trintignant (Láska) • 2014 Guillaume Gallienne (Kluci a Guillaume, ke stolu!) • 2015 Pierre Niney (Yves Saint Laurent) • 2016 Vincent Lindon (Zákon trhu) • 2017 Gaspard Ulliel (Je to jen konec světa) • 2018 Swann Arlaud (Chovatel) • 2019 Alex Lutz (Guy)

2020–dodnes	2020 Roschdy Zem (Slitování) • 2021 Sami Bouajila (Syn) • 2022 Benoît Magimel (De son vivant) • 2023 Benoît Magimel (Pacifiction)

Držitelé Ceny Jeana Gabina (1981–2006) a Ceny Patricka Dewaere (od 2008)

Cena Jeana Gabina	Thierry Lhermitte (1981) • Gérard Lanvin (1982) • Gérard Darmon (1983) • François Cluzet (1984) • Christophe Malavoy (1985) • Tchéky Karyo (1986) • Jean-Hugues Anglade (1987) • Thierry Frémont (1988) • Vincent Lindon (1989) • Lambert Wilson (1990) • Fabrice Luchini (1991) • Vincent Perez (1992) • Olivier Martinez (1993) • Manuel Blanc (1994) • Mathieu Kassovitz (1995) • Guillaume Depardieu (1996) • Yvan Attal (1997) • Vincent Elbaz (1998) • Samuel Le Bihan (1999) • Guillaume Canet (2000) • José Garcia (2001) • Benoît Poelvoorde (2002) • Johnny Hallyday (2003) • Loránt Deutsch (2004) • Clovis Cornillac (2005) • Jérémie Renier (2006)

Cena Patricka Dewaere	Jocelyn Quivrin (2008) • Louis Garrel (2009) • Tahar Rahim (2010) • Gilles Lellouche (2011) • JoeyStarr (2012) • Raphaël Personnaz (2013) • Pierre Niney (2014) • Reda Kateb (2015) • Vincent Lacoste (2016) • Nahuel Pérez Biscayart (2018) • Philippe Katerine (2019)